Dom Hemingway

Černá komedie, jak má být (chvíli se člověk směje z plných plic, pak najednou chce zatlačit slzu...). Dom H. je totiž drsný týpek s citlivým srdem, který má však velkou smůlu v životě, smůla se mu prostě lepí stále na paty....takový je občas (holt) život. Opravdu výborný scénář od Richarda Sheparda, jenž mě tímto snímkem naprosto překvapil. Jedná se tak trochu o lidskou gangsterku:o)). PS: Jude Law je Dom Hemingway! Law v této roli naprosto září! (17.04.2014)

„Jsem klidnej jak kunda provazochodkyně“. No řekněte upřímně, můžete si nezamilovat takovýto film? Bohužel můžete. Hlavní úskalí tkví v tom, že narozdíl od J. McAvoye, J. Law jsem jeho sviňáčka, natož (ne)napravitelného sviňáka, nevěřil. Stejné je to i v případě jeho jednorukého parťáka R.E. Granta. Příliš chtěné a veskrze na efekt. To se potom může film stavět na hlavu a výsledný dojem už nenapraví. Po pravdě, on ani ten scénář originalitou (narozdíl od spousty klišé) zrovna dvakrát neoplývá. Přiznávám, určitou (nikoliv zanedbatelnou) roli, může sehrávat i fakt, v podobě notně dokurveného dabingu. Chuť přesvědčit se o opaku, jsem však v sobě nenašel. To přes fakt, že narozdíl od sviňáka, (sympatického) zmrda jsem hlavnímu hrdinovi zbaštil. V tom závěrečném pohledu do kamery bylo vše. Škoda, že se tak nedělo po celou dobu. [Za jedno však snímku vděčím. Od teď si, na své cesty, budu vždy přibalovat pinzetu. Jeden nikdy neví, kdy bude potřeba vytáhnout nějaká ta tříska]. (16.04.2014)

Klasická Anglická komedie.. Tedy klasická úplně ne. Ale povedená ano. Nebýt Jude Lawa tak by to byl nejspíš v mých očích propadák, ale on ukázal, že hrát umí opravdu dobře i takové osobnosti jako je Dom Hemingway. Jen bych se obešel bez té procházky po vinici :) .... HODNOCENÍ: 74% (4*) (08.07.2014)

Úvodní scéna je famózní: nadnesenými slovy překypující chvalozpěv na svého ptáka – a ne, hlavní postava není nadšený ornitolog. A tak se to veze po zbytek filmu. Ostatní jen statují, zatímco Jude Law v roli užvaněného ale i básnického Falstaffa na sebe strhává veškerou pozornost. Proud jeho vychloubačných řečí je k nezastavení, někdy odpudivý, jindy legračně nabubřelý a malinko i lehce smutný, protože on ví, že nikdo jiný mu tak vysoký kredit nedá a tak si ho musí dodávat sám. Fajn, že hlavní postava není černobílá. Špatně, že snímek nedrží linii a občas se propadne do sentimentu. Škoda konce, který jakoby chtěl vyrovnat úžasný úvod, je absolutně nijaký. Dokonce se ani nedá říct, že je nevýrazný. Tenhle film prostě konec nemá. (30.04.2018)

Na první pohled klasická britská gangsterka, na druhý ovšem překvapivě citlivý film o tom, jak je těžké stárnout. A obě tyhle téměř nezávislé polohy drží pevně při sobě jeden jediný element - Jude Law. Z počátku téměř ryzí fyzické herectví (Přesně takhle měla vypadat filmová adaptace Welshova kultovního Sviňáka!), v naprosté herecké smršti jeho one man show (kde trochu připomene Toma Hardyho nejen v Bronsonovi, ale spíš v kultovním britském miniseriálu The Take), později se film zvolna překlopí do citlivější polohy, čímž se promění i herecké výrazové prostředky a Jude místo řádění a paření dojímá. Je navýsost jasné, že bez něj by celý tenhle projekt byl poloviční. Povedená je mizanscéna, má takový ten správný britský look, výborně vybraná hudba (jen ti bostonští Pixies mi k té Anglii moc neseděli...i když je pravda, že tady za oceánem byli mnohem populárnější než doma v USA), silně pábitelský rozměr Domových monologů a opravdu originální scénář (nebýt ve věku Doma, možná bych nebyl schopen ho plně docenit), zajímavá forma (velmi efektní ztvárnění dopravní nehody, mezititulky) a celkem jistá režie Richarda Sheparda. Mimochodem co se kulturních rozdílů týče, jestli my tu v Čechách měli (a máme) pásky, tak v Anglii mají místo pásků naprostý bouráky. A Dom Hemingway je jedním z dlouhé řady z nich. (05.04.2014)