Z hněvu a ze zoufalství nad neschopností justice potrestat vraha své manželky se uchýlí bývalý lyonský inspektor Daniel Pratt na jeden africký ostrov. Tam ho zastihne zpráva, že zavraždili i jeho dceru, která studovala v Lyonu. Stala se obětí záhadné teroristické skupiny, která zastřelila několik mladých lidí při krádeži zboží ze skladu. Podobných případů už policie zaznamenala více, ale pátrání je bezvýsledné.
Pratt se vrátí do Francie a snaží se vypátrat vraha zpočátku s pomocí bývalého spolužáka Stéphanea Reinera, který vede vyšetřování a dá mu jako spolupracovnici mladou inspektorku Sabine Clémentovou.
Brzy však Pratt postupuje v rozporu s Reinerovým pátráním...(oficiální text distributora)
José Pinhero a Alain Delon. To je jedno velké téma. V osmdesátých letech se Delon stává v rolích policistů a jiných hrdinů z kriminálního prostředí, daleko zemitějším než dříve. Tento film je toho typickým příkladem. Delonovo herecké kouzlo se neztrácí, avšak je nucen režisérem k tomu, aby se na plátně přizpůsobil mnohem akčnějším filmovým prvkům, než na jaké byl zvyklý. Osmdesátá léta byla těmito akčními gagy přímo prosáklá na kost. Delon nejspíš pochopil, že se zkrátka přizpůsobit těmto prvkům musí, pokud tedy chce točit tento typ komerčních filmů. Film je celkově dotažený, ale nicméně také průměrný. Není zde problém právě v dotaženosti snímku, ale v jeho samotném provedení. Delon i přes všechny vady snímku však předvádí naprosto profesionální výkon. Nechci být až příliš zaujatý a porovnávat tento film s těmi jeho dřívějšími.(20.12.2011)
Svojho casu teda udajne velky hit vo Francii. Co ja viem, z odstupomcasu to brutalne zostarlo - to som vedelu z pri registracii na csfd, ze natrafim na filmy, kde sa zub casu brutalne podpise. Reziser Jose Pinheiro natocil aspon teda priemerny film, v ktorom sice uraduje trochu starsi Alain Delon. Delomn sice hraje hovno -pardon, to som sa pomylil, pochopitelne som chcel napisat ze sa nedostatocne vlozil do roly a nepresvedcil ma svojim hereckym vykonom. Ale film u mna posuvaju na priemer 2 veci : amaterska rezia Pinheira a blba syntakova hudba. 54 %(24.2.2015)
Nemůžu si pomoct ale tohle je hned po Dvou mužích ve městě druhý Delonův nejlepší film. I když námět je ten samý jaký kolikrát použil ve svých filmech ( nějací hajzlové mu zabijou někoho koho měl rád a on se de msít ), záporáci nejsou nijak překvapivý a i konec filmu se dá už od půlky s přehledem odhadnout, má tento film výborný scénář kde je prostě všechno, co má správná "Delonovka" mít: akce, suché hlášky, láska a i trocha brutality. Skvělý film na pozdější večer!!(18.4.2009)
Průměrná francouzská kriminálka s nekompromisním Alainem Delonem, který mstí smrt své dcery a každý co s tím má co dočinění nezůstane bez odplaty. Jinak se jedná o klasickou detektivku o hrdinovi, kterému zabijou všechy, na kterých mu záleží a proti velké přesile se mstí. Ovšem kvůli charismatickému Delonovi to rozhodně stojí za zkouknutí i když takovýhle kriminálek jsou mraky.......(7.6.2008)
Jestli si Delon o sobě myslí, že je Charles Bronson, …tak já mu to věřím! Ira Dei má tentokráte podobu zkušenosti, vysportovaného bronzového těla, ocelově modrého pohledu, něco mála šedin a nonšalantní arogance. Způsob oprávněné vendety je nekompromisní a i když lze vznést směrem k Pinheirovi režii několik námitek, francouzská krimi znovu potvrdila přitažlivost svou neučesaností, syrovostí a experimenty s diváckým očekáváním (viz.cirkusový závěr). Je fakt, že hudba místy připomínala Kamaráda do deště, ale schválně si pusťte z tohoto období nějaký film od Michaela Manna - ostatně, Parole de flic své ovlivnění americkým krimi nikterak neskrývá.. Alaine, byl bys tak laskav a naloupal mi teď před Vánocemi nějaké ořechy?(11.11.2013)
Markussis
José Pinhero a Alain Delon. To je jedno velké téma. V osmdesátých letech se Delon stává v rolích policistů a jiných hrdinů z kriminálního prostředí, daleko zemitějším než dříve. Tento film je toho typickým příkladem. Delonovo herecké kouzlo se neztrácí, avšak je nucen režisérem k tomu, aby se na plátně přizpůsobil mnohem akčnějším filmovým prvkům, než na jaké byl zvyklý. Osmdesátá léta byla těmito akčními gagy přímo prosáklá na kost. Delon nejspíš pochopil, že se zkrátka přizpůsobit těmto prvkům musí, pokud tedy chce točit tento typ komerčních filmů. Film je celkově dotažený, ale nicméně také průměrný. Není zde problém právě v dotaženosti snímku, ale v jeho samotném provedení. Delon i přes všechny vady snímku však předvádí naprosto profesionální výkon. Nechci být až příliš zaujatý a porovnávat tento film s těmi jeho dřívějšími.(20.12.2011)
Martin741
Svojho casu teda udajne velky hit vo Francii. Co ja viem, z odstupomcasu to brutalne zostarlo - to som vedelu z pri registracii na csfd, ze natrafim na filmy, kde sa zub casu brutalne podpise. Reziser Jose Pinheiro natocil aspon teda priemerny film, v ktorom sice uraduje trochu starsi Alain Delon. Delomn sice hraje hovno -pardon, to som sa pomylil, pochopitelne som chcel napisat ze sa nedostatocne vlozil do roly a nepresvedcil ma svojim hereckym vykonom. Ale film u mna posuvaju na priemer 2 veci : amaterska rezia Pinheira a blba syntakova hudba. 54 %(24.2.2015)
lekr
Nemůžu si pomoct ale tohle je hned po Dvou mužích ve městě druhý Delonův nejlepší film. I když námět je ten samý jaký kolikrát použil ve svých filmech ( nějací hajzlové mu zabijou někoho koho měl rád a on se de msít ), záporáci nejsou nijak překvapivý a i konec filmu se dá už od půlky s přehledem odhadnout, má tento film výborný scénář kde je prostě všechno, co má správná "Delonovka" mít: akce, suché hlášky, láska a i trocha brutality. Skvělý film na pozdější večer!!(18.4.2009)
Boss321
Průměrná francouzská kriminálka s nekompromisním Alainem Delonem, který mstí smrt své dcery a každý co s tím má co dočinění nezůstane bez odplaty. Jinak se jedná o klasickou detektivku o hrdinovi, kterému zabijou všechy, na kterých mu záleží a proti velké přesile se mstí. Ovšem kvůli charismatickému Delonovi to rozhodně stojí za zkouknutí i když takovýhle kriminálek jsou mraky.......(7.6.2008)
Gilmour93
Jestli si Delon o sobě myslí, že je Charles Bronson, …tak já mu to věřím! Ira Dei má tentokráte podobu zkušenosti, vysportovaného bronzového těla, ocelově modrého pohledu, něco mála šedin a nonšalantní arogance. Způsob oprávněné vendety je nekompromisní a i když lze vznést směrem k Pinheirovi režii několik námitek, francouzská krimi znovu potvrdila přitažlivost svou neučesaností, syrovostí a experimenty s diváckým očekáváním (viz.cirkusový závěr). Je fakt, že hudba místy připomínala Kamaráda do deště, ale schválně si pusťte z tohoto období nějaký film od Michaela Manna - ostatně, Parole de flic své ovlivnění americkým krimi nikterak neskrývá.. Alaine, byl bys tak laskav a naloupal mi teď před Vánocemi nějaké ořechy?(11.11.2013)