poster

Cesta ven

  • Francie

    Zaneta

  • Francie

    Je m'en Sortirai

    (festivalový název)
  • anglický

    The Way Out

    (festivalový název)
  • Slovensko

    Cesta ven

Drama

Česko / Francie, 2014, 103 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • InJo
    ****

    Výborné sociální drama chytře a působivě pojednávající o jednom z nejzávažnějších dlouhodobých problémů české společnosti. Spolu s Hořícím keřem asi nejdůležitější český hraný počin za poslední roky. A i když se mi moc líbilo jak Fair Play, tak Pojedeme k moři (to obzvlášť, i přes jeho chyby), Českého lva za nejlepší film si podle mě nejvíce zaslouží právě Václavova evropsky vyspělá a velice empatická sonda do života rómské komunity... 80 - 90 %(21.2.2015)

  • verbal
    *

    A máme to tu zase. Ačkoliv se HOMOredakce velkohubě zákonně distancuje od obsahu, verbal se patrně na základě udání nějakého Klubíku romídků vesele maže. Já si však za svým názorem stojím a vzhledem k tomu, že mám vystudovaný hornický učňák, mohu s úsměvem odborně konstatovat, že můj zvratek rozhodně nenaplňuje skutkovou podstatu dle paragrafů 352,355 a 356 TZ, ani paragrafu 49 odst. 1 písm d) a e) ZoP, a jsem schopen si jej před kýmkoliv obhájit, a to včetně orgánů! Pokud to vidíte jinak, prosím, naprašte mě, o výsledcích svých vítězství budu všechny přizdisráčské pokrytecké mrdky detailně informovat. Tudíž se de jure opět jedná o bezprecedentní potlačování svobody projevu nehodícího se patrně do HOMOkrámu. Nu což, budu to sem rvát znovu a znovu až do úplného zabanování: Film „Černé kurvy, bílá vrána“ sice na jedné straně hezky ukazuje, co je to za svinskou svoloč, druhým dechem však dodává, že je to i naše chyba, protože ty chudáky sociálně vylučujeme, s čímž si dovolím důrazně nesouhlasit a vyjádřit tuto nelibost rozčíleným „Ale hovno!!!“. Ono „sociální vyloučení“ spočívá v údajném, pro mnohé začarovaném kruhu. Naše rasistická macešská společnost jim totiž odpírá přístup ke vzdělání, což jim znemožňuje najít si kvalitní práci, proto jsou ti ubožáci nuceni obracet se na náš sociální systém a ten, když selže, donutí je to ze zoufalství ke zvýšené trestné činnosti, čímž si vůči nim společnost vytváří předsudky a sociálně je izoluje. Opět mi to na tomto místě nedá, abych si trochu neulevil směrem ke všem těm prořímským aktivistům (dále jen „zkurvení pokrytci“) rozhořčeným „Tak s tímhle táhněte do piče! Ten kruh není začarovaný ani trochu!“. Toto vynikající etnikum si sem z Pandžábu poprvé přitáhlo své maringotky počátkem 15. Století, a to v podstatě mezi kudlankami vyplachované negramoty, přičemž se během velmi krátké doby a určitě zcela neprávem vynořily ony „předsudky“ napříč celou Evropou. A vůbec to nebylo proto, že ty kurvy poplatné svému indickému naturelu začaly v tu ránu parazitovat a kradly, co mohly! Nene! Ty bílé svině je jen tehdy nechtěly vzdělávat a zaměstnávat už vůbec ne. A takto jsme je rasisticky utiskovali až do roku 1948, kdy bylo státně deklarováno povinné základní vzdělání, a školy rázem praskaly ve švech kvůli neutuchajícímu zájmu čokoládových miláčků o gramotnost a touze být užitečnými členy společnosti, což prokazují svou příkladnou účastí a všeobecným vynikajícím prospěchem dodnes. Rodina se stala základem státu a opět to byli naši skvělí spoluobčané, kteří šli jako první příkladem a začali se množit jako filcky v zarostlém nemytém klíně přičmoudlé Epětapadesátnice. A to jen proto, aby rozšířili řady vzdělaných, kulturních a především platných členů naší společnosti, schopných