Lovec hlav

„Je vymalováno, uklizeno..“ Tradičně famózní Bebel, jenž užene sprintem i cisternu (pravda plnou), nevytápěná toaleta B.Cremer, úderná hudba Michela Colombiera a takřka "sergioleonovský" závěr v kriminálce, co studovala na staré dobré francouzské škole. Někteří vidí v Lovci hlav málo Jean-Paulova nadhledu, ale kdo ho chce opravdu najít, ten si jej najde. (12.04.2010)

Zajímavý akční thriller v podání J.P. Belmonda, který se snaží polapit nebezpečného zločince, jenž likviduje všechny svědky svých zločinů. Až jednou, jak už to bývá, svědek přežije... Hodně jsem se těšil na závěrečný souboj hlavních postav, ke kterému se schylovalo dlouhou dobu, ale ten mě trošku zklamal. Žádné velké "hláškování" ani mnoho humoru, o to ale více akce. Není to podle mne typický Belmondo, ale přesto si jistě své příznivce najde. Slabší čtyři hvězdičky... (06.04.2010)

Luis Buñuel vo svojej autobiografickej knihe "Do posledného dychu" opisuje ako so scénaristom Jeanom-Claudom Carrièrom zostrojili akýsi algoritmus deja komerčných filmov, do ktorého zasadili hlavné postavy, žáner a základnú dejovú linku akéhokoľvek pripravovaného, hotového alebo fiktívneho filmu a hneď im vyšiel hrubý priebeh deja aj jeho pointa. Lovca hláv a podobné drsné, no šťastne končiace francúzko-talianske kriminálky som žral ako dieťa. Neohrozený, tvrdý hrdina sa v nich prebíja hradbou korupcie a zločinu na všetkých úrovniach podsvetia, polície i štátnej správy aby na konci dopadol v neľútostnom súboji arcizločinca. Povedzte, komu by sa taká predstava nepáčila? Mne sa toto vysporiadanie sa s koncentrovaným zlom páči i dnes. Avšak táto belmondovka svojou predpovedateľnosťou a z nej vyplývajúcou absenciou diváckeho prekvapenia modelovo zapadá do spomenutého vzorca prípravy komerčne úspešnej akčnej krimi. Alebo inak: napätie bez napätia. (21.09.2013)

K největším přednostem tohoto krimi patří výborný scénář (Philippe Labro). Přestože Stopař (Jean-Paul Belmondo) je na "Případ Jestřáb" policií nasazen zhruba až od poloviny filmu, divák již ví co se odehrálo v Paříži a s kým bude mít Stopař tu čest. Zkrátka každý záběr má svůj smysl a všechno do sebe krásně zapadá. Za zmínku stojí ještě atmosférická hudba Michela Colombiera, herecký výkon Bruno Cremera v roli Jestřába a hodně "stylové" úvodní titulky. (06.01.2006)

Klasický francouzský kriminální film ze sedmdesátých let dvacátého století. Nijak se výrazně nevymiká z průměru své doby. Tak nějak jsem se v ději trochu neorientoval a ani jsem pořádně nevěděl kdo je kdo. Měl jsem chvílema pocit, že film byl natočen z důvodu, aby byl splněn nějaký plán. Film je okrášlený několika hvězdami francouizského filmu, což mu v celkovém hodnocení přidává bodík. (20.06.2006)