Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hlavním hrdinou křehkého příběhu celovečerního debutu islandského režiséra Rúnara Rúnarssona je sedmašedesátiletý Hannes, který právě nastoupil do důchodu. Uzavřený, nepříliš hovorný muž není zvyklý dávat najevo své city, nemá prakticky žádné přátele, svým dávno dospělým dětem se odcizil a jeho vztah s manželkou už také po letech ochladl. Tragická událost donutí Hannese přehodnotit dosavadní život a najít v sobě dlouho spící city. Citlivě napsaný scénář, suverénní režie talentovaného mladého režiséra a maximálně přesvědčivý výkon Theódóra Júlíussona v hlavní roli činí z Vulkánu jeden z nejvýraznějších filmových objevů letošního roku. Autor sám komentuje svůj přístup slovy: „Zajímají mě lidé, kteří ve svých životech došli na křižovatku. Otázky, s nimiž jsou konfrontováni, a zároveň možnosti, jež se před nimi otevírají.“ (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (16)

Caym 

všechny recenze uživatele

Jaké to je, když chcete ukázat, že už nejste tím, za koho vás poslední roky vaši nejbližší mají? A jaké to je, když jediný člověk, který ve vás viděl to dobré, a jehož cenu jste si právě uvědomili, trpí a vy mu nemůžete pomoci? Přesvědčivý, silný, emocionálně vypjatý a palčivý debut islandského režiséra. Příběh člověka, kterému až příliš pozdě pár pádně pronesených vět otevřelo oči. Rúnar Rúnarsson dlouhými záběry a detaily tváře Theódóra Júlíussona nechává diváka nahlédnout doslova pod kůži hlavní postavy. Kompozičně propracované záběry často rozdělují svět Hannese na dvě a více částí, neustálá rozpolcenost, snaha zvládnout svůj úděl a doslova "vykoupit" poslední roky nevrlosti a nevšímavosti, studené, bílé a modré barvy. Není to objevné téma, ale právě zpracování a herecký výkon hlavní postavy, které z debutu Rúnarssona dělají mistrovský kousek. ()

Sonnery 

všechny recenze uživatele

Zcela neobjektivně dávám dvouhvězdí. Měl jsem za sebou už dvě náročné festivalové projekce, dva sprinty mezi kiny, dvě cesty autobusem, čtyři piva, jedný čínský nudle a naprosto žádnou cukrovou vatu. Byl jsem zpocený, unavený, nevyčůraný a potřeboval jsem podrbat na zádech. V takovou chvíli se prostě nedá koukat na film, který posouvá děj tak rychle, že den začne mít 458 hodin. Na film o dědovi, který představuje něco mezi zahořsklým Hemingwayem a amazónským mechem, o dědovi, který promluví jenom, když do něj hodíte deset korun. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Staroba je hnusná. To si predstierať nemusíme. Napriek permanentnému uisťovaniu kadejakých propagandistických šarlatánov reklamujúcich produkty svojich výrobcov, samozvaných liečiteľov duší, či pisálkov do spoločenských magazínov o úžasnej, zlatožltým Slnkom nádeje zaliatej jeseni života, pod kuratelou milého opatrovníctva rodiny alebo sociálnych pracovníkov. Hlavného hrdinu prepustia z práce. Rokmi sa obrúsil do polohy večne  šomrajúceho starca, ktorému sa odcudzili deti i vnuci. Manželka jeho ufrflanú hnevlivosť tiež len trpko znáša. Rozhodne sa preto so všetkým skoncovať. Lebo načo ostávať, keď všetci na neho dlabú? Čosi ho však prinúti ostať. Čosi, čo spolu s nasledujúcimi udalosťami, ktoré znamenajú pre pôvodne nasratého deda životné výzvy, s ktorých následkami sa musí vysporiadať. A ako bonus mu ostane aj čosi, čo sa dá nazvať nádejou do budúcna. Skvelý film o tom, ako niekedy musíme konať aj proti svojej vôli, aby sa niečo napravilo, skvelý film o starobe aj o tom, že na zmenu životných návykov nikdy nie je neskoro. Všetko v kulisách magickej a uhrančivo krásnej islandskej prírody. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Velmi solidní islandský debut, který vyniká otevřeností v přístupu ke stáří a odcházení. Nevyniká ale zatím nijak zajímavým stylem. Rúnarsson je snaživý žák severské školy intimního dramatu, ale je hodně vidět, že zobrazované je často mnohem naléhavější než to, jak to islandský debutant dokáže přenést na plátno. Úniky k minimalistické melancholii hudební stopy a rámování postavy drsnou přírodou není nijak objevné, i jemnější prokreslení emocí zatím kulhá. Přesto je Vulkán zajímavým vkladem do islandské kinematorafie. ()

Vodnářka 

všechny recenze uživatele

Drsně islandsky krutý snímek o velice aktuálním tématu - stáří, nemoci a vyčerpávající péči o ty, kteří mají k uzdravení prakticky nulovou šanci. Film celé téma rozebírá z několika perspektiv, sledujeme příběh muže, který si až ke konci života uvědomuje důležitost rodiny, pohledy jeho dětí, jež jej celý život viděly jen jako bezcitného pedanta, zaměřuje se ale i na jeho sbližování Hannese s vlastním vnukem, přibližujeme se ale i k pocitům a vnímání jeho ženy trpící těžkým poškozením mozku. Vidíme důvody a snahy řešit celou situaci z různých pohledů, jen jeden z hrdinů ovšem nakonec něco podniká. Jak se s tím vyrovná on záleží zase na pohledu diváka. Deprese vás nemine, ale některá témata za ni prostě stojí. ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama