Režie:
Martin FričKamera:
Václav HanušHrají:
Vlasta Chramostová, Majka Marie Tomášová, Miloslav Holub, Vladimír Ráž, Otomar Krejča st., Karel Peyr, Jaroslav Mareš, Věra Kalendová, Terezie Brzková (více)Obsahy(1)
Drama z doby nacistické okupace začíná na nádraží, kudy projíždí transport s německými vojáky. Vlak zůstane stát kvůli improvizované sabotáži jednoho z železničářů. Odbojářská spojka Růžena Kubínová (Vlasta Chramostová) je zatčena při náhodné razii. Cynický rada Dönnert (Miroslav Holub) odhalí její falešné doklady a nechá ji krutě vyslýchat. Tuší, že by mohla přispět k odhalení celé skupiny. Do její cely nasadí konfidentku Hertu (Majka Tomášová), jež se vydává za bezúhonnou Anču Novákovou. Německá agentka vzhledem ke svým hereckým schopnostem dočasně získá Růženinu důvěru. Klíčovou informaci se ale nedozví... Film měl původně točit režisér Václav Gajer. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (70)
Když jsem včera v noci dokoukal. Dnes ráno otevírám okna do zmrzlé zahrady. Je osm nebo devět hodin. Hlavou mi běží děj, záběr po záběru. Nevlídná Pečkárna, beznadějné místo, kde umírali lidé. Extrémy se přitahují. Hrdinka a konfidentka. Co říct? Občas napětí, občas drama, které ovšem za zhlédnutí stálo. ()
Druhý film Vlasty Chramostové, ve kterém předvádí silný a nezlomný charakter ženy, která se v období protektorátu zaplete do odbojové činnosti proti Říši, je zatčena gestapem a krutě vyslýchána. Za velkou zmínku stojí role vrchního gestapáckého rady v podání Miloslava Holuba, jenž je tak nechutně slizký a zákeřně jedovatý, že z něho jde opravdová hrůza, a role konfidentky gestapa, kterou bravurně ztvárnila Majka Marie Tomášová. Film by se mohl zdát být jako komunistická agitka, poněvadž všichni odbojáři jsou samozřejmě komouši, ale to by nesměl být režisérem Mac Frič, který místo na agitační stránku zatlačil na pilu mnohem více na dramatičnosti, budováním atmosféry a vyvrcholením děje. ()
Keďže spolukomentátori tu už veľa vecí vychytali, len tri poznámky na okraj: mimoriadne pôsobivá bola úvodná znelka sprevádzajúca titulky. Údernosťou a naliehavosťou sa u mňa zaradila na druhé miesto hneď za Herrmannovu mrazivú úvodnú skladbu k Hitchcockovmu Psychu. "Dojemné" bolo masové radostné vítanie nacistických vojakov českým obyvateľstvom na vlakovej stanici v úvodnej scéne, kedy esesáci vystupovali z vlaku popísanom heslami ako "Gegen Stalin". No a tiež, keďže žijeme v dobe prívlastkov, pohrával som si počas stiesnenej atmosféry príbehu s pojmami ako nazi-noir, či BAM-noir (BaM = Böhmen und Mähren noir). Ale nakoľko som si do tejto škatuľky vedel zaradiť už len zo dva tri filmy (Smrť sa volá Engelchen - obe verzie, Kapitán Dabač), nechal som škatuľkovanie len pre tento komentár. ()
Upraveno v červnu 2020. Past je ideologicky zidealizovaný pohled na český odboj během druhé světové války. Film měl sloužit lidu, ale nakonec zastřešoval ortodoxní státně stranickou víru. Past je úspěšné oslavení vítězství komunismu nad nacismem a vítězná strana musí ve svém vlastním zájmu o blaho lidu pokořit a zesměšnit germánského arciďábla. Pokud možno, co nejvíce. Bílá je červenou a černá je hnědou, a přestože mnohé slouží Martinu Fričovi ke cti, jsou politické karty rozdány předem a postavy podle toho musí náležitě také konat. Prostoru pro nitro se raději nedostává, špatní musí být pro své chování vysmíváni, ti dobří jsou nuceni občas pronášet politická hesla