Nenávist

Známý francouzský herec Mathieu Kassovitz v Nenávisti dokazuje, že nejen herecký talent je mu vlastní, že je navíc i skvělým režisérem, ovšem zároveň i angažovaným umělcem, který dovede až neuvěřitelně přesně pojmenovat bolestná místa současné západní civilizace. Snímek o společnosti, kterou spaluje nenávist a která je ztracena v jejím začarovaném kruhu. Už sám koncept kvazidokumentární formy, k níž se váže černobíle laděný obraz, rámec vyprávění vsazený do jednoho dne, který je doplňován předěly - mezititulky v podobě časových údajů, maximálně autentický herecký projev a vulgární mluva a v řeči postav použitý argot a slang, explicitní důraz na míru násilí, nedějovost a paradoxní mimočasovost či spíše bezčasí snímku, které vytváří absurdní kombinaci s použitými časovými údaji v předělech, neboť ty vlastně ve vztahu k ději nemají žádný význam a slouží jen jako zdůraznění vším prostupující životní náplně hlavních hrdinů - totiž nudy. Vůbec nejvíce autentický je fakt, že v denním cyklu sociálně vyloučených hrdinů zcela chybí sada běžných denních rituálů, vyjma ranní hygieny tak úplně schází v integritě hrdiny složka superega - s většinovou společností ho vlastně nespojuje téměř nic... Skvostná je použitá hudba, která mnohdy dokresluje zobrazované scény lépe než tisíc slov (především pak live set "Nique la Police" od DJ Cut Killera). Prostředí sociálně vyloučené lokality má z pohledu nefrancouzského diváka zjevně univerzální rozměr, neboť některé aspekty lze vidět i v našich romských ghettech - život bez budoucnosti, absence vzdělání, drogy, hip-hop coby výraz odporu k systému a abnormálně zdatní breakující adolescenti točící se na hlavách, liší se jen počty ilegálně držených zbraní, počty zraněných i mrtvých a zatím ještě i míra nenávisti... Brilantní film. (22.06.2011)

Nehorázně působivé a syrové. Nevím jestli je to tou černobílou kamerou nebo relativně neobvyklým prostředím, ale na tohle se nechytají ty stovky a stovky sociálních vyloučených dramat z USA, kterými nás každoročně zámořská kinematografie bombarduje. A hrozně bych chtěl vidět jak některé záběry s použitím vrtulníků či plošin vznikaly. V době předdronové maximálně působivá kamera. 10/10 (23.12.2015)

Nesmlouvavý pohled do života mladých lidí na okraji společnosti.Ovšem ne do drogově,sexuálně či jinak závislé společnosti.Tento film je pohledem do společnosti lidí,kteří v sobě nosí nenávist vůči všemu a všem,ikdyž v jádru takový nejsou a ani být nechtějí.Jen je ta nenávist obklopuje všude a pořád,a tak se jen přizpůsobili.Černobílé nasnímání filmu velmi prospívá,herecké obsazení maximálně trefné,ovšem ta drsnost je zde hodně nepříjemná,neboť je bohužel reálná.Přesto budu rád tento film propagovat,neboť je poměrně neznámý,což je velká škoda. (26.02.2008)

La Haine je svojim spôsobom proroctvo Francúzka ktoré sa bohužiaľ splnilo. Spolužitie rôznych etnických skupín a národov je už dneska vo Francúzku a hlavne v Paríži, kde je situovaný aj dej tejto snímky, je samozrejmosťou. S neprispôsobivými, teda s občanmi ktorí sa nechcú zaradiť do systému iba z neho profitovať, alebo iba s veľmi chudobnými prichádzajú problémy, nepokoje a v neposlednom rade konflikt záujmov. Ľudia vychádzajú do ulíc, demonštrujú a násilie na seba nenechá dlho čakať. Úvodné minúty snímky patria autentickým záberom z takýchto nepokojov, zo začiatku som si myslel, že pôjde o nejaký dokument či čo, no keď sa na scéne objavil skvelý Vincent Cassel a čierno-biela kamera začala predvádzať krásne zábery, bolo mi hneď jasné, že toto je presne moja šálka kávy. Dej nás vtiahne nemilosrdne do súkromia troch kamarátov, ktorý žijú na hrane zákona, jeden beloch, jeden arab a jeden černoch. Svoj bezcieľny život nežijú skôr prežívajú zo dňa na deň. Snímka to zachytáva doslova ako z minúty na minútu. Blúdia uličkami mesta, nadávajú na systém a snažia sa nejako prežiť. Nemám nič čo by som tejto snímke mohol vytknúť. Malo to úžasný minimalistický príbeh ktorý bol plný emócií, kedy sa poukazovalo na to, že to čo sa môže zdať na prvý pohľad dobré môže byť niekedy horšie ako to čo sa javí od začiatku ako zlé. Polícia či zákon. Viac takýchto umeleckých filmov plných anarchie. (18.03.2017)

Sila tohto filmu je v tom, že veci, ktoré popisuje a kritizuje sa pravidelne v Paríži vyskytujú a heslo "so far, so good..." vyvoláva zimomriavky hlavne pri pomyslení na to, čo sa v Paríži dialo nedávno (nepokoje v novembri 2005, či v novembri 2007). Sám som zvedavý, ako to vlastne dopadne, lebo nemám pocit, že sa tam niečo vyriešilo... Zaujímavosti: V jednej scéne sa Hubert rozpráva s Julie Mauduech a ona sa ho spýta, "či sa už niekde nevideli...", čo je pravdepodobný odkaz na film Métisse, kde obaja spolu hrali. ## Keď sa traja hrdinovia snažia "dozvoniť" Astérixovi, tak na jednom zo zvončekov je meno Cassell. ## V niektorých anglických jazykových mutáciách filmu bolo meno Astérix pozmenené na Snoopy, keďže popularita filmu zašla ďalej ako popularita komixov o Astérixovi. ## DJ, ktorý sa vo filme objaví v okne a remixuje skladbu "Nique la Police" od DJ CutKillera, je samotný DJ CutKiller. ## Režisér Matthieu Kassovitz so vo filme objaví ako postava mladého skinheada, ktorého Vinz, Hubert a Saïd zmlátia, ale Vinz ho nedokáže zastreliť. (08.07.2008)