Páter Thomas

Jestli provází mou pubertu nějaký výrazný filmový zážitek, pak jsou to scény z Pátera Thomase jako ta v níž je hrdinka pohřbena zaživa a potom co si rozedře prsty do krve škrábáním na víko rakve, ji málem prošpikuje krumpáč, kterým se jí pokouší z rakve vysvobodit její zachránce... nebo to vyblití vnitřností... nebo ten vrták... prostě braková italská klasika, ze které jsem ještě dneska posranej strachy... (26.02.2003)

„A čo teraz?“ – „Teraz by som si zapálil.“ Na PÁTEROVI THOMASOVI som nevyrastal (prvý raz som ho videl krátko pred tridsiatkou), ale musím, hoci troška nerád, dať 80%. Lucio Fulci je kultový taliansky hororový režisér, ktorého filmy nikdy nemali dobré scenáre či oscarové herecké výkony, ale keď došlo na gore, masky a atmosféru (hudba + výprava), bolo sa na čo pozerať (THE BEYOND, ZOMBI 2, DOM PRI CINTORÍNE). PÁTHER THOMAS pre mňa nie je žiadna srdcovka a pokojne by som ju už nikdy nemusel vidieť. Ale uznávam, že atmosféra prvej polovičky je úchvatná a hoci masky s gore predsa len zostarli, stále je to sila (dievča, vracajúce vlastné vnútornosti). U Fulciho nesmie chýbať nezrozumiteľný koniec, chýbajúca logika (ak by ste z truhly počuli kričať „omylom“ pochovaného, naozaj by ste drevo zobrali krompáčom, riskujúc, že mu zatnete do hlavy?) a domáci maznáčik útočiaci na svojho pána. Ale vďaka prvoligovému „stupňu humusu“ (vietor červov) a atmosfére musím dať 80%. Dvojnásobne po tom, čo som videl Fulciho slabšie látky (AENIGMA, KONCERT HRÔZY, HLASY ZO ZÁHROBIA). Tento je kvalitou predsa len vyššie. (28.05.2011)

Poctivé obskurní béčko u kterého bránice dostane pořádně zabrat. K vážnosti má totiž Páter Thomas hodně daleko. Jediné co snad děj drží pohromadě, je několik povedených brutálních scén, ostatní je pouze nut(d)nou výplní. Od fajnšmekra italského hororu Fulciho je to poměrně zklamání. O co víc ale pozorujete dějovou kostru, neustále se zjevující neživé a mrtvolnou výpravu, o to víc se musíte smát. (28.12.2003)

Tenhle film nám jednou v devadesátém roce vykládala na základce naše učitelka matematiky (pak to nějaký kokot doma vykecal a byl z toho pěkný průser) a my jsme z toho byli docela hotoví (hlavně ze zvracení vnitřností). Pak to brácha přitáhl na videu a dojmy z filmu byly stejné, byl jsem z toho docela vystrašenej. No a sice už z toho nejsem tak posranej (i když pár scén je fakt napínacích), ale tak nějak ty dojmy zůstaly dodneška. Společně s E tu vivrai nel terrore – L'aldilá asi Fulciho nejlepší horor, s docela dobrou atmosférou, starými dobrými zombíky (ne těmi dnešními nakaženými), pár chuťovkovými záležitostmi (již zmíněné zvracení vnitřností, vrtačka, nějaký ty červi a odporné zvuky) a docela parádní hororovou muzikou. Věřím, že pro spoustu z nás, který jsme to jako náctiletí sjížděli na videu, to zůstalo a zůstane srdcovou záležitostí. (04.10.2009)

V New Yorku počas spirituálnej seanse umiera mladá žena. Tesne pred tým ako skoná, stihne vysloviť niekoľko strašných slov ohľadom útokov nemŕtvych. Po smrti pastora Thomasa, naberajú hrôzostrašné udalosti v meste Dunwich rýchly spád. Zombie prichádzajú. Nebyť gore a celkom obstojných masiek, nebolo by čo pozitívne hodnotiť. Mimoriadnej atmosféry sa nedočkáte. Zo zvedavosti nie najhoršia voľba pre unudený večer. Na "POMO-V" odporúčaný "House by the cemetery" sa to síce nechytalo, ale zas tak debilný mi neprišiel – 50%. (06.01.2014)