Past

Zprůzračnělý konec filmu, který se téměř dokonale vymyká z dobového konceptu "filmů pro lid", nemění nic na jeho převládajících kvalitách. Němci, kteří jsou individuálně odstíněni, nejsou v tomto případě protivníkem, který by byl jednostranně válcován geniálními odbojáři. Naopak. Mnohé napoví jména, která se kolem filmu pohybovala: národně socialistický spisovatel Karel Jan Beneš, sám člen čelné druhoodbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme, spoluautor programu Za svobodu z podzimu 1941, i Martin Frič mluví za všechno. Netypická je i doba: první měsíce po skončení stanného práva se vyznačovaly téměř neoslabenou perzekucí odboje a krvavými ztrátami. Vlasta Chramostová už tenkrát, ve svých 23 letech, naznačuje kvalitu svého jedinečného talentu. V ničem však nezaostávají ani ostatní: Otomar Krejča, pohádkový princ Vladimír Ráž i pro mne zcela neznámá Majka Marie Tomášová či Ostravan Miroslav Holub. Ohlasy minulosti soustředí Terezie Brzková a Ella Nollová či nelítostná, ale přece jen čas od času lidská dozorkyně Milky Balek-Brodské. Vzhledem k době kontextu svého vzniku film působí jako zjevení kvalitou i námětem. (08.04.2013)

Sem tam sice drobátko přehnané štěstí, ale jinak výtečně vykonstruovaná zápletka. Ovšem s poněkud budovatelským koncem. Ale co se dá dělat, za správně odpornou blonďatou mrchu jsem ochoten to prominout. Nemluvě o tom, že takhle mladou Vlastu Chramostovou prakticky nikde neuvidíte:) Už tenkrát dokázala dobře zahrát, i když ještě zdaleka nebyla ve své nejlepší formě. (07.06.2007)

Past je celkem slušným protektorátním dramatem. Příběh se odehrává těsně po Heydrichiádě v roce 1942. Gestapo stupňuje agresi vůči odboji i obyvatelstvu a jakákoliv podvratná činnost proti Říši je velmi nebezpečná. V případě dopadení je kriminál i s vidinou koncentrákui vykoupením po hodinách mučení v Pečkárně. Hlavní roli si zde střihla mládím kypící soudružka Vlastička Chramostů a přiznám se, že mi tu až tak nevadila. Zjistil jsem, že je snesitelnější jako mladičká komunistická (jak jinak) odbojářka, než např. jako pracovnice traktorové stanice, která překračuje plán při rozorávání mezí (což byl další z jejích hereckých majstrštyků)... Protivníkem je jí Majka Marie Tomášová, která jakoby vypadla z oka Marlene Dietrich. To mi umocňovala i hudba v kavárně, kde orchestr hrál jen písně Marlene... Zkrátka Herta Lanz byla baba a při pohledu do jejích očí bych asi taky lecos vyzvonil o odboji :-))). Zaujal i Holub jako vrchní komisař - gestapák a Mareš jako typická gestapácká mlátička s vyhrnutými rukávy, kravatou a rukavicemi na rukou.... Co si budeme povídat, točilo se to v roce 1950, takže odbojáři jsou jen komunisté. Do výtisků novin hoši vkládají rudé právo a obrázky Stalina... Naštěstí tam té agitace není až tak moc a první dvě třetiny filmu mají solidní spád. Ke konci se z gestapa udělá banda pitomců, což filmu krapet ubralo na reálnosti a shodilo mu u mne hodnocení o jednu hvězdu. Každopádně ze série budovatelských snímků z tohoto období je Past dobře koukatelné dílo se skvělou atmosférou čtyřicátých válečných let v protentokrátu. Solidní tři magnetické výbušniny. * * * (28.03.2013)

Zpravodajsky skvěle propracovaný film, ve kterém se setkávají dva stejně ostré hroty stran, jež rozvinují své složité hry. Souboj českých vlastenců v těžkém střetu s nacistickým bezpečnostním systémem, kde se nepřikládají palečnice ani španělské boty, ale pracuje se zbraněmi lsti a klamu. Klasické "Cherchez la femme" je základem tohoto válečného příběhu. (22.07.2014)

Velké překvapení. V roce 1950 bych nečekal takovýto film o odboji, postavený více na psychologii než akci. A vlastně zcela nedotčený dobovou ideologií. Tedy myslím, že Majka Marie Tomášová zde podala přesvědčivější výkon než Vlasta Chramostová, jejíž odbojářka je trochu naivní. Ten konec, kdy z Němců udělají odbojáři naprosté pitomce, je trochu mimo. (28.05.2017)