Zulu

Na dovolenou do Jižní Afriky určitě ne. Ponurý, brutální thriller. Výborně zahraný, skvěle zrežírovaný. Klasická vyšetřovačka mrtvého bílého děvčete se zvrhne v jatka kombinující obchod s drogami s etnickým vyhlazováním. Dějí se tu hodně nepříjemné věci ke sledování (sekání končetin, kastrace psem), ale ještě děsivější je, jak vyrovnaně to ty postavy přijímají. P.S: Bloom by už měl brát jenom tyhle role. (30.10.2019)

Pokud chcete zjistit, co se děje ve stoce, nemůžete stát na břehu. Musíte do ní skočit i za cenu, že se stanete její součástí.. Drsná krimi na pozadí svědomí „duhového národa“, kde si každý v sobě nese nějaké to trauma a taky otázku, jestli byl větším zlem apartheid, či kriminalita, zakořeněný rasismus a rozevírání nůžek sociální nerovnosti spjaté s jeho koncem. Salle sice mírně poztrácí na naléhavé autenticitě zablouděním do sfér „vyšších zájmů“, ale neokoukanost prostředí a proti srsti diváka jdoucí noirové prvky plní funkci odpustku dokonale. No vida, Legolas sundá paruku, namaluje kruhy pod očima, párkrát ulízne z pleskačky a rázem si vykračuje na cestě vlastní herecké rehabilitace, nicméně na klub sira Laurence Oliviera bych to ještě neviděl.. (03.09.2014)

Námět i scénář vlastně jen recyklují mnohokrát použité vzorce, které nepřekvapí, navíc vyústění je očekávatelné a při závěrečné scéně účtování s padouchy diváka napadne, že Whitaker si vzpomněl na účinkování Orlanda Blooma v Hobitovi a stejně jako Legolas nelítostně kosil skřety, jeho detektiv nastolí pocit zadostiučinění při potírání zla. Mimochodem, s postavou zahranou Orlandem Bloomem mám problém. Jeho neukázněný policista, ochlasta a děvkař mi není právě sympatický, což by nemuselo být na škodu, kdyby ovšem scénárista a režisér neusilovali o pravý opak a nesnažili se ho vymodelovat jako sympatického rošťáka. Od běžné žánrové produkce, kterou důvěrně známe především z americké výroby, se Zulu liší zasazením do exotického prostředí Jihoafrické republiky a především syrovým zobrazením brutálního násilí. Za sebe musím bohužel přiznat, že ani přítomnost mého oblíbeného Foresta Whitakera to na víc než 3 hvězdičky a 60 % celkového dojmu nevytáhne. Za realistické drama bohužel Zulu považovat nemůžu, na to se až příliš topí v žánrových klišé. (04.12.2016)

K Zuluovi jsem přistupoval hodně ostražitě, protože velmi vážně hrozila možnost, že to bude pozitivně diskriminační fantasy o zlých běloších a ubližovaných černoších, natočená nějakým sebemrskačským negrofilním žabožroutem. Ale účast Foresta Whitakera slibovala když nic jiného, tak aspoň skvělý herecký výkon, a tím i uspokojivý divácký zážitek. Nakonec to nebyl tak hrozný průser, jak jsem se obával. Jistě, hlavní (nejvyšší) grázlové jsou samozřejmě bílí Afrikánci, kteří se v období apartheidu snažili chemicky vyhladit všechno černé a barevné obyvatelstvo, no a když jim to nevyšlo, tak se holt v současnosti přeorientovali na výrobu fetu. A malému Zuluovi dokonce zlý bělošský pes ukousl v dětství pindíka. Ale ani zfetovaní a krvelační kafři nejsou žádná neviňátka, hlavně když mají v ruce nůž, nebo mačetu. Film má sice stupidní zápletku, ale celkem slušný spád i tempo, navíc jihoafrické prostředí je hodně zajímavé. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že je to takový naroubovaný Lethal Weapon - slušný středostavovský černošský policajt a jeho bílý parťák, asociální magor, ochlasta a kurevník, bojují společně proti všem gaunerům okolo. Jen ten průběh je, zaplať pámbu, trochu drsnější, vážnější a dospělejší, no a hodně se mi líbil samotný závěr s motivem pouštní vycházky. Whitaker nezklamal, další parádní výkon. A Bloom zahrál taky výborně (a bez titulků bych ho býval vůbec nepoznal). Čtyři a rychle pryč, než si to rozmyslím. (05.07.2014)

Tahle stoka je proklatě zaneřáděná nechutným odpadem všeho druhu. Hlavně tím lidským. Jihoafrická republika v temném podání neláká k cestovatelskému poznávání, země plná loupeží, vražd policistů, znásilňování nezletilých dívek a dětí, potíží s regulací zbraní, jakoby už dávno zapomněla, jaké hodnoty by měla ctít. Tvůrci v ní vypráví poměrně solidní detektivku, která se sice drží žánrových šablon, ale předkládá velmi slušné charaktery. Ať je to chlastající troska Orlando Bloom, který dá klidně pěstí šéfovi nebo bývalé ženě, nebo minimalisticky znamenitý Forest Whitaker, z něhož naléhavost přímo čiší. Jejich vývoj je moc fajn sledovat, velkým plusem je samotné prostředí slumů a špinavých ulic v nemocném systému, ve kterém umírají děti a gangsteři jen tak mimochodem usekávají ruce poldům. (23.11.2016)