Reklama

Reklama

Je to jen konec světa

  • Francie Juste la fin du monde (více)
Trailer 1

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý úspěšný dramatik se po 12 letech prožitých ve velkoměstě vrací domů za rodinou, aby oznámil svou blížící se smrt. Svět kosmopolitního muže je však členům rodiny příliš vzdálený a nepředstavitelný, než aby mohlo dojít ke smíření a naplňujícímu prožití posledních společných chvil. (Aerofilms)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (105)

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Každý mladý tvůrce by rád dosáhl úspěchu, kterého mladý Xavier Dolan dosáhl již ve svých 19 letech. Film Zabil jsem svou matku z roku 2009 byl zčásti autobiografický a byl částečně založen na Dolanově potýkání se s vlastní homosexualitou a předsudky, které s tím byli spojené. Tenhle mladý kanadský tvůrce se tak stal festivalovou hvězdou, který následně začal být velmi plodný a v letech 2009-2019 dohromady natočil 8 filmů. A i s aktuálním úmrtím nadějného mladého francouzského herce Gasparda Ulliela určitě neuškodí si připomenout Dolanovo Je to jen konec světa.   I v Dolanově šestém filmu je ústřední hrdina homosexuálem, na rozdíl od Zabil jsem svou matku ovšem Dolan odmítá, že by byl i tento film autobiografický, protože neumírá a se svou rodinou si rozumí. Prim tu totiž fakt, že hlavnímu hrdinovi nezbývá na světě moc času. Předtím než ho smrtelná nemoc dostihne se tak rozhodne po letech setkat s rodinou a pochopitelně ono setkání po letech není růžovou zahradou. Až se vlastně nabízí otázka, zda by zpráva o blížící se smrti na vztazích v rodině něco změnila.   Velmi snadno se dá poznat, že Je to jen konec světa je dílem mladého tvůrce. Působí totiž jako taková hipsterská záležitost a Dolan v rámci filmu nezapře, že je též režisérem videoklipů. Je to jen konec světa je očividně dílem hipstera, i hipsteřina ovšem dokáže být pocitově působivá. A Je to jen konec světa je přesně tento typ hipsterské podívané.   Komorní drama, kde se po letech vyhrabují kostlivci ze skříně je adaptací divadelní hry Jean-Luca Lagarce. Dolana na Lagarcově hře zaujalo agresivní chování postav. Při sledování návratu Louise domů po letech vlastně začne tak trochu dávat smysl, proč ho k rodině vrací až blízká smrt. Je to jen konec světa vlastně může působit jako strašně chladná záležitost, pocitově ovšem funguje. Především při sledování rodiny v rozkladu a hrdiny, který je přesto vše vlastně pořád tak trochu rád, že svou rodinu vidí. I když o vyloženém nadšení mluvit nejde, protože o rozkladu rodiny nemůže být pochyb.   Pro mnohé automaticky neatraktivní téma Dolan zpracovává svým specifickým rukopisem. Závan hipsterského pojetí, práce s atmosférou a emocemi a především klipovité zpracování. Dolan si za tento film došel pro Césara za nejlepší režii i nejlepší střih a v obou případech nejde o adekvátních zásluhách pochybovat.   Dolan vzal Lagarcovu divadelní hru a přišel s vtahujícími dialogy, které se vlastně úplně nezbaví pachutě teatrálnosti. Divadelní kořeny jsou na Je to jen konec světa výrazně poznat. Výsledné finále poté může na první pohled působit neuspokojivě, na ten druhý ovšem vlastně dává naprostý smysl. Už zhruba po polovině je totiž tak nějak jasné, že jinak to skončit nemohlo a neustálé konfrontace lidí, kteří se vlastně mají nejspíš fakt rádi a přitom je mezi nimi pořád výrazná propast vlastně k jinému vyvrcholení ani vyloženě nesvádí.   Gaspard Ulliel si za ztvárnění Louise právem došel pro Césara za Nejlepšího herce. Aktuální psychologické rozpoložení postavy dokáže prodat i pouhými gesty a dokazuje, že byl tento mladý Francouz neskutečný talent. A i proto je jeho čerstvý odchod velká ztráta. Ulliel totiž dokázal zcela obstát i po boku Vincenta Cassela či Marion Cottilard a své největší role měl dost pravděpodobně ještě před sebou.   V jistých pasážích dokáže Dolan evokovat filmovou poezii, jinde předvést zajímavé herecké vedení. Vizuál Andrého Turpina určitě udělal hodně, šikovnost Dolana ovšem není radno podceňovat. I na Je to jen konec světa je totiž poznat, že ho točí někdo mladý a kdo nejspíš pořád poznává sám sebe jako člověka i filmaře, jeho vnitřní sílu ovšem neshazuje. Nepříjemné rodinné dusno, které dost možná nedokáže rozmělnit ani brzký příchod tragédie. Postavy možná tak trochu upadají do stereotypů a k vyloženému psychologickém teroru tomu pořád něco chybí, Dolanův šestý film ovšem pořád dokázal být působivý. I proto, že vlastně nesklouzl k patosu a komplikované rodinné vztahy dokázal prodat kurevsky upřímně.   Gaspard Ulliel sice opustil svět předčasně v 37 letech, zanechal za sebou ovšem pár výrazných výkonů. A Je to jen konec světa rozhodně patří mezi ty nejvýraznější. Je to jen konec světa tak nyní bohužel bude fungovat i jako smutná upomínka toho, že jeden herecký talent svět opustil příliš předčasně. Přesto se ovšem zasloužil o to, že se na něj jen tak nezapomene..... () (méně) (více)

