Reklama

Reklama

Je to jen konec světa

  • Francie Juste la fin du monde (více)
Trailer 2

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý úspěšný dramatik se po 12 letech prožitých ve velkoměstě vrací domů za rodinou, aby oznámil svou blížící se smrt. Svět kosmopolitního muže je však členům rodiny příliš vzdálený a nepředstavitelný, než aby mohlo dojít ke smíření a naplňujícímu prožití posledních společných chvil. (Aerofilms)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (105)

angel74 

všechny recenze uživatele

Tak jsem si touhle emotivní konverzačkou zase po delší době připomněla, jak se mi dokáže tvorba Xaviera Dolana dostat pod kůži. Jde o silné rodinné drama o dávných křivdách a neschopnosti naslouchat jeden druhému, o smutku tam někde hluboko v každém z nás... Skvěle natočené, snad ještě lépe zahrané, a to vše orámované akorátně dávkovanou sugestivní hudbou. Závěrečný obraz posvěcený Mobyho hitovkou je hořkou tečkou za vším, co zůstalo nevysloveno a celou dobu jen probublávalo na povrch. (85%) ()

ancientone 

všechny recenze uživatele

Dolanov nový, uhádaný hysterický počin spĺňa všetky charakteristické znaky (akejkoľvek) vysokotáčkovej hádky - rozvíri vody (kontroverzné názory divákov), k ničomu väčšiemu nedospeje (film sám, ktorý pôsobí ako obligátna dramatická vata, nie ako naliehavá výpoveď) a v konečnom dôsledku sa javí ako zbytočný (v rámc celej Dolanovej tvorby). __ Ak bolo Zabil som svoju matku zaujímavým rozbehom, Imaginárne lásky a Laurence Anyways dvoma výraznými ukážkami naozaj relevantného talentu, Tom na Farme zádumčivým a sľubným ponorom do hĺbky a štylistickým skľudnením, tak duo Mami! a Juste la fin du monde predstavujú prehnane dramatický ukážku opoužívania ešte pred štyrmi rokmi sviežej (a hlavne výpovednej) autorskej extravagancie. ()

Reklama

Greg25 

všechny recenze uživatele

Není to příjemné pokoukání, místy natolik vyhrocené a natolik trefné na charaktery až to hraje ve vyhrocených situacích na nervy. A vyhrocený je celý film. Drsný, bolestivý film. S krutostí života, kterou někdy vytváří okolnosti, někdy lidé a někdy lidé neschopni je překonat, nebo se přes ně přenést. S netradiční kamerou snímající výhradně tváře herců, s komorní atmosférou a divadelními postupy. A závěrem, který vás emočně rozcupuje. Nebudete odcházet z kina, od televizorů s příjemným pocitem, ale emočně rozhození, smutní. Neskutečná emoční síla a řada záběrů, které si budete pamatovat, to vše se ve vás bude promítat ještě několik dní a vybavíte si je i zpětně. Skvělý Gaspard Ulliel a skvělá Lea Seydoux. 95% (Viděno v rámci 19. Festivalu francouzského filmu) ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Každý mladý tvůrce by rád dosáhl úspěchu, kterého mladý Xavier Dolan dosáhl již ve svých 19 letech. Film Zabil jsem svou matku z roku 2009 byl zčásti autobiografický a byl částečně založen na Dolanově potýkání se s vlastní homosexualitou a předsudky, které s tím byli spojené. Tenhle mladý kanadský tvůrce se tak stal festivalovou hvězdou, který následně začal být velmi plodný a v letech 2009-2019 dohromady natočil 8 filmů. A i s aktuálním úmrtím nadějného mladého francouzského herce Gasparda Ulliela určitě neuškodí si připomenout Dolanovo Je to jen konec světa.   I v Dolanově šestém filmu je ústřední hrdina homosexuálem, na rozdíl od Zabil jsem svou matku ovšem Dolan odmítá, že by byl i tento film autobiografický, protože neumírá a se svou rodinou si rozumí. Prim tu totiž fakt, že hlavnímu hrdinovi nezbývá na světě moc času. Předtím než ho smrtelná nemoc dostihne se tak rozhodne po letech setkat s rodinou a pochopitelně ono setkání po letech není růžovou zahradou. Až se vlastně nabízí otázka, zda by zpráva o blížící se smrti na vztazích v rodině něco změnila.   Velmi snadno se dá poznat, že Je to jen konec světa je dílem mladého tvůrce. Působí totiž jako taková hipsterská záležitost a Dolan v rámci filmu nezapře, že je též režisérem videoklipů. Je to jen konec světa je očividně dílem hipstera, i hipsteřina ovšem dokáže být pocitově působivá. A Je to jen konec světa je přesně tento typ hipsterské podívané.   Komorní drama, kde se po letech vyhrabují kostlivci ze skříně je adaptací divadelní hry Jean-Luca Lagarce. Dolana na Lagarcově hře zaujalo agresivní chování postav. Při sledování návratu Louise domů po letech vlastně začne tak trochu dávat smysl, proč ho k rodině vrací až blízká smrt. Je to jen konec světa vlastně může působit jako strašně chladná záležitost, pocitově ovšem funguje. Především při sledování rodiny v rozkladu a hrdiny, který je přesto vše vlastně pořád tak trochu rád, že svou rodinu vidí. I když o vyloženém nadšení mluvit nejde, protože o rozkladu rodiny nemůže být pochyb.   Pro mnohé automaticky neatraktivní téma Dolan zpracovává svým specifickým rukopisem. Závan hipsterského pojetí, práce s atmosférou a emocemi a především klipovité zpracování. Dolan si za tento film došel pro Césara za nejlepší režii i nejlepší střih a v obou případech nejde o adekvátních zásluhách pochybovat.   Dolan vzal Lagarcovu divadelní hru a přišel s vtahujícími dialogy, které se vlastně úplně nezbaví pachutě teatrálnosti. Divadelní kořeny jsou na Je to jen konec světa výrazně poznat. Výsledné finále poté může na první pohled působit neuspokojivě, na ten druhý ovšem vlastně dává naprostý smysl. Už zhruba po polovině je totiž tak nějak jasné, že jinak to skončit nemohlo a neustálé konfrontace lidí, kteří se vlastně mají nejspíš fakt rádi a přitom je mezi nimi pořád výrazná propast vlastně k jinému vyvrcholení ani vyloženě nesvádí.   Gaspard Ulliel si za ztvárnění Louise právem došel pro Césara za Nejlepšího herce. Aktuální psychologické rozpoložení postavy dokáže prodat i pouhými gesty a dokazuje, že byl tento mladý Francouz neskutečný talent. A i proto je jeho čerstvý odchod velká ztráta. Ulliel totiž dokázal zcela obstát i po boku Vincenta Cassela či Marion Cottilard a své největší role měl dost pravděpodobně ještě před sebou.   V jistých pasážích dokáže Dolan evokovat filmovou poezii, jinde předvést zajímavé herecké vedení. Vizuál Andrého Turpina určitě udělal hodně, šikovnost Dolana ovšem není radno podceňovat. I na Je to jen konec světa je totiž poznat, že ho točí někdo mladý a kdo nejspíš pořád poznává sám sebe jako člověka i filmaře, jeho vnitřní sílu ovšem neshazuje. Nepříjemné rodinné dusno, které dost možná nedokáže rozmělnit ani brzký příchod tragédie. Postavy možná tak trochu upadají do stereotypů a k vyloženému psychologickém teroru tomu pořád něco chybí, Dolanův šestý film ovšem pořád dokázal být působivý. I proto, že vlastně nesklouzl k patosu a komplikované rodinné vztahy dokázal prodat kurevsky upřímně.   Gaspard Ulliel sice opustil svět předčasně v 37 letech, zanechal za sebou ovšem pár výrazných výkonů. A Je to jen konec světa rozhodně patří mezi ty nejvýraznější. Je to jen konec světa tak nyní bohužel bude fungovat i jako smutná upomínka toho, že jeden herecký talent svět opustil příliš předčasně. Přesto se ovšem zasloužil o to, že se na něj jen tak nezapomene..... () (méně) (více)

