Hra

Ošklivá hra s divákem o absolutním zle. Metody, které zde totiž ona podařená partička provádí, jenom za účelem obrat tři nešťastná děcka, je ve své délce a metodičnosti prostě organizovaným sadismem, ke kterému neznáme motivaci, kromě té, kterou si do filmu sami vetkneme. Pak z jedné strany na nás pak čeká starý dobrý rasismus a z druhé přiblblý apologetismus, přičemž to vše až ex post, protože v okamžiku, kdy před námi ono zlo právě probíhá, tak nejsme schopni reagovat. Östlund ve všech filmech, co jsem od něj viděl, představuje vždy nějaký komplikovaný problém, snaží se představit všechny pozice, které se ho týkají, aby to uzavřel tím, že se s tím nedá prakticky asi stejně nic dělat. Vlastně se mi tenhle přístup líbí, ale je v tomhle tak trochu nesnesitelnej čurák, ne že ne. Každopádně když se člověk rozhlédne, kolika slabomyslným tenhle film posloužil v utvrzení ve vlastních předsudcích, alespoň víme, kdo může za současnou přehnanou opatrnost při zacházení s etnickými minoritami v současné popkultuře. (30.10.2022)

Asi bych si to více užil v kině. Multikulturalismus ve švédském pojetí tedy není nic jednoduchého asi žádná sranda. Play se nepodobá ničemu, co jsem za poslední roky viděl. Nepočítám-li dokumenty a la Jeden svět. Akorát ve filmovém zpracování. Film pro nejednoduché diskuse. Nelehká podívaná... A o to mocnější zážitek. (27.09.2014)

Nadčasová a momentálně více než aktuální záležitost. Věřím, že kdyby Ruben Ostlund vymazal posledních 15 minut, mohl se ve Švédsku v roce 2011 ocitnout pod palbou silné kritiky. V roce 2023 si silnou kritikou tak jistý nejsem, když nám Švédsko úpí pod tíhou válek všech možných drogových gangů. Opět originální pojetí, které ale v žádném případě nenudí. Jen ta kolébka mi vrtala hlavou celou dobu a asi jsem celou zápletku s ní nepochopil, avšak jde o nedůležitou komplementaritu. Skvělé vedení mladistvých herců-neherců! (05.11.2023)

Skvelá štúdia o švédskej spoločnosti. Pocitovo tak trochu Funny Games v detskom šate a v Östlundovom poňatí. Tieto psychologické hry ma veľmi bavia. Záver filmu vás rozdrtí, pretože, keď vinníci začínajú byť konečne aspoň mierne potrestaní a vy sa tešíte na katarziu, dostávate kameňom do hlavy a režisér vám dáva jasne najavo, že sa sakra mýlite. Spravodlivosť nefunguje ani v tomto štáte. Ak ste biely muž, ktorý na ulici strká do malého čierneho imigranta, vyjdete z toho prinajlepšom ako agresívny človek. V horšom prípade ako zakomplexovaný rasista alebo pedofil, na ktorého treba okamžite zavolať políciu. Verte, že určite nikoho nenapadne, že svojím činom ste iba chránili vlastné dieťa. Režisérovi opäť tlieskam. (27.03.2018)

V době téměř zbožštění přistěhovalectví natočit takový film je samo o sobě hrdinství. Natočeno je kromobyčejně dobře a napínavě. Navíc Östlund nenabízí jen jednu stranu mince, noří se hluboko do nitra Švédska a jeho obyvatel. Film je to velice odvážný a velice krutý. Nenalhávejme si, že naše společnost je na tom lépe. Jen nemáme Östlunda, aby nám nastavil krutě chladné zrcadlo, do kterého není příjemné se dívat. (06.12.2020)