Nenapravitelní

Třaskavě vtipná komedie o školní fauně všeho druhu nezestárla ani zdaleka tolik, jak bych od 30 let starého filmu čekal. Je pravda, že mezi postavami najdete "jen" všechny obvyklé typy z tematicky příbuzných filmů od Školy, základ života až po současné americké obscenity. Rozdíl je ale v tom, že Nenapravitelní nikomu nepodkuřují. Studenti soukromého lycea jsou líní, zlomyslní a nevychovaní a jejich lumpárny nejsou na konci vykoupeny žádným nevěrohodným "zmoudřením". Také učitelský stav je zhanoben, jak se sluší a patří a i když je úroveň gagů různá, jejich frekvence od začátku do konce nedovolí, aby filmu "spadnul řetěz". Z důvodu, o kterém už píše bloom - epizodické struktury - příliš nelze mluvit o hereckých výkonech. Jde o vesměs přesně obsazené karikatury, od floutka Daniela Auteilla přes přísnou ředitelku Marie Pacome až po Galabruho systematizovanou roli těžce zkoušeného strážce pořádku. Nevím, zda by se film líbil třeba příznivcům hřejivě lidských komedií Francise Vebera nebo Zdeňka Svěráka. Nenapravitelné bych asi doporučil spíš fanouškům Marx Brothers. 70% (18.02.2011)

Sežrali mi mého miláčka! Taková příjemná záležitost na nenáročný pobavení. Pravda dalo se to rozbalit víc. I vzhledem k režisérovi jsem čekal, že se rozjedou nějaký větší masakry, ale nevadí pár fórků se opravdu povedlo. Nejlepší je asi ten z bombou. Co se obsazení týče, žádnej z těch mladistvých delikventů mě nijak extra nezaujal. Všechny je má totiž na háku Galabru kterej je z přehledem z celý sestavy nejlepší. Škoda, že neměl větší roli. Každopádně jako takovou pohodovou jednohubku na zabití nudnýho večera to můžu určitě doporučit.65% (11.01.2015)

Komedie jako dělaná pro odpočinek po sobotním či nedělním obědu. Francouzskou produkci mám ráda - ať už novou zaměřující se spíše na romantická dramata (alespoň, co já sleduji), tak tu starší, která byla zamřená spíše na komedie (opět, co já sleduji). Například mám ze staršík kromě četníka ráda filmy s kapelou Les Charlots. Tato skupinka bláznů, kteří jsou naprosto neschopní nebo spíše než neschopní, tak odhodlaní se neučit, stojí rozhodně taky za podívanou. Jeden vtípek a nachytávka na jak studenty od učitelů, tak spíše naopak, za druhým, že těžko vybrat nejlepší. Každopádně samotná scéna s maturitou, lépe ji nazvat scéna s nepřebernými nápady na nové taháky, byla the best lépe řečeno le mieux. Umělý prst, gumové natahovací sako, čelenka, podrážky z učebnice atd. Menší ochutnávka zde. (09.11.2013)

Najprv som bol opatrný, ale nakoniec prišli gagy a súbory scénok, ktoré si človek fakt že zapamätá, hlavne tie triky s maturitou. Výborná, stará komédia, kde vidieť a cítiť ten závan minulosti, keď sa dali robiť vtipy zo všetkého a nikto sa nemusel otáčať, či mu to schváli cenzor, alebo či z kože vyskočia lesbické feministky, bojovníci proti rasizmu, ale len tomu z jednej strany, mamičky za boj proti zmene klímy, militantní vegani  a kto vie ešte akí mimovládkari nasosaní na verejné financie. Aj preto sme tu videli, že študenti nechajú vybuchnúť školu a je to vtip - nikto ich neobviňuje z terorizmu. Čierny študent sa dorozumieva s otcom prostredníctvom tam tamov a nikto nekričí rasizmus. Žiadny študent dokonca nechce zmeniť pohlavie, čo je už fakt že stredovek. Viem, že po vyše 40 rokoch prídu niektoré žarty už také staré resp. iné, ale ja im ešte tak nejak rozumiem. (27.10.2023)

Přijde mi, že Claude Zidi udělal tímto filmem krok zpátky. V tomto období už měl za sebou několik komediíí s Pierrem Richardem, Louisem de Funés a Belmondem a vypadalo to, že pro něj typické jednoduché gagy začínají zapadat do jakéhosi příběhu. Avšak v Nenapravitelných se vrátila nespoutanost a nesoudržnost z jeho prvních filmů s Les Charlots. Místo čtyř hippies jsou však hlavními aktéry více či méně komických situací učitelé a studenti soukromé střední školy, jejichž typologie je sice různorodá, ale žánrově typická - dívka do větru, přísná ředitelka, udělaný tělocvikář s podprůměrným IQ, sympatický rošťák (v podání mladého Daniela Auteuila) nebo dokonce důchodce vzdělávající se i ve třetím věku. Hlavně se nenechte zmást jménem Michela Galabru na prvním místě, jeho role typická komisaře je opravdu vedlejší. V úvodu filmu se s ním setkáme na moment v jedné scéně, ale pak na dlouhý čas zmizí, takže to vypadá, že se už znovu neobjeví. Vrátí se až na finální část, skládání maturitních zkoušek, kdy film dostává největší spád. Tento herec dokázal vždy vzkřísit i pouze několik scén z těch nejhorších francouzských komedií. Tato patří sice spíše k těm průměrným, ovšem kdyby takhle vypadala každá současná studentská komedie, mohli bychom skákat radostí do stropu. (09.01.2010)