Berserk: Ógon džidai hen II – Doldrey kórjaku

Spoilery. K Adonovi nemáte vzťah, lebo ho vidíte prvýkrát v scéne, kde hádže Gutsa s Cascou z útesu. Jeho neskršie umiestňovanie v deji je narýchlo a pôsobí umelo. Casca s Gutsom nevytvorí taký uveriteľne silný vzťah, lebo spomienky na jej prvé stretnutie s Griffithom ostanú len v jej hlave. Guts má superschopnosti = lieta ako hrdinovia v kung-fu filmoch. Griffith melodramaticky vedie záchrannú akciu pre Gutsa a Cascu. Jeho vzťah s guvernérom Doldrey ostáva v náznakoch. Adonov brat Samson úplne vyškrtnutý a výsledok Gutsovho boja so stovkou omnoho viac predvídateľný. Oproti seriálu tu nie je ani 2. atentát na Griffitha a následná udalosť, ktorá odhaľuje jeho povahu. Umelo vyznieva aj čakanie na Gutsov odchod, keďže nemá predošlú dejovú výstavbu. Aj keby toto mala byť presná adaptácia mangy, nechápem, prečo táto nelogika rozprávania deja a fyzikálnych zákonov uzrela svetlo sveta. Ostáva sa len tešiť z vizuálneho prevedenia niektorých scén a z bonusu scén v epilógu, kde sme dostali to, čo v seriáli nebolo. (26.11.2017)

[4,5*]     "Are you sure you should drink in your condition?" "Ah shut up. The alcohol will disinfect me from the inside."     Pokiaľ pri prvej časti tejto temnej animovanej trilógie som ešte váhal nad tým, či je to pre mňa to pravé, táto druhá časť si ma už dokázala úplne podmaniť. Na rozdiel od tej prvej je ohromne epická, takže okrem opätovne veľkolepých bitiek (ktoré už na mňa nepôsobia tak samoúčelne) už kladie podstatne väčší dôraz na rozvíjanie rôznych dejových línií a tiež na hlbšie vykreslenie jednotlivých postáv. V centre rozprávania sú opäť Guts a Casca, medzi ktorými to naďalej parádne iskrí a tak, ako sa o nich divák postupne dozvedá stále viac a viac (Cascin životný príbeh), začínajú mu obaja silne prirastať k srdcu. Sledujeme nielen bežný život bojovníkov (pričom niektoré tie súboje sú podané veľmi atmosféricky), ale tiež život na kráľovskom dvore (výborná scéna bálu, rozkošná Casca v šatoch tu je na nepoznanie) a k nemu patriace "vnútorné boje" (čiže intrigy a zrady). Baví ma tá celková dynamika, postavy i vzťahy prechádzajú vývojom, menia sa, príbeh má viacero zaujímavých zvratov, z ktorých najmä tie v závere boli pre mňa veľmi prekvapivé.     "I would rather fight for my life than live it." (24.11.2023)

V první části padaly části těl, ale tady už přímo prší. Co neuteče, bude rozsekáno na kusy. Film se nebojí syrovosti ani surovosti. Kamera se neodvrací od takových intimních detailů jako je ženská menstruace, mučení nebo romantické milování, které je mimochodem v anime jedno z nejněžnějších a nejromantištějších, co jsem viděl - naštěstí se ale nezvrhá v hentai (i když jsou tam trochu podivné bisexuální náznaky). Celkově na mě tento díl působí, i přes svou oblibu borcení v krvi, dospěle. Dramatické zvraty, nemilosrdnost, lidská složitost. Chybí mi tu ale více rozvézt vztahy mezi členy Klanu Jestřába. Vedlejší postavy tu nemají téměř žádný význam a tvůrci mi je ukazují rychle jako při jízdě ve vlaku. Asi je to způsobeno filmem - seženu si celý seriál, tam to bude jistě více podrobné. Dokonalá dávka krvavých emocí! (21.09.2013)

Místama zamrzí vynechání důležitých sekvencí z předlohy (ať už se jedná o smrt královny nebo i Zoddův meč či Casčina proměna), na druhou stranu potěší letmý seznámení s Puckem a ostatně i tím Skull Knightem. Co zamrzí víc, je přílišný důraz na bitvu o Doldrey a menší důraz na "one hundred men slayer" scénu, která je na můj vkus příliš rychlá. Větší výpravnost scén znamená i místy slabší zpracování vedlejších postav, které se bohužel navrátily ke statickému znázornění. Současně zamrzí i přílišná délka scén zdánlivě nezajímavých, jako je bál nebo ztráta princeznina panenství. Na druhou stranu atmosféra závěru dílu slibuje epický návrat v další části a hlavně mám osobně takovej skromnej dojem, že stejně jako já i tvůrci favorizují spíše "Black Swordsman" anebo "Conviction Arc". Proto vyvstává otázka, proč se vůbec neudělal Black Swordsman a přešlo se rovnou na Golden Age. Prozatím se svojí skromnou znalostí japonštiny si nedovolím nějak hodnotit dialogovou stránku, byť by se jistě leccos vytknout dalo. Po stránce příběhový jsem svoje napsal, po stránce zpracování nejsem takový kumštýř, aby mi na něm tolik záleželo. Chybějí mi vnitřní pohledy hrdinů, resp. vnitřní monology hodnotící situaci. Stále přetrvává dojem, že se jedná o dílo od fanoušků pro fanoušky a nikoliv seriózní snahu přilákat na nejepičtější a nejtemnější příběh všech dob nové duše. Jo a soundtrack je skvělej. (19.12.2012)

V porovnání s tím, jak dopadl Hobbit, je tohle kus perfektně odvedené práce. Animace se ještě zlepšila oproti předchozímu dílu a hudba si udržela vysokou kvalitu. Co mě ale štve, je, že se udávala délka 110 minut a teď to má 95 minut. Já chci svých 15 minut se scénou, jak Guts na pahorku povídá o snech lidí v jejich ležení. To byla vždy moje nejoblíbenější scéna a tady schází. Něco jako kdyby z Hobbita vystřihli hádanky ve tmě. Už jsem taky zjistil, proč se film jmenuje zrovna Bitva u Doldrey. Je to asi nejlepší scéna z celého filmu a už se těším, až ji uvidím znova. Jenom hlas Genona mě velmi rozptyloval. Vím, že asi nebyl špatnej, ale vždy když ho slyším, tak si musím vybavit Frankyho (One piece) a Yokiho (Fullmetal Alchemist). Na co si všichni dávejte bacha, je cenzurovaná verze. Nerozumím tomu, že ve filmu, kde se sekají hlavy snad všemu, čemu narostly, se musí zamaskovat ženská nahota. (21.12.2012)