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

"Nerozumím ti. Ale miluju tě. A to mi nikdo nevezme." ___________ Excelentní komorní melodrama, který by nebylo vůbec špatný ve formě divadelní hry. Jak jsem podotýkal u zatím posledního Dolanova snímku Matthias et Maxime, je znát, že ten excentrický mladík pomalu ale jistě dospívá, a nečekaně začíná preferovat umírněný a seriózní přístup -  ale právě zde není jeho signifikantní rozmanitý rukopis vůbec podstatný, poněvadž pré zde reprezentuje pozoruhodná studie psychologie postav.... Výhradně francouzský casting výborný - impulzivní démon Vincek jako vždy až živočišně exceluje, a famózní Léa Seydoux mu herecky oponuje - zbytek je zde v podstatě jen 'na oko'. Dolan zde dokonale zachytil tzv. tíživou atmosféru dosud nevysloveného (laicky řečeno prolomení ledů), která sžírá nitro svých charakterů. Sice by bylo bezpochyby zajímavější, kdyby Dolan do narativu zakomponoval i retrospektivu protagonisty [anebo hudební introspektivu] a zintenzivnil tak vzájemné dysfunkční vztahy ústředního sourozeneckého tria a jejich rodinných hodnot. No a závěr až moc tlačí na pilu.... Nepopírám, že se mi Xavíkova nynější tvorba vyloženě nelíbí, Je to jen konec světa budiž důkazem - jde totiž o strhující herecký koncert, který staví na principu jednoduché premisy a nenucený přirozenosti dialogů - jenže jeho raná tvorba, která glorifikuje nekonvenční a inovativní stylistický inovace a kreativní extravaganci, je prostě někde jinde.... VERDIKT: 8,5 kukaček z 10 ()

Reklama

bllm 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem čekala, až s k filmu objeví dobré titulky, protože sledovat tohle s nějakými nevydařenými by mělo asi docela fatální následky. A vyplatilo se. Na to že je to konverzační rodinné drama, tak to ani na chviličku nenudí. Naopak mi i přišlo docela napínavé, jestli to Louis řekne nebo ne. Ala uznávám, že asi bude docela rozdíl, jestli film sledujete s tím, že víte proč Louis přijel nebo jestli to nevíte. Já si to přečetla a přišlo mi úžasné sledovat jednotlivé členy rodiny, to jak se tváří, chovají, co říkají. Jak maminka říká, jak je to šťastný den a co bude do budoucna. A jak jen švagrová, která nikdy předtím Louise neviděla, je jediná schopná ho vidět, jediná pozná oč jde, ostatní jsou zaslepení sami sebou a vztekem na ostatní či sebe samé. Tohle všechno umožnila hlavně úžasná kamera zaměřená na detail, na tváře herců, kteří podávají perfektní výkony, taky díky skvělé práci se světlem. No a samotnou kapitolou je pak neskutečně krásnej obličej Gasparda Ulliela. Jo a úplně bych zapomněla na krásnou hudbu. ()

ancientone 

všechny recenze uživatele

Dolanov nový, uhádaný hysterický počin spĺňa všetky charakteristické znaky (akejkoľvek) vysokotáčkovej hádky - rozvíri vody (kontroverzné názory divákov), k ničomu väčšiemu nedospeje (film sám, ktorý pôsobí ako obligátna dramatická vata, nie ako naliehavá výpoveď) a v konečnom dôsledku sa javí ako zbytočný (v rámc celej Dolanovej tvorby). __ Ak bolo Zabil som svoju matku zaujímavým rozbehom, Imaginárne lásky a Laurence Anyways dvoma výraznými ukážkami naozaj relevantného talentu, Tom na Farme zádumčivým a sľubným ponorom do hĺbky a štylistickým skľudnením, tak duo Mami! a Juste la fin du monde predstavujú prehnane dramatický ukážku opoužívania ešte pred štyrmi rokmi sviežej (a hlavne výpovednej) autorskej extravagancie. ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Geniálne zrežírovaný, úprimný, strhujúci, fantasticky dramatugicky ošetrený, citlivý, ľudský, neafektovaný, vo svojich klipových pasážach nádherný (nepripomínajúci reklamy na vložky alebo pracie prášky), nesmiešnymi výrazovými prostriedkami natočený, nechcene nevtipný a do filmovej reality vťahujúci masterpiece. *SPOLIER Tak presne taký tento film nie je 3/10* aspoň za snažiacich sa hercov KONIEC SPOILERU. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (10)

  • Filmovalo sa na viacerých miestach v Kanade. (MikaelSVK)
  • Xavier Dolan považuje tento film za jeho nejlepší. „Na tento film jsem nejvíce pyšný. Řekl jsem to už dříve tenhle rok (2016), že je to můj nejlepší film. Když se na něj dívám, mám pocit, že to je zcela dotažené do konce,“ řekl. (MonkeyMarty)

Související novinky

Zemřel herec Gaspard Ulliel

Zemřel herec Gaspard Ulliel

19.01.2022

Přichází smutné zprávy z Francie. Ve věku 37 let zemřel po tragické nehodě na lyžích francouzský herec a držitel dvou cen César, Gaspard Ulliel. O jeho skonu informovala agentura AFP. Talentovaný… (více)

QFF Mezipatra: nejlepší filmy i skvělí hosté

QFF Mezipatra: nejlepší filmy i skvělí hosté

29.10.2016

To nejzajímavější ze současné queer kinematografie, ale i vynikající retro snímky a bohatý doprovodný program přináší už 17. ročník queer filmového festivalu Mezipatra. V Praze se bude konat od 3. do… (více)

69. ročník MFF Cannes

69. ročník MFF Cannes

23.05.2016

V neděli skončil 69. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes, který přinesl mnoha tvůrcům různá ocenění za jejich tvůrčí činnost v oblasti filmu. Patronem tohoto ročníku stal francouzský… (více)

Reklama

Reklama