Řbitov zviřátek

Od novodobej verzie Pet Sematary môžeš očakávať mierne nadpriemerný horor s niekoľkými slušnými „lakačkami“, ale pomerne predvídateľným dejom. Svojím spôsobom sa dá povedať, že bežného diváka, ktorý sa príde do kina iba zabaviť, nemá film viac-menej čím sklamať. Ak ti ale drvivá väčšina mainstreamovej hororovej scény založená na „jump scares“ lezie hore krkom, z kinosály odídeš celkom sklamaný. Popravde to ale v tomto prípade bude najmä tvojou chybou, pretože ak si po prezentovaných traileroch čakal niečo viac, než radový americký hororový remake, bol si až príliš optimistický. 6/10 (12.04.2019)

No rest in peace.. Odklon od Kinga v jistých detailech vůbec nepřekážel, podivínský děd Lithgow zastiňuje Clarkea a je to silné v některých jednotlivostech (sestra v jídelním výtahu, cisterna, škodolibý konec se zvukem centrálního zamykání). K tísnivému pocitu může přispět i fakt, že jste rodič a to pak morální dilema o lásce až za hrob působí podstatně osobněji.. Sice žádný zázrak, ale rozhodně pár osvěžujících kapek v suchu současného hororového mainstreamu. Zdejší podprůměrná hodnocení jsou mimo, jak investiční záměr postavit v obci Ludlow kafilérii.. (07.06.2019)

Předem si píšu poznámku, že v dohledné době musím znovu kouknout na Lambertové verzi, kde se mi nějak nezdá mé vlastní hodnocení. Kinga jsem kdysi nadšeně čítával a směle můžu prohlásit, že jsem toho stihl zhltat docela dost. Zrovna Pet Sematary ale osobně neřadím k tomu nejlepšímu, co jsem od něj četl, ale už mi na ty vzpomínky sedá prach, pana Krále tak bude třeba si brzy připomenout. Po delší době jsem se dostal i k nějaké jeho filmové adaptaci a tady trochu smíšené pocity. Na jedné straně stojí řídká atmosféra, v níž se rozplývají jakékoliv náznaky kingovského tajemna a hrůzy z neznámého. Až do překvapivě povedeného finále je to totiž ničím nepřekvapivá limonáda a pásová vycpávka, kde se není čeho a o koho bát. Ani zmrtvýchvstalý Church či mrtvý (černý, ach bože) Pascow moc adrenalinu nepřinášejí a třeba taková pokřivená sestra Zelda měla v knize i původní adaptaci docela významnou a děsivou úlohu. A tady? Téměř nic, maximálně zvednuté obočí, jemně. Až to vlastní finále s lehce (a z mého pohledu zdařile) prohozenými rolemi konečně přináší vlastně i fajn hororové pokoukání, najednou zhoustne atmosféra a máme tu čertovsky poťouchlé zlo. A tomu ty tři hrobečky i rád vykopu. (18.03.2021)

Neviem, co sa dialo pri natacani alebo v strizni, no nemohlo to byt nic prijemne. Polovica scen akokeby chybala a ostalo iba najpotrebnejsie torzo a baf baf sceny. Ten fantasticky namet je uplne zabity a miesto strhujuceho zazitku je tu naservirovana iba klasicka technicky fajn jednohubka pre teenagerov. Obrovska skoda. Rovnaky priemer ako povodny film. 5/10 (09.04.2019)

Příslušně archaická exhumace Kingova dávno pohřbeného pera. O jaký druh pera jde, se dá snadno polemizovat, vždyť i český distribuční název připouští odchylky od standardně užívané češtiny, tudíž není pero jako péro. A kočky rády skáčou na klimbající se ohanbí, takže je třeba se mít na pozoru, hlavně před těmi nemrtvými. Historku o starém indiánském pohřebišti, na němž vše pohřbené spolehlivě ožije, už ale po návratu mezi živé není naladěno na přívětivou notu, netřeba rozsáhle osvětlovat, je dostatečně známá. Určitým rizikem bylo ji filmově oživit po 30 letech a vzbudit opětovný divácký zájem o archaický materiál. A už bylo načase vtisknout látce důstojné zpracování. Mary Lambert neumí filmy režírovat a její směšné hloupnutí nepodrželo vůbec nic, až na chytlavou skladbu Ramones. Druhé dějství už byla naprostá beznaděj, kdy vypůjčený námět vydatným šňupáním kokeše zazdil i Eda Furlong. A v podstatě nebylo nijak náročné dva existující filmy překonat. Režijní dvojce Kevin Kölsch a Dennis Widmyer se podařilo do jejich verze nasypat všechny příslušné ingredience, na glutamát už nedošlo, ovšem napětí, atmosféru a gore to má v dobrém poměru. Nejdříve umře kocour, pak se čeká až přijde kocour, a pak si zahrajeme snooker s cisternou, kdy kvalitní šťouchanec vyřídí malou holčičku. Režie dost bojuje i vzdoruje předvídatelnosti, kterou je materiál stižen. Rozjezd to nemá kvapný, ovšem série tragických událostí je umně podána a s rodinnými příslušníky se dá spolehlivě prožít. Gore má kvalitu, film s ním nakládá uvážlivě. Někdy až moc uvážlivě, načež vyhřezlý mozek umírajícího černého mladíka střídá holčička v neporušeném stavu po nárazu cisterny(!). Finální část už má punc (c))hutné atmosféry, překvapí i zakončení. Jason Clarke a spol. si vedl spolehlivě, vypíchl bych zlou holčičku ztvárněnou Jeté Laurence. Odlišnosti oproti knižní předloze se najdou, to už k tomu patří, nemá smysl to tudíž řešit. Důležité je hlavně to, že obdivovatelé osmdesátkových hororů mají na co jít do kina, neb tenhle počin obsahuje podstatnou část toho, co měly kdysi dávno staré poctivé horory, které si ve videích ustlaly a na které se už (v kinech) tak trochu pozapomnělo. 8/10 (24.04.2019)