poster

Ľalie poľné

  • Slovensko

    Ľalie poľné

  • USA

    Field Lilies

Drama

Československo, 1972, 80 min

  • vypravěč
    ****

    V denících mobilizovaného Jeana-Paula Sartra mě zaujala myšlenka, že rokem 1918 nepočal mír, ale příměří, roky naplněné úzkostí a očekáváním dalších válečných tragédií. Dočasně vyspravený svět hrozil náhlým zhroucením. Ani Havettův film nezachycuje toto období jako euforii ani jako rekonvalescenci, ale jako marnou léčbu hlubokých ran a jako předzvěst těch nových. Jeho poetika není jednostranná, sice vstřebává kouzlo svobody, ale nezastírá tíseň a bludnost lidí ztracených v prožitých bolestech. Pomáhá tomu jak režisérova obrazotvornost zaujatá okrajovým a nejskromnějším a dar prohloubit viděné souladnou hudbou, tak náročný panoramatický záběr na svět v jeho mnohosti, nepřikrášlující a syrový. Jarmareční píseň se v něm slučuje s náboženským blouzněním i sociální utopií v podmanivou i zneklidňující polyfonii otevřenou i našim hlasům.(22.12.2013)

  • darkrobyk
    *****

    Obrazy starého světa. Lyrický pohled do minulosti. Vybavili se mi Jakubisko, Hanák, Pasolini... Nádherná černobílá kamera snímá krajinu protkanou pavučinami slunečních paprsků, osamělých stromů, polí a stohů. Lidé jakoby vystoupili ze starých fotografií ( nevědět, že je film z roku 1972, dával bych ho do 1.pol.60.let), zvláštní typy, možná na první pohled odpudivé, na druhý zajímavé, na třetí zvláštně krásné. Občasné barevné záblesky ( červená - vášeň, žlutá - kázání....) se v závěru mění na celobarevné střípky. Překvapilo mne, na jak vynikající barevný materiál jsou natočeny. Úžasná hudba neuvěřitelně souznící s obrazem, kdopak by mohl být autorem? Ale jistě! Geniální skladatel Zdeněk Liška! Tím se vše vysvětluje...Chvíli hravý, chvíli vážný, usměvavý, zadumaný, ztřeštěný, smuténkový příběh. Prostě Elo Havetta. Ukázněnější, než ve vynikající Slavnosti v botanické zahradě (1969), a přesto svůj, originální.(12.8.2010)

  • topi
    *****

    Je obrovská škoda, že tento vynikající talentovaný režisér odešel předčasně z tohoto světa ve svých 36 letech a stihl natočit jen dva celovečerní snímky, Slávnost v botanickej zahradě a Ľalie poľné. Oba dva mají svoji poeticko - dramaticko - veselou atmosféru a velice by mě zajímalo, jak by vypadaly další snímky tohoto všestraného umělce. Ľalie poľné je vyprávěním o navrátilcích z první světové valky, kteří jakoby hledají své nové místo v životě a chtějí někde zakotvit, ale z druhé strany je baví ten tulácký život a nicnedělání, vždyt´ almužnu veteránovi z války dá každý. Do tohoto příběhu se míchají různé epizodky dalších postav a film vyznívá velice poeticky a lyricky a nevtíravým dojmem si diváka vtáhne do svého krásně zvláštního světa. Film je černobílý a Havetta s nesmírnou citlivostí v různých scénách mění obraz na barevný, nebo jinak různými filtry zabarvující, to dělá z tohoto snímku opravdu ojedinělé dílo. Mám moc rád herce Augustína Kubáňa, jeho nezapomenutelný obličej s tváří vrahouna si můžete pamatovat zejména z Vláčilova dramatu Stíny horkého léta, nebo jako " Tónu hluchoněmce " , z Lipského filmu Tajemství hradu v Karpatech a který v tomto snímku hraje sedláka a jedna scéna vrcholí bitkou mezi ním a tuláky, ale tak pěkně humorně natočenou v jednom záběru, že jsem hltal každý detail. Nebo perfektní byla babka, co rozdává modlitební knížky, nebo chlap, co rozváží slepice v kleci - na kole, nebo dva tuláci, co sebrali Matějovi klarinet, ten jeden dabovanej Mariánem Labudou. To jsou jen střípky z této pozoruhodné mozaiky. Další kouzlo, který filmu dodává patřičnou atmosféru, je jako vždy geniální hudba " Zdenála Lišáka" , která se tady mění ve vojenský marš s poetickými chorály, no prostě klasa!! Kamera Dodo Šimočiče dodává tomuto dílu nemalý podíl. Ľalie poľné vznikly podle prózy Vincenta Šikulu - "Nebývá na každom vršku hostinec". Knihu si budu muset opatřit, moc by mě zajímalo, jak to bude celý působit na stránkách knihy. Film byl reprezentován na festivale v Benátkách, kde ho kritika přijmula velmi pozitivně, paradoxně u nás ho tehdejší mocipáni poslali do trezoru. Právě proto se Elo Havetta stále víc dohaduje o svoje další nerealizované scénáře a naráží jenom na samá nepochopení, tak propadá skepsi a beznaději, vše řeší alkoholem ve spojení s prášky a v roce 1975 umírá na prasknutí žaludečního vředu. Obrovská škoda takového nesmírného talentu, věřím, že pořádné filmové perly a vrchol ho teprve ještě čekal. Každopádně i tak jsou tyhle dva jeho snímky originální, zabávnou a nesmrtelnou procházkou po zajímavém světě a právem patří do Zlatého fondu slovenských majstštyků! " Jsou jako ptactvo nebeskě, nesejí, nežnou a přece živi jsou."(1.3.2011)

