Do naha!

Točit film na takové téma a nesklouznout do trapnosti je opravdu těžké...doufám, že nevznikne americký remake. Jinak sociální aspekt je ve snímku neuvěřitelně nápadný a nápaditý a díky výrazným hercům (od Toma Wilkinsona přes Roberta Carlylea až k Marku Addymu) a opravdu povedeným vtipům se na to všechno velice dobře dívá! (30.06.2006)

Jak jen to ti Britové dělají? Jak to, že se jim povede natočit tak prostý příběh způsobem, který vás osloví na mnoha místech a zapůsobí na vás nesrovnatelně víc než jiné "velké a emotivní" filmy? Jak to, že "Do naha!" není komedie v klasickém slova smyslu, ale je to film o skutečném životě? Jak to, že nám jsou tyhle britské filmy tak blízké? Jak to, že dávám pět hvězdiček? Jak to, že...? Nabízí se okamžitě jedna odpověď - "Do naha!" má srdce... (16.11.2005)

Jedna z mých vůbec nejoblíbenějších komedií. Typově to rozhodně není crazy komedie á la Bláznivá střela nebo kousky bří Farellyů. Lidé se tu chovají jako lidé, dělají nic moc práci (pokud ji vůbec mají) a do toho se objeví šance vydělat něco málo peněz mužským striptýzem. Scény, které rozhodně stojí za to: Tanec na Donnu Summer ve frontě na pracáku, výběr členů s otázkami typu "A proč ti říkají kůň" nebo "Proč bychom tě měli vzít, když tancovat neumíš - máš ty vůbec něco zajímavýho?". A potom jejich nakoukávání Flashdance..... (24.04.2007)

Vypilovaný scenár a chápajúca réžia, ktorá sa nikam neponáhľa a na nič netlačí, sú viac než solídnym základom pre herecké výkony, ktoré dnes tvoria asi najživotaschopnejšiu zložku celého filmu. Robert Carlyle a spol. pôsobia ako najzohratejšia kapela, v ktorej každý podáva mimoriadny (a odvážny!) individuálny výkon, nikto však nevyčnieva. Je to reťaz podnetov a reakcií, stopercentne kolektívna záležitosť, odovzdaná služba celku. Poctivo odskúšané, pred kamerou potom presné a suverénne až tak, že je priestor a čas koreniť to drobnými, takmer nepostrehnuteľnými improvizáciami, ktoré celý tento malý-veľký príbeh ešte viac poľudšťujú. V tejto rovine neopozerateľné. (11.09.2010)

Britský humor má svoje kouzlo, byť možná není tak vděčný a podbízivý. Některé scény jsou jednoduše neodolatelné, Cattaneo pojal tu tragikomickou snahu stárnoucích postaviček přijít si na své a přemoci stud neobyčejně laskavě a decentně. Do filmu hladce zapadá i sociálně kritický podtext (ne nepodobný tomu z Billyho Eliotta) a vlastně všechna vážnější témata v něm nabídnutá. Třešničkou na dortu jsou precizní výkony všech zainteresovaných. Neobyčejně příjemný film! (16.02.2004)