bezelstně pracovat do roztrhání těla pro všeobecný blahobyt. Vida takovéto nadšení, vynořila se v poslední době banda zkurvených pokrytců, kteří se snaží přiživit na těch skvělých snažílcích a všemožně je naoko podporovat k ještě většímu úsilí, avšak ve skutečnosti se jen chtějí buď politicky zviditelnit, nebo si zaparazitovat na těch štědrých sociálních programech pro jejich podporu a dokonalou asimilaci. Chtělo se mi brečet, ano, přátelé, brečet, když jsem ve filmu viděl tu odpornou rasistickou bílou pizdu z pracáku, která našim milým hrdinům sebrala bez kousku soucitu podporu v nezaměstnanosti, když zrovna úplně náhodou neměli krátkodobě práci, protože se nemohli rozhodnout, budou-li společensky prospěšnější jako chirurgové, jaderní fyzikové, právníci nebo ředitelé nadnárodních firem. „Kunda jedna, vyjebaná!“, jak ji i zcela správně a oprávněně nazvali. *** A teď si položme otázky: Kolik sociálních dávek už bylo z našich daní projebáno na to, abychom si tu udržovali farmu na tasemnice? Kolik státních peněz nebo peněž například mecenáše a filantopa Soroše a jiných naivních fantastů bylo promrdáno na marnou snahu vzdělat je a asimilovat? Kolik radiátoru z funglových státních bytů skončilo ve sběrně a kolik oken bylo stopeno, když jim ti zkurvení rasisti nedali nové? Kolik času ještě uplyne, než se to tu změní v Kalkatu a staneme se minoritou? Jo, to vám dneska nikdo nespočítá, protože by nás okamžitě exkomunikovali z té tolik benevolentní Unie a zkurvení pokrytci z bílých čtvrtí velkohubě roznesli na kopytech. A tak je samozřejmě úplně fantastické, když naše nejvyšší filmové ocenění vyhraje dost tendenčně (všude v těch cigánských životech je pochmurno, nehostinně a prší) natočená nudná kokotina, která v podstatě vyzní tak, že 0,1 procenta z nich se snaží, a proto bychom jim rozhodně měli dát ještě spousty šancí. Historie nás nepoučila, a tak si s altruistickým úsměvem dál vykrmujme své škrkavky, dokud se nepřemnoží a nesežerou nás zevnitř. Pak možná přijdeme na to, že jediná Cesta ven je nahrnout to všechno do Érbasu a vyhodit nad Pandžábem, kde by možná po chvíli zjistili, jak bylo neuvážené nerespektovat kulturu majority a chovat se jako hovada. Závěrem bych chtěl vzkázat všem těm zkurveným pokrytcům, že naprosto stejným způsobem nahlížím i na to 0,1 procento bílých socek, krimošů a nefachčenků a že ti kakaoví zmrdi jsou kategorizování do stejné rasy jako já, tudíž si svá obvinění z rasismu strčte do svých populistických prdelí a dokud nestrávíte pár let bydlením ve stejném domě, nebo stačí i čtvrti, jako Červeňákovi nebo Mižigarovi, hluboce vašimi názory pohrdám.(3.4.2015)

  • Morholt
    ***

    Nějak mi unikla dějová osa. Je tu sice hlavní postava, která se snaží žít v rámci možností normálně a lehce cupitá tomu štěstíčku naproti, ale to ztvárnění mi přišlo takové, asi to napíšu blbě, nepříběhové. Ale zase jako sonda do života cikánské komunity to bylo perfektní. Líbilo se mi, že se Václav nesnažil nějak moralizovat, či se zastávat cikánů, ale působil jako nezávislý pozorovatel. Samozřejmě že tu ten povinný útlak ze strany majoritní společnosti byl, ale ne tak intenzivní, jak jsem čekal a jak jsem se bál. Trefou bylo i angažování neherců z řad obyvatel cikánských ghett, kteří se pak ve svém přirozeném prostředí i přirozeně chovali. Klaudia Dudová, pokud zůstane u herectví, by mohla mít v českém filmu solidní budoucnost. Do Cesty ven jsem šel s předsudky a obavami, takže na konci jsem byl celkem příjemně překvapen. I přes tu spoustu much. 60%(1.2.2015)