  • Morien
    *****

    Během sledování jsem si pořád nebyla jistá, jestli se mi film líbí nebo nelíbí. Ale jak došlo na první barvu při projíždění povozu lesem, věděla jsem, že mě Havetta má opět naprosto v hrsti. Opravdová škoda, že už neměl možnost natočit něco dalšího, hodně ráda bych viděla, kam by se vyvinul. Pro mě je to takový James Dean mezi režiséry.(4.12.2010)

  • gogo76
    *****

    Veľmi originálny a zaujímavý film z obdobia tesne po 1. svet. vojne, ktorý kritici radia k tomu najlepšiemu, čo u nás vzniklo. Paradoxne na toto v tv často nenarazíte, ak vôbec a za možnosť ho vidieť vďačím dvd edícii 70.roky. Film ma bavil od prvých sekúnd, stále sa tu niečo deje, je plný zvláštnych postavičiek - zubatých, ušatých, nemých, ale v prvom rade tulákov, žobrákov a bláznov. Film je plný vizuálnych nápadov, zaujímavých záberov a exteriérov. Do toho často vyhráva veselá hudba a celé to môže atmosférou pripomenúť niečo od Kusturicu. V menších úlohách tu spoznáte niekoľko slovenských hercov, ale veľký priestor tu dostávajú i neherci, ktorí sú nadabovaný profesionálnymi hercami a výsledok je presvedčivý. Čiernobiely film často ozvláštňujú meniace sa filtre a v závere sa film mihne i vo farbe. Nič podobné som zatiaľ nevidel a ak niečo pripomenie, tak rovnako slovenský slávny dokument Obrazy starého sveta. Veľmi hravý, originálny a v pravom zmysle slova film. Preto plný počet. 100%.(10.6.2013)

  • - Spoiler: Záber, ktorým sa končí film, keď hrdina oslobodí svoju dušu pádom z veže kostola, natáčali tak, že hore o zvonicu priviazali lano, ktoré potiahli cez námestie s komparzom. Kameru nieslo zvláštne puzdro so silným železným rámom, aby mohla voľne padať a simulovať subjektívny pohľad letiaceho herca. Ale došlo k tomu, že pracovník na druhom konci lano príliš natiahol a kamera padla dolu na námestie plné ľudí. Našťastie, nikoho nezranila, dokonca to prežila bez poškodenia a urobila druhý záber. (Zdroj: sme.sk) (Raccoon.city)

  • - Film použila vládnuca moc ako dôkaz nepoučiteľnosti nadaného tvorcu. (Raccoon.city)

  • - Aj druhý celovečerný film režiséra putoval takmer okamžite do trezoru. (Raccoon.city)