Jedlíci aneb Sto kilo lásky

Obsah byl po zvážení cenzurován: Píp. Pip, pííííp, pip pip píp, a protože píííp pip pip Magnusek pííííp pip PIP PÍÍP! Horší než píp Troška a pííííp, nebo píííp romance o romském ghetu u školy. Píp, píp sádlo, píp odpor sledovat, píp píp, pytlíky na zvracení v ceně lístku. Píp píp odpad. Babovřesky mají v boji o Českého lva těžkého konkurenta. (05.05.2013)

ano, vše je relativní - zatím nejlepší magnuskům film, ovšem stále shit, kterej má k průměru daleko a obhájí si ho snad jen vysoce objektivní umělec patrikus, který své nadání uplatňuje v magnuskových filmech... jedlíci mají možná dva tři fungující vtipy (ne vyndání kuřete z razáku to opravdu není), ale jinak jsou dílem filmařskýho amatérismu, za který by se rozhodně v kině neměla platit plná cena vtupnýho.. především v souvislosti jeho technický kvalitě, která je skutečně tristní - kolísavá kvalita zvuku v prostřizích (každopádně v žádném případě se ani na chvilku nejednalo o zvuk kvalitní), viditelné zakupnutí kohosi o kameru, kamera mdlá sama o sobě.... děs běs... jedinou chválu si zasouží martin stropnický, kterému bych za jeho terapeuta přál účast v daleko lepším filmu (04.05.2013)

Tak zase vod Magnuska píčovina jaako prase.Vylágroval celej hereckej ansábl z Primy a Novy,takže herecky je to děs a hrůza.Děsný dialogy tomu taky moc nepřidaj,navíc vulgarity sou naprosto mimo mísu.Dějově děs,ale bohužel si myslim ,že z padesáti procent to chování,váha,inteligence,vkus je přesně ta naše malá zaprděná zemička.Něco jako natočenej Blesk magazín a Rytmus života.Smutný.A poprvé,ač taky nevážim šedesát kilo a mám docela nadváhu,se mi z herců v tomhle filmu dělalo šoufl.0%. (17.08.2013)

Neotřelý a dosti odvážný filmařský pokus, který nám servíruje trochu jiný typ hrdinů, než jsme zvyklí, aneb nejen tuctové štětky mají právo zabírat filmové plátno.. Přes absenci spádu a děje a vlastně i minimum vtipu je to příjemně koukatelné. Naopak velmi dobře fungují dojemnější scény. Překvapivě dobře hraje Patrasová, ale sedly mi i ochotničtější výstupy dalších zúčastněných, dobrácká role tentokrát skvěle sedla i samotnému Magnuskovi. (30.11.2020)

T. Magnusek si společně s Frekvencí 1 plní další svůj filmový sen, nicméně opět na úkor diváka, kterého vystavuje klasické odfláknuté režii a především scénáře, nejspíše od nějakého svého kamaráda. Dětinský děj i osudy postav, sexismus, vulgarismy a humor, ačkoli je chvílemi docela humorný, je na bázi primitivnosti. Námět je z prvopočátku bez diskuze okopírovaný z filmu Sedm hladových. Nejvíce je to vidět na postavě primáře. Současný ministr obrany ČR, se k roli postavil prakticky totožně jako F. Husák ve jmenovaném snímku. Dokonce se zde objevuje i doslovná fráze. Dobrá duše našeho ústavu. Přesně takto nazval F. Husák pan Ducháčka (Miloslav Štibich), kterého zde měl ASI představovat R. Skamene, jehož postava během děje absolutně ztratila smysl. Je nutné souhlasit s nelogičností, kterou popsal Tetsuo, nicméně vtipné chvilky a sedící hudební doprovod byly překvapením. Vše je ovšem zašlapáno celkovým pojetím. Zběsilé, závěrečné připomínání sponzorů (kterých se k neuvěření našlo zase několik desítek), či Gergovo návrat na výsluní show-businessu (neskutečně odfláknutá závěrečná scéna, stejně jako například Tomášova morální facka...to je opravdu výsměch divákovi) Tomáš Magnusek se dokonce i snižuje k jednomu z největších, filmových klišé. V závěrečných titulcích jsou prostřihy z natáčení, jenž dokazují, že by to Tomáš už opravdu neměl dělat. Pod těmito prostřihy na diváka samozřejmě blikají naši ochotní sponzoři, bez kterých by si jeden přitrouble se usmívající tlouštík své sny jen těžko plnil. (28.03.2014)