Vražedné spolčení

A mně se to docela... líbilo tady asi není ten úplně nejvhodnější výraz, takže řekněme že zamlouvalo. Od obou holek bych řek velmi dobře ztvárněné. Nevím, jak PŘESNĚ se to odehrálo ve skutečnosti, ale nabyl jsem z toho dojmu, že kdyby to nerozkecaly po celý škole, tak jim to snad i prošlo. Což je na druhou stranu trochu zvláštní, že by na to vyšetřovatelé v JůEsEj nepřišli... Když byla matinka věčně na krupici, tak nebyl zas takový problém po pár skleničkách do ní nacpat nějaký prášky a pak jí přidržet ve vaně pod vodou. Pěkně dlaní za hlavu, aby nevznikly žádný otlaky... bylo to vlastně až docela zvráceně jednoduchý. Na jedné straně zarážející, odsouzeníhodné, odporné, že dokázaly něco takového udělat, na druhou stranu se jim vlastně ani nedivím. Máma věčně ožralá a bez práce, když si našla nějakýho přítele, tak je ojel patrně všechny tři za sebou, neustálé stěhování pořád dokola, on ten pohár jednou přeteče. Tohle je jeden z těch filmů, které si budu nějakou dobu pamatovat. (23.09.2021)

Filmu bych vytkla příliš dlouhý rozjezd, při kterém to vypadá, že dětský talent Abigail čerpal stejně jako Tomáš Holý výlučně ze své roztomilosti. Sestry nevykazují žádné psychopatické sklony, které by vysvětlovaly jejich záměr. A jejich chování zase nevykazuje známky vyšší inteligence. Nicméně druhá část je zahraná, jak má, protože jsem se dokázala vžít do toho, co holky prožívají. Ani mě nepřekvapuje, že se podobná událost stala. Každou chvíli se dočítáme o tom, jak teenagerka s kamarádem zavraždili její rodiče. Vysoké tresty jsou na místě. (04.01.2018)

Nenazvala bych to mysteriozním žánrem, ale velmi dobrým dramatem. Překvapilo mě, jak dobré to je, příběh vám zůstane v mysli ještě dlouho po tom, co film vypnete. Neustále nad těmi děvčaty přemýšlím a říkám si, jak by to vypadalo, kdyby to dopadlo jinak. Překvapivě dobré herecké výkony Abigail a Georgie byly velkým přínosem. I když film nepatří mezi ty nejlepší, stále stojí za vidění a není to úplně nejhorší, jde o to, že se vám prostě dostane pod kůži. (29.11.2018)

Nefunkčná domácnosť po rozvode, kde zostala alkoholická matka sama s dvomi dospievajúcimi dcérami a malým synom, dáva pomerne slušný základ na dramatický film s neskoršou príchuťou krimi. Film ma celkom zaujal a bavil, pretože toto prostredie už na prvý pohľad pôsobí nesmierne zaujímavo, obzvlášť keď sa na neho nabalí príbeh podľa skutočných udalostí. No aj tak mám pocit, že potenciál filmu bol využitý dosť neobratne a neplnohodnotne. Tá detská hra "čo keby" napokon nabrala dosť reálne obrátky a tínedžerské sestričky sa veru s nesvojprávnou matkou nemaznali. To, že sa skôr či neskôr objavia pocity viny, to už bola len otázka času... No ale k hodnoteniu: prvá polovica nadpriemerná, v tej druhej už kvalita upadla, takže 3* budú tak akurát. (26.09.2014)

Po kratší úvaze zvyšuji hodnocení, protože mně ty děvčata nevypadly ještě z hlavy jako jiné filmy a to svědčí o jejich dokonalém hereckém umu a i když je mi jasné, že tvůrci to museli zpracovat tak, aby to divák nevypnul po prvních pěti minutách, tak se to v nějaké podobné rovině skutečně stalo. A to je to, co se nedá jen tak přejít a mávnout rukou, že je to dnes celkem běžné. Tady nám převedly na plátno, jak se z poměrně fajn děvčat stanou holky, které život natolik rozebere, že se rozhodnou k takovému činu, kde zůstává rozum stát. A jestli je sociální pracovníci a potažmo ostatní příbuzní odbývali tak jak jsem to měla možnost zaregistrovat a já tomu věřím, že to tak bylo, pak je to výkřik do světa pro všechny, kteří mají blízko sebe děti, kamarád(ky) a podobně, aby sakra nebyli tak tupě nevšímavými, apatickými, protože co si budeme namlouvat, oni byli z velké části vinni za to, co se stalo. Já se celkem divím, že ten závěrečný dovětek je faktem, ale já jim fandím a doufám, že se z toho bahna vyprostily. I tak si ponesou velké trauma někde v sobě po celý zbytek života.......možná. (06.09.2015)