a zaujímat patetické postoje, aby slova byla též podpořena i skutkem. Past by pro svá schémata chování zasloužila humorný nadhled, ale strana dala přednost dramatu a ideologické oslavě konečného válečného triumfu. Martin Frič na základě literární předlohy Karla Josefa Beneše zkušeně vybudoval atmosféru napětí. Ale ten groteskní rozměr zápletky, kdy nešťastná náhoda vede přes zatčení přímo k lstivému plánování léčky, která se škodolibě otáčí proti svým plánovačům, se do dramatu nehodí. Inu, český národ se může plácat po ramenou za svůj důvtip a odvahu, byť ve skutečnosti je film především potvrzením souhlasu o "jediné správné politické straně". Hrdinkou pohádkového vyprávění stranické ideologie je Růžena Kubínová alias Marie Kopalová (příjemná Vlasta Chramostová), důležitý, přesto současně i křehký, článek odboje. Nešťastné polapení následuje brutální pokus o zneužití gestapem v jejich sebestředném přesvědčení o důvtipné rafinovanosti. A "strana" o své velebené hrdiny pečuje. Důležitou postavou je Herta Lenz alias Anča Nováková (snaživá Majka Marie Tomášová), bývalá herečka, evidentně nepříliš dobrá. Herectví je snad předpokladem pro výkon funkce tajného agenta, byť v jejím podání se ta kamufláž otřásá nepřesvědčivou nevyrovnaností. Hlavní mužskou postavou je zde Anton Dönnert (pozoruhodný Miloslav Holub), kriminální rada pražského gestapa. Pevný a nemilosrdně krutý je ve svém úřadě i přesvědčení. Touha po uznání a povýšení vyplétá rafinovaný plán. K výraznějším postavám filmu patří též Ferda Antoš alias Vachek (velmi zajímavý Vladimír Ráž) a Bor (sympatický Otomar Krejča st.), dva z vrcholných článků odboje a nejvěrnější ochránci mýtického odkazu "Čermák". Germánská zběsilost je na českou vyčůranost krátká, inu tak se vše s klidem vysvětluje. Z dalších rolí: z nevypátrání Čermáka zlostný velitel gestapa Cortus (Karel Peyr), Dönnertův sadistický pohůnek Hans (Jaroslav Mareš), zuřivá dozorkyně pankrácké věznice Kraftová (Věra Kalendová), bankovní úředník bezpečnostních schránek Diviš (Bedřich Bozděch), hlavní pardubický odbojář Taraba (Vladimír Hlavatý), důležitá kontaktní spojka odboje Božena Dokoupilová (Ella Nollová), odbojářům pomáhající železničář Václav Lát (Jiří Kostka), pardubický hostinský Berka (Bohuš Hradil), či Růženin domácí Pánek (Josef Kozák). Past nepatří k úchvatným válečným dramatům. Groteskní rámec zápletky může vzbudit nadšení nad českou obratností. Vítězem filmu byla jednoznačně pouze strana. Vtip bez humoru, to je zvrácená podstata bytí. () (méně) (více)
Vysoce kvalitní odbojářské drama. Scény z vězení jsou vynikající, drsné a naprosto by člověk neuhodl, že jde o film z roku 1950. Postavy včetně okupantů nejsou jednorozměrné, Gestapo není sbírka primitivů a odbojová činnost tu nevyznívá vůbec naivně, naopak z filmu je cítit dusno a odbojáři musí každý krok pečlivě zvažovat. Až samotný konec přece jen trochu uhne k nižší uvěřitelnosti, ale jinak nemám výhrady. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (2)
- Vůz gestapa pro hromadné zatýkání je ze série Praga RN/RND z let 1934–1955. Tyto vozy mimo jiné sloužily po válce také jako pojízdné knihovny. (sator)
- Úvodní sabotáž železničářů u vlaku 513 se odehrává na Hlavním nádraží. Je otázka, proč je odpojována lokomotiva 434.2139 (zvaná Čtyřkolák) a vzápětí zase připojena – pokud měl být stroj vyměněn, pak je nesmyslné, aby se vracela k vlaku ta samá lokomotiva. (Robbi)
Reklama