Ochranné zbarvení

Moje prvé zoznámenie s filmami Krzystofa Zanussiho nevyvolalo vo mne búrku nadšenia. Ochranné sfarbenie je zaujímavé iba brilantnými dialógmi, ktoré slúžia ako zbrane pri strete dvoch pracovných, morálnych a životných postojov. Dialógy som si však mohol prečítať, bez nutnosti vidieť film, ktorý k nim takmer nič nepridal. Okrem dvoch hlavných predstaviteľov boli ostatné postavy ploché, nevýrazné, Angličanka a čkajúci študent mi dokonca pripadali trápne. Celkove vnímam tento film ako mierne nadpriemerný a s ohľadom na slávu jeho režiséra som určite čakal viac. (23.10.2012)

Film se mi líbil, mnoho filmů natočených za komunismu, kromě české klasiky, jsem neviděla a bylo to velmi zajímavé. Konverzační dramata, která nutí diváka k zamyšlení, mám ráda, protože o filmu přemýšlíte i po tom, co na plátně dozní titulky. Charakter postavy docenta Jakuba jako by byl psán na míru Zbigniewu Zapasiewiczu a svým hereckým výkonem mě zaujal nejvíc. Film nemá jednoznačné východisko, zobrazuje objektivně danou situaci, dává nám na výběr, s jakým názorem se ztotožníme, aniž by na konci určil, který z nich byl správný. Sama velmi trpím, když cítím ve svém okolí nespravedlnost a je mi jasné, že se budu muset také přizpůsobit. Je to samozřejmě jiné než v tomto snímku, ale celkově si myslím, že námět Ochranného zbarvení je velmi nadčasový, problém etiky a morálky lidí se dotýká i současného světa. (11.05.2014)

Další Zanussiho cesta do hlubin duše polského vysokoškoláka. Ve Struktuře krystalu mi to přišlo až půvabné, v Iluminaci poněkud destruktivní a divácky nepříjemné až nepřijatelné a zde? Ochranné zbarvení má sice ušlechtilou tendenci, ale pokud se člověk zabývá sám studiem, mohl by zaujmout k akademické půdě velmi, ale skutečně velmi negativní postoj. Ba přímo by to v něm mohlo vyvolat morální neklid. (23.06.2017)

Film "univerzitní román" umožňuje sledovat zákulisí vztahů kolektivu lingvistů na letním soustředění. Ideály a představy o morálce jednoho mladého doktoranda zde dostávají na frak od studentů a především od kolegy, realistického cynika, myslícího jen na svůj prospěch.. Politika: "(...)říct musíte jen to, co se od vás slyšet chce...", spory, vnitřní souboje a problémy, všechna řešení jsou asi obecně platná v osobním životě a překračují tak svým vyzněním akademickou ulitu jedné instituce. (07.03.2009)

"Morální neklid!" je jev typický pro pozdní stalinismus a postupné vyhnívání někdejších ideálů. Jakoby bezrozporný povrch usazující se společnosti s jasnými východisky a zaběhanými rituály přerůstá postupně a velmi poznenáhlu do mravního rozkladu. Zhruba tak lze rozumět kontextu konfrontace dvou mravních konceptů, které jsou navenek vzdálené až protikladně, ale u nichž zejména v závěru filmu tušíme jejich budoucí splývání. Film je ozvláštněn pohledem do "vnitřností" studentské odborné činnosti a za pozlátka akademických titulů. Koroze rezignace, prostupující závěrečnými scénámi, je v tomto ohledu zvláště výmluvná. A naši současnost předjímající. (18.01.2009)