Grand restaurant pana Septima

Prvá polovička, možno len tretina filmu je naozaj našlapaná super fórmy , o ktoré sa stará pán Septim - vo skvelej forme šikanujúci svojich zamestnancov. Neskôr s príchodom a únosom prezidenta spriateleného štátu ide úroveň o dosť dole, ale v žiadnom prípade tento filmový počin neodsudzujem. Funés je ako vždy skvelý, Filipovský je fantastický, hudba veselá, naháňačky bláznivé, takže klasika. (23.01.2010)

Louis de Funés vždy slibuje nezapomenutelný zážitek. U Grand restaurantu pana Septima to platí také, ale bohužel ne po celý film. V první polovině, "v restauraci", stojí snímek na něm a vše je tak v pořádku. Bohužel v druhé polovině se začně zamotávat děj, přidávat se další a další postavy a snímek rázem ztratí všechnu lehkost a pohodu. Ve výsledku tedy tři hvězdy. Kde je vaše profesionální hrdost, tradice francouzského pohostinství (28.01.2010)

Moje nejmladší dcera nastoupila na hotelovou školu, tak jsem jí pustila instruktážní film o stolničení:-) Bavily jsme se obě krááálovsky, škoda, že tempo filmu nevydrží celou dobu. Souhlasím s dělením filmu na dvě části - úžasná první v restauraci a slabší druhá mimo, proto ty čtyři hvězdy. Opět oblíbená skvadra herců, dcera postupně a s radostí rozpoznávala jednotlivé četníky, mladičkého Oliviera, ředitele hotelu z Piti piti pa a mnohonásobného sluhu Paula Preboista, pasáka Maria z Policajt nebo rošťák (Venatino Venatini - to je snad pseudonym, ne?), Bernarda Bliera z Richardových komedií, jeptišku z četníků (paní baronka) a další hvězdy malých rolí, které se objevují snad v každém filmu. Prezidenta mohl hrát Michel Galabru, jehož českým hlasem zde promlouval Bernard Blier. Trénink číšníků okořeněný tanečkem ve stylu rabi Jacoba a Septimova instruktáž v německém jazyce á la Hitler jsou určitě vrcholy filmu. A dámy - to co na sobě nosila před více jak čtyřiceti lety sekretářka prezidenta, zdaleka převyšuje dnešní haute couture a z fleku bych si to oblíkla! Nádhera! (22.09.2010)

Herca Louisa de Funesa považujem za kráľa francúzskej filmovej komédie. Jeho šialené herecké kreácie sa natrvalo zapísali do dejín svetovej kinematografie. Bol jedinenčný, originálny, nenapodopbiteľný. Stvárnil mnoho nezabudnuteľných postáv, objavil sa v mnohých kultových úlohách. Stačí si spomenúť na inšpektora Juveho, ktorý bol v pätách Fantomasa alebo komisára Cruchota z policajného oddelenia v Saint Tropez. To je totálna klasika. Avšak to čo predviedol vo filme "Grand restaurant pána Septima", ktorý bol natočený v roku 1966, na mňa až tak moc silne nezapôsobilo. V rámci jeho filmovej kariéry to považujem za slabší priemer. No i tak musím tento titul ohodnotiť minimálne tromi hviezdičkami. Louis de Funes je proste legenda. *** (05.08.2021)

"Bylo mi šestnáct let, když jsem vstoupil do kuchyně...", spíná ruce pan Septime a upírá zrak k nebi, aby nám bylo jasné, s kým máme tu čest. S mužem, který má slovo kuchyně asociačně spojené se slovem řád. Ve všech jeho smyslech. Mám s Grand restaurantem jediný problém: rozpadá se na dvě poloviny rozdílné kvality. Ta první, odehrávající se v Septimově vypulírované svatyni, je místy nepopsatelně vtipná (nácvik servírování, hitlerovská scéna "Verstehen Sie, Herr Müller?!"). Ta druhá, kde Septime slouží jako volavka při pátrání po zmizelém prezidentovi, má taky svá světlejší místa (obíhání trafiky), ale celkově je už o hodně slabší. 70% (22.03.2006)