  • Pepinec
    **

    Začínám mít pocit, že když se vynoří film o společenských problémech nebo průserech, rozdají se mu Oscaři, Palmy, Medvědi, Lvi a další havěť, aby se teda jakože veřejně ukázalo, že to všichni vidíme stejně, no a pak je všecko dál pořád tak stejné, jako to vždycky bylo a bude. Myslím, že pozérství by se za tím dalo hledat. Protože co u ostatních filmů vadí, je tady najednou ta nejlepší věc na světě. Nebo se snad kupříkladu filmy o našich problémových spoluobčanech točí pořád dokolečka proto, že je to cool téma, a ne proto, že by s tím chtěl někdo něco dělat? V tom případě bych teda prosil taky cool zpracování, a ne něco, u čeho se cítím hůř než u praní ponožek.(27.12.2015)

  • Frajer42
    ***

    Přiznám se, že v roce 2014, jsem českou kinematografii velmi vydatně flákal. Jakožto ostatně každý rok. Z pěti nominovaných snímku na to naše lvíče, jsem viděl i s tímto skvostem rovné 3 kousky. Dva dříve viděné byly absolutní sračky, takže si troufám odhadnou, že česká kinematografie v roce 2014 opět za nic nestála. Jsem moc rád, že Honza Prušinovský přišel letos s jeho háďátky, které si předčasně troufám prohlásit vítězem Českého lva za rok 2015, a to i přesto, že jsem jeho soupeře neviděl. Takové filmy se zde často nerodí a byla by obrovská náhoda, kdyby se jich v jednom roce sešlo hned několik. Zpět k této multicigánské sešlosti. Hrozně dlouho jsem zhlédnutí odkládal, protože jsem jaksi neměl potřebu omrknou život na okraji společnosti v podání našich milých kukaček, na které spousta "slušných" běloušků mnohdy potí svoji krev. S Novým rokem však přišly nové výzvy a já se ke zhlédnutí konečně rozhoupal. Většina cigánů se celý svůj život chová jako zvířátka a možná by nebylo úplně od věci, aby se tak s nimi začalo zacházet. Je pravdou, že se tu a tam objeví v některém cigáněti, kterého vyprdne zpravidla 15letá dívčina, nějaká ta chybička v DNA a cigáně se někdy dokonce rozhodne dobrovolně pracovat a nebýt těžkou koulí pevně připojenou na bedrech naší až příliš shovívavé společnosti. Vážně je nejvyšší čas učinit nějaké to radikální řešení, než si s našimi milými trvale opálenými spoluobčany nedobrovolně prohodíme role minority a majority. Rád bych zdůraznil, že nemluvím o všech cigánech. Nedovolil bych si, jen tak někoho odsoudit. Mluvím o té absolutní většině hovádek, bez veškerého smyslu pro zodpovědnost, bez veškeré snahy přizpůsobit se společnosti, kterou se stali součástí, řídící se snad pouze heslem "Co můžeš urvat, to urvi!". Evidentně nejsou schopni našeho způsobu života, tak je k němu nenuťme. Je to vše jasně dáno historickými souvislostmi. Byli kočovníky a dodnes se nezměnili. Když dostanou příspěvek, tak jej berou jako příspěvek na ten konkrétní den. Oni si snad ani neuvědomují, že jej dostali na měsíc a bylo by rozumné se dle toho zařídit. Tohle nejsou jen teorie. Mnohokrát jsem měl tu čest, se jít večer napapat do KFC a člověk si ani pomalu neměl kam sednout. Všude bylo černo. Tihle "chudáci" jsou na tom tak bídně, že si mohou dovolit luxusní večeři pro dva dospělé a 4 až 8 dětí. A pak celý měsíc otravují, že nemají z čeho žít a ospravedlňují si tímto své krádeže. Jako bychom je k tomu přinutili! Vůbec se nedivím, že je většina zaměstnavatelů ve svých řadách nechce. Jsou to lidé, kteří na vše od