Něžné kuře

Něžné kuře je něžný film. Přestože v něm teče dost červené tekutiny jak z Argentových giall, je odlehčený vtipným a jemným humorem. Režisér Phillippe de Broca je vždycky zárukou perfektně odvedené práce a jeho filmy mají smysl a srdce. O hudbě Georgese Delerue platí to samé. Annie Girardot a Philippe Noiret alias Věra Galatíková a Čestmír Řanda jsou úžasnou dvojkou. Catherine Alric jakoby vypadla z oka své dabérky Jarmily Švehlové. Tehdejší dabing opět ve vrcholové formě. (06.08.2019)

Naprosto skvělé. Zhlédnuto víceméně náhodně a tak trochu nechtěně, ale pěkně si mě to udrželo u obrazovky. Neustálý příval vtipu (inteligentního!) ve skvělých dialozích (podobně kvalitní se v dnešní době snad už ani nedělají), kterým se nejde nesmát a povedené scénky + sem tam nějaká ta vražda jako bonus. Není co vytknout, holt staré snímky mají své kouzlo. Nádherně pobaví, plný počet, 5* (12.05.2013)

Přestože už bylo Annie Girardot v době natáčení 47 let, v roli Lisy jí to ohromně slušelo. Antoin v jeden okamžik prohlásí, že on je jako voda a ona jako oheň, ale následující události ukáží, že Lisa není jen nějaký táboráček, ale spíš plamenomet. Víc krimi, než komedie, ale ve francouzském duchu, takže ležérní polohy střídají hrrrmomenty a stejně jako tempo honiček, se přelévají i emoce. Skvělé výkony herců, podtrhuje i geniálně ladící dabing jak Věry Galatíkové, tak Čestmíra Řandy, takže zážitek je to veskrze retropozitivní. (01.01.2023)

Nežným kuraťom je v podstate komisárka Líza Tanquerelleová, zároveň je niečo i na spôsob „Sherlocka v sukni”, to jest akonáhle sa jej (vy)rysuje určitý, no pomerne ťažší prípad, tak sa do neho naprosto zahryzne až dovtedy, pokým ho vlastne nadobro nerozlúskne, pričom najskôr takým, povedzme, trochu zvláštnym spôsobom, najprv stretáva svojho „starého priateľa”, a to ešte zo študijných čias, ktorý je akurát profesorom gréčtiny, čiže reč je o Antoineovi Lemercierovi, ktorý popritom ani poriadne nevedel, s kým sa to totižto zrazil na svojom mopede? • Francúzska herečka Annie Girardotová, mi v prvom rade strašne pripomínala svoju taliansku kolegyňu Giuliettu Masinovú, mimochodom obidve disponovali neuveriteľným, kreatívnym talentom, že ich bola nekonečná radosť zakaždým sledovať, rovnako ako i v tomto prípade, kde bol tentoraz taký predstaviteľ profáka - Philippe Noiret, len za akéhosi „štatistu”, nakoľko zručný režisér Philippe de Broca, sa predovšetkým najviac zameral len na túto mimoriadne sympatickú protagonistku, skrátka presne tak bol nastavený tento beťársky scenário, ktorý sa úplne podriaďoval jej nasledujúcemu vývoju udalostí, keď je dokonca i napriek tomu reálne dosť možné, že napokon aj ten štatista predsa zamieša kartami... • Jednoducho tiež povedané, de Broca ma zväčša veľmi nadchýňa, teda okrem vskutku slabého Muža z Hongkongu, ktorý bol takmer naplno neznesiteľným, za to ale ostatné a nadchádzajúce počiny, sú pre mňa obzvlášť znesiteľnými, a to som pritom ešte nevidel väčšinu z nich. Proste sa jedná o naprostého režisérskeho remeselníka, ktorý svoje (komediálne) remeslo ovláda, síce práve dnes nepoviem, že na maximum, no jednoznačne na jednotku. A už mám v hľadáčiku i ďalšie. • Z mojej strany prevládala zvyčajne veľká spokojnosť, najmä zrovna vtedy, keď bola na plátne prítomná "girardotka", čo bolo zas prevažne často, a tak tým pádom som sa ani nemal na čo sťažovať, dianie rýchlo odsýpalo, dabing pôsobil ako zo 70. rokov, nuž sa začínam pomaly a opatrne tešiť i na sequel... (07.07.2023)

Já nějak zaboha nemůžu té Girardotce přijít na chut'. Ne, že bych ji přímo nesnášela, ale zkrátka mě nebaví, připadá mi průměrná, to, co jinej dává najevo pouhým pohledem, ona řešila milionem gest, řečí těla. Připadá mi, že všude hraje "po italsku", což holt ráda nemám a vím, že nikdy mít ráda nebudu. Být hodná a současně "woe drsná kriminalistka"... Silně mi ten film připomněl "Leskotku", kterou nemůžu ani cítit :-D. Dobře, ono sbližování se hlavních hrdinů je milý a film jako celek vyloženě nenudí, ale stačilo mi vidět tento počin jednou, připadá mi velice přeceněnej... (25.04.2011)