Lucjen 

všechny recenze uživatele

Xavier Dolan je vo svojich 28 rokoch majstrom atmosféry. Rôznymi uhlami kamery, pestrými farbami a predovšetkým (ako vždy) geniálnym výberom hudby, si s mojimi pocitmi 97 minút robil čo sa mu zachcelo. Na jeho vizuáli som závislá čím ďalej, tým viac. S príbehom to ide skôr opačným smerom. Tak ako ma v tomto smere sklamal Tom na farme, ani táto melodráma ma úplne neočarila. A rozhodne na to mala predpoklady, no nedostatok priestoru. Jemne sa načrtá strach, bolesť, výčitky, chyba v komunikácii, surová ignorancia - toto Xavier proste vie, vyžíva sa v tom. No tentokrát ako keby sa ponáhľal, v mnohých momentoch dialógy iba kĺžu po povrchu, aj s tak vynikajúcimi hercami ako V. Cassel a N. Baye. Dolan tak za necelú hodinu trištvrte rozhodne ani na sekundu nenudí, avšak nenapĺňa potenciál. Vôbec by som sa neurazila, keby som bola s Louisom na návšteve dlhšie. Režisér sa opäť premieta do hlavnej postavy minimálne cez sexuálnu orientáciu, i keď tentokrát jej nedáva dôležitú úlohu, akoby sa z tohto už vyrozprával - som teda zvedavá, s čím príde nabudúce. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (10)

  • Zástupcovia Kanafy zvolili snímku ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na 89. ročník Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2017. (MikaelSVK)

Související novinky

Zemřel herec Gaspard Ulliel

Zemřel herec Gaspard Ulliel

19.01.2022

Přichází smutné zprávy z Francie. Ve věku 37 let zemřel po tragické nehodě na lyžích francouzský herec a držitel dvou cen César, Gaspard Ulliel. O jeho skonu informovala agentura AFP. Talentovaný… (více)

QFF Mezipatra: nejlepší filmy i skvělí hosté

QFF Mezipatra: nejlepší filmy i skvělí hosté

29.10.2016

To nejzajímavější ze současné queer kinematografie, ale i vynikající retro snímky a bohatý doprovodný program přináší už 17. ročník queer filmového festivalu Mezipatra. V Praze se bude konat od 3. do… (více)

69. ročník MFF Cannes

69. ročník MFF Cannes

23.05.2016

V neděli skončil 69. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes, který přinesl mnoha tvůrcům různá ocenění za jejich tvůrčí činnost v oblasti filmu. Patronem tohoto ročníku stal francouzský… (více)

Reklama

Reklama