Nastala chyba při přehrávání videa.
  • novoten
    ***

    Poutavý příběh, nádherný soundtrack a strhující závěr. Jenže Forman mezi to nevložil božskou choreografii, nezaměnitelnou atmosféru ani nic, co by měl dobový muzikál mít. A to nedokážu odpustit tím spíš, že se nejedná o originální počin. Písně jsou dokonalé, ale jsou jen poskládané za sebe tak, jak je fanoušci muzikálu očekávají a tak, jak mají a musí být. Ale chybí moment překvapení a dostávám jen božskou hudbu, kterou v této filmové podobě neberu.(2.5.2005)

  • hippyman
    *****

    njn, žádnej půst, musej ´ růst !!! ...těžko hledat lepší muzikál... 100% edit: prostě jsem si musel půjčit z nějakých stránek na netu: Vlasy, jeden z nejvýznamnějších muzikálů druhé poloviny 20. století, zaujal bezpochyby Miloše Formana nejen nabízející se možností natočit výpravný film s choreografickými čísly, moderní hudbou a provokujícími texty, ale především svými přesahy za obvyklé hranice muzikálového žánru. V době svého vzniku byly Vlasy dílem politickým a vyhroceně sociálněkritickým, odsuzujícím válku ve Vietnamu a maloměšťáckou lhostejnost vůči této tragédii. A také dílem romantickým vzýval hippies a všechny formy jejich rebelie proti zbytnělému konzervatismu. Formanovi nečinilo žádné potíže najít si vztah k těmto ryze americkým tématům, vždyť jádrem tam byly problémy, na něž se soustřeďoval ve všech svých českých filmech: generační konflikt, naivní a čistá touha mládí po lásce a svobodě a rovněž protest proti konvencím a předsudkům, které tyto iluze bezcitně ničí. Ondříček měl tentokrát před kamerou daleko různorodější a temperamentnější reprezentanty mládí, než na jaké byl zvyklý doma, a také toho náležitě využil. Snímá je téměř nepřetržitě v akci a dynamickém pohybu, nevšímá si jen řeči tváře, ale celého těla, mladí muži a ženy v jeho podání jsou živelní a draví, strhující svou spontaneitou. Jistě i jeho zásluhou je tento film především nakažlivou oslavou vitality a radosti ze života. (7.8.2007)

  • troufalka
    **

    Často se setkávám doslova se šokem, když někomu řeknu, že mi mi nelíbí Vlasy Miloše Formana. Skoro, jako by bylo povinností, aby se mi líbili filmy ověnčené oskary nebo z horních příček jakéhokoliv žebříčku. Protože je to jev poměrně častý, rozhodla jsem se dopsat k Formanových filmům komentář. V obecné rovině jsou je cizí většina filmů pojednávající o květinových dětech a feťácích. Je to skupina lidí, se kterými nedokážu sympatizovat. Nesednou mi ani filmy z amerického prostředí. Je to prostě způsob života, chování a smýšlení, který je mi vzdálený, proto podobné filmy ani nevyhledávám. Ale na druhou stranu - nelze je minout. Nejsou mi extra blízké ani muzikály, ale dokážu se přesto přenést. Nevylučuji možnost, že mě zaujme nějaký americký muzikál o feťácích, ovšem případ Vlasů to zrovna není. Byť jsem film viděla nejméně třikrát, pokaždé s odstupem let, ale nikdy ke mě nepronikl. Připadala jsem si jako pozorovatel z velké dálky, necítila jsem se vtažená do děje, hlavní představitelé si nezískali mé sympatie a na konci nenaskočili ty správné emoce. Od filmu očekávám osobní poselství, ta pověstná chemie, pochopení díla. To nenastalo. Hlavní posleství jsem pochopila, ale přesto se mě film nedotkl. Neviním z toho Miloše Formana. Jako člověka ho mám ráda, jsou mi sympatické jeho názory, ceníme si stejných knih, máme rádi stejnou muziku, líbí se mi co říká, ale přesto se ve filmech míjíme. Ne že bych to opakovaně nezkoušela a najdou se i dva filmy, které se mi od něj líbí a které mě osolovili. Leč Vlasy to bohužel nejsou. Moje hodnocení nevyjadřuje nic o kvalitě filmu, jsem přesvědčená, že je natočený dobře, jenom nespadám do cílové skupiny diváků, pro které je určen. Zdejší hodnocení vyjadřuje pouze můj osobní postoj, který jsem zde náležitě vysvětlila. Děkuji za pochopení!                                                                                                                                                                                                                          Zajímavé komentáře: mupimup, Prochy84(9.5.2014)

  • Radko
    ****

    S három mám problém. Iste, ako revolučne naladenému pubertiakovi, Vlasy rebélie a vzdoru proti vojne a establišmentu, voňali. Och: a ako! Tie tézy aj po rokoch zostali: vojny rozohrávajú psychopati, zomieranie je riadenou reguláciou a riešením nezamestnanosti mladých, láska nech je určená momentálnym očarením a mocným tohto sveta ukážeme, že sa dokážeme presadiť aj na rádovo minimálnej majetkovej úrovni. Lenže tu je práve ten problém: hoci film slovne deklaruje tieto a podobné hipi tézy, tak v správaní sa bandičky, vedenej Vodcom sa začínajú čoraz viac objavovať momenty, ktoré hipíkov posúvajú k neznesiteľným jupíkom. Čo sa vlastne aj v skutočnosti stalo - rozbláznené deti lásky a ne-majetku, čistého batikovaného altruizmu indických vonných tyčiniek vyrábaných ručne (nag čampi) sa postupne stali ambiciózni mladí, ktorých ideály transformovali do dnešných neznesiteľných vševediacich manažérov (to už sú potomkovia pôvodných hipíkov). Nuž ale ja som nechcel popis reality, ja som chcel sen, a to sa Formanovi podarilo len čiastočne. Film akosi zastaral - pesničky sú také skôr popové, rebélia miestami trápna, hlavní predstavitelia zvolení dosť nešťastne (napr. tá Šejla ako femme fatale - čo ja viem) atď. Ale myšlienky víťazia a hlavne: film som videl štyrikrát, z toho tri razy v kine. A to sa počíta: čo uzretie to hviezdička. A. A Aj za tie ideály.(20.3.2016)

  • Gemini
    *****

    Vlasy si mě získaly od první scény. Spíš bych měl říct od prvního záběru. Treata Williamse jsem zatím viděl jen v několika rolích, a to podstatně odrostlejšího a taky zarostlejšího (Everwood), a to tedy nic extra nepředváděl. Jak můžete od kohokoliv s kým máte takovéhle zkušenosti čekat něco TAKOVÉHO? A pak už to jde ráz na ráz, sled barevných, neskutečně vitálních tanečních čísel a úctyhodných pěveckých výkonů, živé obrazy vpalující se do paměti (obzvlášť katedrála mě dostala), a celý ten střet dvou generací, názorů na svět, ale i životních stylů jedné jediné generace, se najednou zlomí do jedné z nejvíc zdrcujících obžalob války v celé historii. Na Bergerův výraz a můj pocit totálního šílenství systému a obrovské nespravedlnosti při poslední scéně nikdy nezapomenu. Teď a tady je to pro mě čistá stovka.(19.3.2007)

  • - Divadelní ztvárnění oproti filmu obsahuje 10 písní navíc. (PußyMagnet)

  • - Píseň „Easy to be Hard“ ve filmu zpívá Cheryl Barnes, uklízečka z motelu v Maine, která na konkurzu všechny okouzlila.

  • - V divadelní verzi je Claude také hippie. (Jirka_Šč)