Láska je láska

Občas mám u podobných filmů pocit, že škatulka "příběh ze života" pouze maskuje to, že na filmu nepracovali žádní maskéři, ani osvětlovači a že úlohu kameramana dostal prostě ten, co si z domova přinesl vlastní kameru. Navíc tam, kde jsem čekala začátek a odvíjení hlavní zápletky, byl vlastně konec celého filmu a závěrečné titulky. I tak ale celkem příjemný film. (27.06.2007)

Touha je touha, láska je láska, smutek je smutek a smrt je smrt. Přechod o jednoho k druhému je snadný, vždy fatální. Zasrané Amal, městečko, v němž se odehrávají všednodenní příběhy hrdinů švédského filmu režiséra Moodyssona, zasrané město, v němž se novinky šíří asi jako léto na horách, a běda lásce, která maloměstu nevoní. Touha, která se klube uvnitř, pod nánosem make-upu, mající před sebou žebříček top modelů, top akcí a zrcadlo, přesné a nekonfliktní, a touha zastíněná poezií, nesmělá, a žíznivá. Dvě protijdoucí toužení, která si jdou paradoxně naproti, se protínají. Příběh dvou zcela odlišných náctiletých dívek, jedné, jež o své lesbické orientaci nepochybuje, a druhé, která svou podobu louhuje v módních časopisech, hitparádách top ten a lásku bere jako nutný doplněk, je příběhem o rozhraní citů a proměně jedné Barbie v mladou dívku, zázračně „vyléčenou“ láskou té druhé. (20.04.2008)

Překvapivě milý a nepodbízivý snímek. Vynikající výkony obou mladých představitelek zamilovaných děvčat. Doslova a do písmene je tohle "ze života", přestože až tak často se podobné příběhy asi nestávají, ale docela klidně se mohou udát i ve vašem okolí. Z chování spolužáků obou dívek je vidět, že jejich vztah neberou, ale přesto mám dojem, jakoby v některých očích občas zableskla jiskérka touhy zkusit nepoznané... (20.05.2003)

Film ze školního prostředí hraje do not mýmu uvažování o ideálním filmu. Pohádka jak k sobě dvě na první pohled protikladný středoškolačky Elin a Agnes najdou cestu posazený do reality pocitů a jednání ostatních (spolužáci, přátelé, rodiče). Začíná to pěkně nechtěnou oslavou narozenin a končí to odvážným gestem vůči světu. Úžasná realistická kamera, dobře zvolená hudba, příběh, dialogy, vývoj postav vztahů, úžasný herecký výkony. Do tohoto filmu sem se zamiloval. (03.02.2007)

Americká kinematografie se leckdy snaží o naprostou upřímnost, ale nakonec z toho vychází dosti falešně. Narozdíl od ní ta evropská se netváří nijak, přesto vypadá naprosto skutečně. A to je právě příklad tohohle skvělého filmu. Téma dospívání, teenagerovského věku se dá spláchnout pubertální komedií, dá se vložit do komorního dramatu, ale snad prvně jsem ho viděl z tak otevřeného, dalo by se říct až skoro dokumentárního pohledu. Švédský styl, ta severská chladnost je příběhu vlastní. Nic není zabalováno do třpytivého pozlátka tak, aby divák bral vše s rezervou. Život taky nikdo do ničeho nebalí, takže tady máte upřímný pohled do duší dospívajících dětí, pohled na cestu po které kráčí a občas si na rozcestích nevědí rady. Herecké výkony jsou naprosto reálné, jak u hlavních hrdinů, tak i u rodičů, učitelů i u toho malého chlapce, jenž mamince jedné z hlavních hrdinek položí takovou zvláštní otázku. Další devizou je skvělá hudba, taková co k filmu naprosto pasuje. Myslím, že symfonická skladba by v nastínění světa mladých asi zabrala stejně, jako krasobruslařka v brance hokejového týmu. Punkové a rockové melodie pro tuhle generaci sedí mnohem víc. A hlavně, pocity, skutečná hra pocitů, nevyumělkované lidské stavy, které má divák tu možnost na obrazovce sledovat. Těch 5ti hvězdiček nelituju. I když film má pár slabších míst, absolutně je válcují ta ostatní. (30.08.2004)