Divoká stvoření jižních krajin

Bezpochyby největší překvapení na letošních (2013) Oscarech. Film, který přišel doslova odnikud, posbíral čtyři nominace a v kategorii "Nejlepší režie" dokázal Benh Zeitlin nahradit i takové kapacity jako Affleck, Bigelow či Hooper. Beasts of the Southern Wild je fajn snímek o jedné malé holčičce s velice roztomilým jménem (Hushpuppy), která nemá jednoduchý život. A to vlastně nikdo v této prazvláštní komunitě, které náš svět plný konzumních věcí přijde nenormální. Nepovažuju se za hipstera a znám lidi, kteří přemýšlejí podobně, kteří pořád mluví o tom, jaké by to bylo fajn, kdybychom žili v Africe bez všech moderních vymožeností. Já na tohle moc nejsem, už jsem asi moc zdegenerovaný tou technikou, tak vím, že bych tam nepřežil moc dlouho, ale i tak mě film oslovil a myslím, že těch 80 % s čistým svědomím dám. Ale musím se vrátit k Oscarům, protože speciálně v kategorii režie tento film neměl mít nominaci. Chápu, proč to akademici udělali (aby se o tomto filmu více mluvilo) ale každý z těch tří, které jsem vyjmenoval na začátku mého komentáře, by si to zasloužili mnohem více, letos byl hodně silný ročník. Ale to už já neovlivním… (28.01.2013)

Zajímavý nápad, zvláštní zpracování a originální pojetí národa, kterýmu nerozumím a popravdě ani nevím, jestli rozumět chci. Člověk je od pradávna spjatý s přírodou, to uznávám. Taky beru fakt, že tenhle film je spíš filozofickou myšlenkou, než skutečnou realitou, i když si na skutečnou realitu hraje. To by ale musely určité scény ve filmu dopadnout jinak, než skutečně dopadly. Více o těhlech problémech mluví Enšpígl ve svém komentáři. Když už ale chci něco dělat, měl bych to dělat pořádně za každých podmínek a to je asi největší problém tohodle filmu. Každopádně filmu nemůžu upřít hudbu, která mi chvílemi přišla až nadpozemská. Benh Zeitlin určitě bude dobrý režisér, ale to se u mě bude muset projevat až v dalších filmech. (21.01.2013)

Dokument, kterej nezná statickou kameru, ale kterej si myslí, že je tak dobrej, že si může dovolit fantasy prvky. Vůbec jsem nepochopila, co tam ta prasata dělala, proč ty divný lidi pořád jen pištěli a proč vůbec někdo něco takovýho točil, aniž by tomu dal smysl. Jedninou výhodou bylo, že to trvalo jen 90 minut. (19.01.2013)

Stejně jako je pro mě obtížné film ohodnotit, je těžké napsat i smysluplný komentář. Seznamujeme se s, na první pohled, idylickou komunitou žijící ve věčném očekávání zaplavení jejich obydlí. Lidi zde však zdánlivě nic netrápí a žijí vesele a snad i šťastně. Hlavní postava malé Hushpuppy (mimochodem hodně roztomilý jméno) se tomuto světu skvěle přizpůsobila, ačkoliv její otec je trochu frustrován, že nemá syna. Nebo se možná bojí, aby Hushpuppy nebyla na drsné prostředí příliš slabá? Negativem filmu je bohužel jeho nudnost. Ono je vlastně všechno hrozně přesvědčivý, ale přesto občas sterilní. Jo a nominovat na Oscara děti není vhodný. Vždyť ony ty filmy nehrají, oni je žijou. Hudba: vlastně vůbec nesouvisí s děním ve filmu. Přijde mi, že byla skládána trochu mimo. Ale smyčcové trylky dolpněné kytarovým brnkáním a perkusemi rozhodně nezní špatně. PS: a ty "prasata" měli být evidentně pratuři. Jejich role ve filmu by byla určitě na delší přemýšlení, na které nemám vůbec chuť. Což pro film asi není dobrá vizitka. Ty tři hvězdy jsou s odřenýma ušima. (09.07.2013)

Místy možná působivé, rytmické, svěží, nápadité, jako celek nicméně jen syrové, nekompaktní a rozpačité povídání, kterému srdce tepe jen velmi pozvolna. Ubírá se po alternativnější cestě, což mi nijak zvlášť nevadí, přesto, ač si nemyslím, že jde o nějakou naivní ekologickou agitku, nestrhne. Spolupráce s neherci a natáčení v autentickém prostředí může přidávat body nahoru, nicméně voice-over, symboličnost nebo snové sekvence třeba u Malicka fungují s o poznání větší úderností!! Sorry, Hushpuppy.. (20.12.2012)