Suspiria

Excelentní kousek od mistra italského hororu Daria Argenta. Italům proudí v těle horká krev, ale, jak mne kdysi náhle napadla myšlenka, její nejsytější konzistence se však pro mě projevuje jako mafiánská a hororová krev. Námět či příběh není nijak zvlášť originální, spíše filmovými tvůrci snad nejčastěji zpracováván. Film sám o sobě mě ani tak moc nevyděsil, spíše jsem zůstávala ohromena nad jeho výtvarným a hudebním zpracováním. To taktéž zapříčinilo, že jsem se během filmu mnohokráte přistihla, že na něj doslova hledím s otevřenými ústy. Snad možná i více než polovinu dojmu ze Suspirie, mi dodávala fascinující, nezapomenutelná a naprosto dokonalá hudba Claudia Simonettiho a Goblina. (25.07.2010)

Argento ve formě! Argento nás v Suspirii především šokuje excelentním, děsivým vizuálem za použití výrazných barev a drtivým soundtrackem, který je jeden z nejděsivějších, co jsem kdy slyšel. Jsou zde promyšlené smrti, na které jen tak nezapomenete, ikdyž odstín krve byl na houby, tak přesto vysoce zainteresovaná double-murder scéna na začátku filmu je i dnes jednou z nejlepších hororových scén v historii. Atmosférickéj nářez, který mi kupodivu sedl. Těším se na remake!:) (15.01.2014)

Zvláštní film od Daria Argenta nesoucí autorův nezaměnitelný rukopis. Použití světel a neustále hrající hudba je silná stránka filmu, ale co se týče příběhu je to velká mizérie. Nechápu moc hodnocenní lidí nad 3*, ale budiž asi mají o dost jinčí vkus. Nebudu se zabývat zbytečnostmi jako je kvalita triků apod., ale nemohu nezmínit atmosféru. Ta nabírá konečně na kvalitě až v posledních minutách a to naprosto nestačí. Celý film se vleče a jde od ničeho nikam. Nepředstavuju si atmosférický horror takto. Vizuální stránka opravdu skvělé, ale nestačí to. Co závěr? Bez urážky, ale tento film je jako hodně dalších horrorů, které netočil nikdo tak slavný jako Dario Argento. V půlce hororu se ozve možná varianta "Kdo za tím stojí" a vždycky OPRAVDU VŽDYCKY je to pravda. Proboha musí k takové stupiditě a jednoduchosti upadat Argento? Budiž. (24.08.2005)

Zub času na tom vidět rozhodně je, i když se Argento snaží seč mu síly stačí, aby i za nějakou dobu to nepůsobilo směšně a s tou špatnou barvou krve se dá jenom souhlasit, protože je fakt trošku podivná, ale zase na druhou stranu Dario Argento dokázal fakt bravurně navozovat hororověmysteriózní atmosféru v podstatě kdy se mu zachtělo a znepokojivá hudba a naprosto skvělý prostředí zaručeně zařídilo už zbytek, jedna z nejlepších scén je určitě ta se slepcem a psem. Nicméně i tak si nemůžu pomoct, že to mohlo být ještě daleko lepší, daleko víc vypjatý a napínavý a rozhodně mohlo být daleko víc zabíjení, přinejmenším v prostřední části. (16.01.2008)

Pastelkovo sýte farby rozliate do znepokojivého sna, plného príznakov tajomnej hrôzy, s hudbou zvýrazňujúcou pocity úzkosti a paniky. Prehliadka vycibrenej kolorovanej bizarnosti stojí za zážitok z pozerania samotného aj v menej strašidelných scénach. Zvláštnym posunom oproti realite sa vyznačujú aj farby predmetov (sivobiele tapety, oranžová krv....). Kostra príbehu je archetypálne jednoduchá: vnímavosťou obdarená slečna sa oboznamuje s temnou stránkou života vstupom do domu poznačeného zlom. Ďaleko od domova sa stáva žiačkou tanečnej školy plnej podivuhodných, nepriateľsky pôsobiacich figúr (učiteľky s tvárami stiahnutými prísnosťou, zlovestná bárišňa so synom, rumunský pomocník s výrazom dementného zločinca). Škola ju má naučením správnych krokov pripraviť na cestu do dospelého života, namiesto toho sa však prepadá stále hlbšie do akejsi halucinačno-ospanlivej temnoty. Veru, ako hovorí psychiater vo filme: čarodejníc ktorým ide len o vlastný prospech a v jeho mene sú schopné páchať akékoľvek ničomnosti je v reálnom živote pomerne veľa. Pozn.: Zaujímavá je rezignácia na sexualitu utešene rozvinutých dievčat (drobné náznaky vzťahov pripomínajú skôr hovory o láske na základnej), čo je možno v dôsledku pôvodného režisérovho zámeru obsadiť tanečnú školu maximálne dvanásťročnými dievčatami. (15.12.2006)