Lollipop Monster

Milá redakcia časopisu Mädchen! Už som odtrhla hlavičky, všetkým mojim barbies a moju nenávisť k rodičom to nezmenšilo! Nikto ma nemá rád, neviem si nájsť žiadnu kamarátku a chalani v triede sa mi posmievajú. Čo mám robiť? Vaša Ziska----- Milá Ziska! Svoje emócie si rozhodne musíš ventilovať. Skús o tom natočiť film! Tvoja redakcia--------- Myslel som si, že po Solondzovi ma už nič neprekvapí, ale táto šialenosť balansujúca na hrane kritiky reality a satirického drogového tripu, parodujúceho všetky možné žánre a úchylky je nezabudnuteľná. Málokde je filmová hudba tak dokonale súzvučná s obsahom scenára a málokedy sa vidí také decentné a vhodné použitie animácie ako tu. Smial som sa asi aj pri pasážach, kde to bolo nevhodné. A ten humor je korením tohto počinu. Inak by z toho bol ďalší Haneke. (31.03.2012)

Někdo si pustí metal ve svém temném pokoji, někdo do růžových sluchátek. Někdo maluje tmavé siluety na depresivní obrazy, někdo si přemaluje svůj dívčí pokoj načerno. Ale každý se nějak potřebuje vyrovnat s dospíváním, problémy v rodině a okolí, smrtí... Je jedno jak - hudbou, přátelstvím, sexem, řezáním si do rukou, nenávistí, hádkami, experimentováním... A některé věci se nejlépe vyřeší jen jedním způsobem - tvrdě, přímo, navždy:-) Tvrdá komedie s obrovským nadhledem a hlavně pochopením vám i díky své vtipně atmosferické grafické stránce nedovolí spustit oči z plátna a přestože vás možná bude chvílemi mást, kam celý příběh směřuje, konec vás vrátí zpět na cestu bláznivého nadšení a užívání si snímku. Při titulkách pak už jen zíráte s obdivným výrazem a nevěřícným úsměvem na běžící růžovo-černá písmenka...;) (06.07.2011)

Tak toto je určitě film, který potřebuji vidět ještě jednou. A to je u mě známkou toho, že mě vážně zaujal! Jaký byl? Barevný i černobílý, dramatický i úsměvný, ujetý, protikladný, zajímavý, nekomerční, revoluční, svobodomyslný, provokativní, zvrácený, "přesčáru", nekonvenční, absurdní i mrazivě realistický; strašně zajímavá kamera, střih, triky a skvělá hudba. Když si uvědomím, že to je Zisky Riemann prvotina, tak smekám. :-) Moc pěkný komentář - Vodnářka (08.01.2015)

Tento "cool film pro mládež" naštěstí nesklouzl do klišé svého žánru. Popisuje skvělým způsobem dysfunkční stav dvou rodin a dva různé (i když vlastně podobné) způsoby, jak se s tímto zázemím může poprat dospívající člověk. Když připočtu fajn stylizaci a vizualizaci a výborně vybraný soundtrack, musím hodnotit kladně. 7/10 (04.08.2012)

Prý že jako sedmikrásky Věry Chytilové... Člověk pak čeká opravdu hravou a proměnlivou formu, zajímavé téma, netradiční pojetí, existenciální rozměr... Lollipop monster je emo videoklip a děj připomíná klišé německého televizního thrilleru. Forma není nijak výbušná. Když si film hraje na komiksovost geniálního Scotta Pilgrima, tak nijak nedosahuje jeho kvalit, animované sekvence tu jsou k ničemu, videoklipové sekvence jsou jen ty nejtrapnější mtv klišé, vsuvky jako z 8mm pásu také nepůsobí zrovna originálně. A stejně je těchto výpůjček z jiných médií málo (pokud na tom někdo chtěl stavět styl filmu). Takže nakonec si divák uvědomí, že kouká na celkem nudný film o dvou zdánlivě protikladných holkách, které najdou společnou řeč a řeší své problémy, kouří, řežou se, brečí a šukaj dospěláky. Vyústění celého filmu pak má být už jenom cool. Hlubší snahu o proniknutí do ztrápené dušičky dnešních teenagerů poskytne jedna epizoda britského seriálu Skins (alespoň první sezóny). Jedna epizoda britského seriálu Skins nabídne mnohem víc hry s formou, nabídne hlubší existenciální rozměr a dokonce si zachová i svojí pozérskou coolovost, nadsázku i úctu a rovnocennost při snaze teenagery vykreslit. (10.07.2011)