Cold Skin

Sci-fi thriller ze Španělska, těšil jsem se neskutečně. Super tajemnej ostrov, jedna chajda, jeden maják, dva lidi, už jenom odhalovat, jaký tajemství se tam skrývaj. Atmosféra byla skvělá, celkem brzo se tam začaly objevovat chladný tváře a šlapalo to. Ale najednou byl konec a zjistili jsme, že toho vlastně o moc víc nevíme. Obrovskej potenciál se v tom skrýval, ať už na pořádnej zvrat nebo na zodpovězení pár otázek. Přišlo mi to dost nedotažený do konce. Ti, co tomu dali 5 hvězd, v tom asi našli něco, co tam ani nebylo. Za takhle ,,otevřenej" konec tomu přece nikdo nemůže dát plnou palbu. (27.04.2018)

Takhle nějak si představuji slátaninu. Takže zde máme 2 chlápky s neomezeným množstvím munice co každou noc zabíjejí jakési příšery (něco mezi Nebulou ze Strážců Galaxie skřety z Pána Prstenů a rasou Na Vi z Avataru) co na tom, že příšer je až 50 násobně ne li více než jich oni to zvládají. Jeden z nich si pak ve volném času s jednou z těch příšer zapíchá. S hororem to moc společného nemá a chvílema to vypadá jak nějaký dokument z posraného National Geographic. 40 procent za jednu ustřelenou hlavu a závěrečnou scénu jak ta příšera plave. Více si to nezaslouží. Gens natočil pouze jeden kvalitní horor a to je Hranice Smrti od té doby upadá, když už něco od něj radši The Crucifixion. (03.03.2018)

„Pri boji s monštrami si daj pozor, aby si sa sám nestal monštrom.“ Dobré a pôsobivé. Cítiť z toho H.P. Lovecrafta a Pád do tmy. Ale zároveň dosť dlhé, vinou čoho sa od istého času dostaví stagnácia. Deň dialógy a prechádzky po ostrove, noc strieľačka, síce parádne nakrútená a krvavá, hoci nie zbytočne a nechutne explicitná (ale áno, drsná). No ale takto sa to opakuje... a opakuje... a opakuje... a potom je koniec. Hoci je to zručne nakrútené, je to proste tak trocha nuda. Postavy sú fajn, herci David Oakes, Ray Stevenson a Aura Garrido tomu veľa dávajú. No len na povrch. V hĺbke sú ich postavy také, čo ja viem, nijaké. Motív „láskavej čosi-ako-zoofílie“ nie je od veci. Dodáva materiálu zaujímavú príchuť. Pochmúrna ostrovná výprava s burácajúcim oceánom, skalnatým pobrežím a majákom, je skvelá. Určite by sa síce našiel kameraman, ktorý by z nej dokázal sekať zábery, ktoré by ste si chceli zarámovať a to Daniel Aranyó tak úplne nerobí (nevie robiť?). No i tak odviedol dobrú robotu. Sklamalo ma, že parádna partia námorníkov, ktorí robia hrdinovi spoločnosť z úvodu, sa neskôr z deja úplne vytratí. Na druhej strane je to tak možno lepšie, lebo ak by sa nevytratila, stala by sa z toho vyvražďovačka a to už sme videli stokrát. Som každopádne rád, že Xavier Gens i po tomto záreze zostáva hororovým režisérom, ktorého ďalšie filmy ma zaujímajú a lákajú. A to paradoxne napriek tomu, že okrem The Divide ma nebavili (Hranice smrti, Crucifixion). Myslím si ale, že má v krvi remeslo a ak v budúcnosti vylepší nejaké veci na svojich filmoch, mohol by sa stať veľmi významným žánrovým tvorcom. A možno nielen žánrovým. Kniha  Alberta Sánchez Piňola z roku 2002 je na tom podobne (skvelé prostredie, atmosféra a postavy verzus monotónny dej). (07.09.2018)

Indie variace na The Shape of Water. Horor to teda moc není, spíše takové "del Torovské"/ "lovecraftovské" sci-fi drama se super cinematography a fajn temnou atmosférou, kterou dotváří především parádně zvolené prostředí. Je teda škoda, že největší slabinou je poměrně prázdný scénář a ujoudané tempo, kde divák neustále čeká, co z toho vyleze a kdy dojde k nějakému twistu, který tomu všemu dá nějaký smysl nebo rámec. A k tomu bohužel nedojde. Pár myšlenek to má, ale finále je spíše antiklimatické a některé motivy na můj vkus nedořečené. (26.07.2020)

Možné spoilery. Uprostřed moře ostrov, na ostrově maják, v majáku Ray Stevenson a jakási ochočená potvora. Něco mezi Fantomasem a žábou. No a další fantožáby na něj čas od času pořádají nájezdy. Když tam připluje mladý meteorolog, tak se nejprve postaví na stranu majákového strážce, ale pak začne objevovat výjimečnost vodních tvorů. Takové nic. Nějakou příběhovou kostru aby člověk pohledal. Víceméně je to o mydlení se mezi žabákama a lidma a i když je to někdy zábavné, poměrně ryhle se to okouká. Ta romantická linka, dá-li se to tak nazvat, byla poněkud nemotorná, ačkoliv chápu, co tím chtěl básník říci a k její podstatě vlastně nemám výhrady. Herecky je to celkem fajn, i když Aura Garrido, na kterou jsem se celkem těšil, tady je k nepoznání. Gens nějak stagnuje. 40% (16.02.2018)