raného dětství serou. Serou na školu, serou na život obecně, tak proč se nevysrat na ně. Se sotva udělanou nejpodřadnější a nejhorší základní školou, kdy po absolvování umějí sotva číst, psát a mluvit čekají, že budou ihned někde dělat ředitele vápenky. Ničemu nerozumí, nic neumějí a navíc trpí chorobnou leností a záporným pracovním nasazením. Který rozumný člověk někoho tak neschopného a navíc krajně nespolehlivého člověka zaměstná, když se mu hlásí na stejné místo bezpočet dalších. Zaměstnavatel - pesimista zaměstná možná tak jednoho cigána a zaměstnavatel - optimista maximálně dva. Stihli si vybudovat takovou vizitku, že zde o ně nikdo nestojí. Potom bohužel díky hordám svých stejně barevných přátel nesežene mnohdy práci ani ten slušnější cigán. Tak jsou doma, nudí se, kradou a páří se. Kalich trpělivosti se po kapkách naplňuje a myslím si, že jednou definitivně překape. To byla taková lehká filosofická úvaha na téma "romská otázka v kostce". Takový nezbytný úvod ke stručnému rozboru tohoto filmu. Tento film není špatný a s tím lvíčkem nemám větší problém. Cigáni jsou výborní komparzisté. Vždyť pilují své herectví celý svůj život. Takové krátké výstupy na téma "Nemám co jíst, potřebuju peníze, pičo!" hrají snad denně. Tady byly role obsazeny solidně. Dost to přidalo na autentičnosti, než kdybychom zde viděli nějaké známé ksichty (třeba Labudu). Grády to má také. Jakási myšlenka se ve vzduchu samozřejmě také vznáší. Spíše je to taková sonda do života cigánů. Takové nezdolné pátrání po cestě ven. Bohužel je tato cesta z výše uvedených důvodů takovou jednosměrkou a z té obvykle moc cest nevede. Nutno podotknout, že v rámci možností je to sonda nestranná, což oceňuji. Malinko to smrdí tím, že jsou cigáni prezentováni jako nebozí lidé lynčováni naši nenávistnou společností, ale rozhodně to tak působí méně, než jsem před zhlédnutím očekával a čehož si náležitě považuji. Mám celkem rád i lehce provokativní díla.Tohle dílo provokuje už svým obsahem, svým zaměřením. Téma je to citlivé a aktuální a Petr Václav podle mého úsudku odvedl kvalitní práci a ocenění mu s ročním zpožděním přeji. Celkově to však nehodlám s hodnocením přehánět. Viděl bych to na pěknější 3 kousky. Žádná pecka, která by mi otevřela oči a mysl, nebo mě dohnala k nějaký velkým emocím, to určitě není. V závěru cítím povinnost vynést upřímnou omluvu všem, kteří se v předchozích řádcích našli. Zdůrazňuji, že tento komentář je moje úvaha a prezentuji opravdu jen můj názor. Rozhodně tento komentář nepovažujte za reklamu na pravdu. Tento komentář si nedává určitě za cíl kohokoli urážet, zesměšňovat, či někým pohrdat.(24.1.2016)

  • - Mária Ferencová-Zajacová přišla na pražský casting, na němž byla angažována jako asistentka castingu. Postupem času ji režisér obsadil do role Andrey. Má syna, po dlouhá leta pracovala jako číšnice. Dálkově studuje Střední školu sociálně-právní se zaměřením na etnikum. (Zdroj: Cestaven.cz)

  • - Snímek byl uveden na prestižní přehlídce nezávislých filmů na filmovém festivalu v Cannes. Český film se tak na věhlasný festival dostal po dlouhých 16 letech. (Zdroj: ceskatelevize.cz)

  • - Film byl podpořen Státním fondem České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. (willy1)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace