Syvälle salattu

Fíni si teraz u mňa polepšili, kvalitný mysteriózny thriller s nádychom hororu. Je založený na starej duchárskej, mytologickej báchorke, v ktorej musel mlynár obetovať svojho prvorodeného syna duchovi jazera, a ten mu na oplátku zabezpečil blahobyt. Matka, ktorá kedysi vyrastala v malom mestečku pri jazere, sa doňho po rokoch vracia spolu so svojim synom, aby zachránila jazero, no po odhalení tragickej minulosti sa jej syn ocitá v nebezpečenstve. Film ťaží predovšetkým z peknej atmosféry podporovanej pomalou hudbou a zaujímavého príbehu. Zapadnutá dedinka, jazero, okolo neho všadeprítomná hmla, duch... jednoducho sa na to dobre pozeralo. A to aj napriek nesympatickej hlavnej hrdinke a malému počtu ľakačiek. (11.02.2012)

Miluji skandinávské filmy, jejich ponurost, tajemnost, řeč, herce...a tady je splněno vše mé oblíbené. Při výsledném dojmu jsem si uškodila sama, protože jsem měla za to, že se jedná o horor - a tomu tak nebylo a jak vidím, ani nemělo být. Příběh k tomu pravda svádí - tajemné jezero, ke kterému zavítá matka se synem - ona sama tu kdysi vyrůstala a o místě slyšela řadu více i méně strašidelných báchorek (úvod je bravurní). Napjatí můžeme být až do konce, i když minimálně v poslední třetině pozorný divák tuší, pakliže rovnou neví...to ale na koukatelnosti neubírá. Bylo to netradiční a za shlédnutí film určitě stál. (01.10.2012)

,,CHRAŇ TOHO CHLAPCE, AŤ TI HO NEVEMOU“..... /// řekla finská babička, která dlouho nepromluvila (a pak zase ztichla a jestli neumřela, mlčí dodnes..). (V Čechách by jsme řekli – nechoď dcero na jezero, vodníkovi stojí .... – soráč, mý básnický střevo by potřebovalo utopit).... ale zpátky do domečku. U jezera. Věřte – nevěřte, voda si tady dělá co chce! Tak třeba strašidelně ucpe umejvadlo. Dalo by se dokonce říct, že v tom domě straší! Mamča přišla vo červenej notes, ze stropu kape (kap...kap..kap...) (voda, vole, VODA!!!) a zmizel pes (neřeknu!). Prej drama!? Thriller? Hovno! Horror je to a basta! O lidový povídačce, která není moc uvěřitelná. Taková mokrá a lehce strašidelná pohádka, která na konci kapku ,,zahapruje“, ale jistě potěší všechny sběratele ,,poudaček“ ze světa vodních přízraků. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám panickou hrůzu z vody. 2.) Bydlím u jezera a chtěl bych bejt bohatej (děti mě vytáčej – nejvíc mě sere prvorozenej syn). 3.) Jsem prvorozenej syn, bydlíme u jezera a fotr furt vykládá něco vo tom, že bude bohatej... 4.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (24.02.2012)

Jednou jsem na svinsky úzké, vesnické okresce, kde se absolutně nedalo předjíždět, narazil na traktor s hnojem a hodinu a půl se za ním otráveně vlekl. Mělo to sice takovou rustikální atmosféru, ale jinak jsem se cítil, jako bych měl hlavu v kravské prdeli a ten rozmilý skot se nechutně pomalu šoural na pastvu. Jediným rozptýlením mi bylo, když se asi dvakrát za celou dobu neposedný kousek mrvy neudržel na vlečce a rozpustile se mi rozpleskl o čelní sklo. Mačkal jsem sice klakson jako neurotický Ital, abych celé to martýrium alespoň trochu popohnal, avšak jediným výsledkem byl z kabiny výsměšně vystrčený prostředníček zpola opilého, neoholeného, stokilového vidláka, jehož montérky viděly pračku naposled ještě v dobách kolektivizace. Nebýt nepříjemného Dežo-ví z tohoto unylého finského hydrohororu, málem bych na tu milou příhodu docela zapomněl. Táhne se to jako tuberácký chrchel a horor je to akorát tak pro instalatéry. Věřím, že když zhruba po čtyřiceti minutách nekonečné cesty hlavní hrdinky na sever začne děsivá dřezová baterie v jejím novém příbytku samovolně chrlit vodu, ač je evidentně v zaaretované poloze, musí hoši od trubek prožívat svou nejhorší noční můru a svrbět je v ruce hasák. A to ani nemluvím o tom, co zakusí, když ihned poté začne zasviněný kuchyňský odpad chrlit černou mazlavou sračku do prostoru pro nádobí! Hrůůůůůza!!! Celý ten děs je ještě umocněný tím, že ze všeho toho usilovného psaní musel mít scénárista řádně ošplouchaný maják, protože tenhle debilní blábol o ugrofinské rusalce vyřešil logicky naprosto brilantně. Asi jako dawn kvadratickou rovnici. Takže pokud se nechystáte v nejbližší době chcípnout nudou nebo rekonstruovat v bytě vodovod, zajděte si raději na Dvořáka. I ten upištěný fidling je zábavnější než tahle porce salattu! (24.02.2012)

Intro je parádní, prostředek filmu podstatně slabší a konec na pár facek. Respektive rozuzlení bylo mrazivé, ale z předchozích událostí buď udělalo blábol, nebo z hrdinky cáklou schizofreničku. Zpětně viděno mám pocit že záměr byl zmást diváka aby sledoval vějičku kterou mu scénárista nechal a potom ho uzemnit racionalitou. No nepovedlo se, vysvětlení jednoduše nedává smysl. Což ale není nic co by při sledování překáželo, naopak děj pěkně ubíhá, napětí se krásně stupňuje, suomen kieli zní tradičně pohádkově a postavy jsou živoucí jako ve všech finských filmech. Jenom škoda celkového vyznění. Režisér měl radši natočit horor a na nějakou překvapivou pointu se vykašlat. Základ k tomu položil slušný. (02.03.2012)