Do naha!

Jedna z mých vůbec nejoblíbenějších komedií. Typově to rozhodně není crazy komedie á la Bláznivá střela nebo kousky bří Farellyů. Lidé se tu chovají jako lidé, dělají nic moc práci (pokud ji vůbec mají) a do toho se objeví šance vydělat něco málo peněz mužským striptýzem. Scény, které rozhodně stojí za to: Tanec na Donnu Summer ve frontě na pracáku, výběr členů s otázkami typu "A proč ti říkají kůň" nebo "Proč bychom tě měli vzít, když tancovat neumíš - máš ty vůbec něco zajímavýho?". A potom jejich nakoukávání Flashdance..... (24.04.2007)

Je to dobré, ale mě to moc nedostalo a jako komedie mi to moc nepřipadlo (jen jednou jsem se pousmál :). Jinak chvílemi to vypadalo jako zajímavý film o přátelství a držení party, ale tím striptýzem to nejvíc skonili a jako mě i možná mužské populaci, to může dosti vadit. Takže silné *** a víc ani o chlup (15.09.2009)

Říkejte si, co chcete, ale Robert Carlyle je herecký bůh. Pokud se někde hodí slovní spojení "One-Man-Show", tak je to přesně tady- k výkonu Carlyla v roli životem zfackovaného Gaze. Avšak ani zbytek hereckého/tanečního ansámblu nezůstává vůbec pozadu. Filmy z britského prostředí mám prostě v oblibě a The Full Monty je jedním z vůbec nejoblíbenějších. Jedna skvělá scéna střídá druhou a tak není divu, že je to prostě kultovka. (04.08.2011)

Britská kinematografie sice dokázala tradičně přicházet s pozoruhodnými filmy, které bodovaly u kritiky i diváků, nicméně na to, pouštět se do křížku s produkcí velkých amerických studií, nemohla už vzhledem k odlišnému finančnímu zázemí ani pomyslet. Britskému žebříčku návštěvnosti dlouhodobě kralovaly americké velkofilmy. První vlaštovkou byl Trainspotting, ale teprve komedie Do naha přišla s ideálním obchodním produktem, který na trhu stoprocentně zabral a stal se vzorem pro mnohé napodobeniny. Byl to v Británii nejnavštěvovanější snímek roku a slušně zabodoval i na americkém trhu, kde to mají evropské filmy tradičně těžké. Charakterově pestré, protikladné a náležitě přitažlivé herecké obsazení, pestrá paleta témat, kde se skloubí erotické prvky se sociálním podtextem a to celé je zabalené do komediální formy. Humor nikdy neklesá pod hranici laciné podbízivosti a scénář je opravdu vyvážený, navíc má snímek přiměřenou stopáž. Celkový dojem 90 %. (16.01.2008)

Do naha! není ani tak komedie o následcích úpadku průmyslu, jako o krizi tradičního (stereotypního) pojetí mužnosti. Sheffield, město dříve spojené s těžkým průmyslem a tedy bašta tvrdě pracujících mužů, je na kolenou, a zatímco pánové hrají karty na úřadu práce, ženy výdělečně činné atakují dříve výsostně chlapská území (onen pánský klub), aby si užily striptérskou podívanou. Ironie a realita v jednom. Ženy se tu ale jinak moc neřeší. Jejich jediným úkolem je hrát více či méně problematické partnerky (tolik k oné emancipaci), protože žena bez vztahu k některému z hrdinů se tu nevyskytuje. Muži jsou tu ale "zženšťováni". Gaz je zběhlý v šití, Dave má problémy s přijetím svého těla, Gerald používá solárium. Kůň se těžko smiřuje se svým stárnutím (a dopady své přezdívky), Guy - jediný s "ideálním" mužským tělem je gay, a konečně Lomper stále žije s matkou (a je gay). Pánové se tedy uchýlí k řešení opět tradičně přisuzovanému ženám - striptýzu. A světe div se, ona se většina problémů nějak vyřeší. Kromě toho jediného, který ke všem událostem vlastně vedl - nezaměstnanosti. Protože na konci nedostanete happy end a dodatek, jak se měli spokojeně dál. Film končí na vrcholu, triumfu, který trvá jedinou noc. Co bylo dál? Domyslete si. (15.10.2014)