• LenkaAK
    ***

    Průměrný prvorepublikový film se slaďákovým dějem, který zachraňuje herecké umění Nedošínské a Pištěka. Na ty dva se dá dívat opravdu pořád.(27.5.2012)

  • NinonL
    ****

    Děj této komedie nevybočuje z průměru filmů, jaké se točily ve 30./40. letech. Ale pro energickou Antonii Nedošínskou a její herecké umění mám slabost. Proto hodnotím nadprůměrně.(31.12.2013)

  • Mariin

    Dobový pohled (1937): Film bez nároků na uměleckou hodnotu, některé dobré morální prvky. Umělecky vyspělejší diváci nebudou spokojeni.(26.1.2009)

  • troufalka
    ***

    Byť nejde o žádné veledílo, dokáže krásně pohladit na duši. Duo Nedošínská/Pištěk mě spolehlivě dostalo.(7.12.2017)

  • Marthos
    ****

    Jeden z nejmocnějších a nejvýznamějších filmových producentů, komerční rada dr. Jan Reiter stál v roce 1937 před nelehkou situací. Dubnová premiéra závažného sociálního filmu Harmonika, vyslovujícího se k problematice hospodářské krize a nezaměstnanosti, nedosáhla potřebného komerčního úspěchu a na stole zatím ležely další zajímavé projekty jako dlouho připravovaný Tulák Macoun (zfilmovaný nakonec až o tři roky později). Nezbývalo než vyrobit ryze obchodní film, který by pomohl Reiterovi vrátit ztracený finanční kapitál. Příležitost připadla opět mladému režisérovi Ladislavu Bromovi, jehož nesporný talent zamířil mezi autory čistě brakových románů, mezi nimiž nakonec nalezl Andersovu Kariéru matky Lízalky. Jednoduchá dějová fabule vypráví o nešťastném postavení bednářské dcerušky, která stejně jako kdysi její matka touží po slávě a úspěchu. Iluzivní moment zlatého opojení ovšem musí zákonitě vystřídat tvrdé vystřízlivění a ponaučení. Hlavní manželská dvojice byla rezervována pro Antonii Nedošinskou a Theodora Pištěka, kteří vytvořili další rutinní variaci svých lidových typů. Vedle velice příjemné Evy Gerové v jedné z jejích nejvýraznějších rolí a standardního Ladislava Peška, oděného překvapivě v kuchařskou zástěru a čepici, zaujme výborná groteskní figurka Václava Trégla. Dnes nepředstavuje LÍZALKA víc než řadové exemplum komerční tvorby oněch let a v rámci žánru nepatří k výrazně zdařilým, ale ani k výrazně slabým dílům. Nese si v sobě totiž poselství prvorepublikové humanity a nabádá k myšlence, abychom zůstali věrni svému společenskému zařazení.(3.10.2008)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace