Hořčice mi stoupá do nosu

Trouba, který za otce starostu píše proslovy, za kamaráda novináře články a za ředitele školy opravuje písemky se díky záměně desek ocitne v apartmá filmové hvězdy a následně musí čelit novinářům i vilným pohledům svých studentek. Zbožňuji část, kdy se musí několikrát přetáčet hospodská rvačka, protože Jackie rozdává jemné šťouchance a režisér není spokojen „pořád mám strach, že to ty chlapce bude bolet“. Potom si přečte článek v bulváru, rozrazí dveře a saloon dokonale vymlátí „Ještě to nemá šťávu? Protože to klidně můžu udělat znovu“. Parádní komedie s perfektním dabingem Jorgy Kotrbové. (02.10.2005)

Ke komediím s Pierre Richardem se vracím asi po čtvrt století a s radostí zjišťuji, že pan roztržitý na mě funguje snad ještě víc, než tenkrát. Především oceňuji, že většina jeho filmů má chytrý scénář a jeho postavy nejsou pitvořící se hlupáci. Ano, jsou roztržité, někdy smolaři a jindy se jim prostě dějí věci, nad kterými by žasl i autor Murphyho zákonů. A ano, někdy už je to za hranou, ale zpravidla to ultrasympatickému Richardovi rádi odpustíte. Navíc mu sekunduje i krásná Jane Birkin, takže kdo by řešil těch pár minut, kdy to nebylo úplně ono. Dobrý scénář, spousta vtipných situací a Pierre v nejlepší formě. Jsem velmi spokojený; narozdíl od nedávno shlednutého a kupodivu stejně dobře hodnoceného Ukradli torzo Jupitera, mi tohle dokonale sedlo. (21.12.2020)

Pierre Richard jako nesmělý učitel (určitou dobu s nádherně růžovými kudrnatými vlasy) v půjčeném žlutém autíčku jedoucím za útočícími indiány, jeho otec starosta před volbami, do toho snoubenka tělocvikářka a mladá herečka - hvězda právě natáčeného westernu - se svým leopardem. To všechno by nemuselo vůbec fungovat, kdyby se režie nechopil legendární Claude Zidi (režisér takových pecek jako Zvíře, Křidýlko nebo stehýnko, Velký bazar...). Takhle je Hořčice mi stoupá do nosu skvělá komedie s pitomým českým názvem, zato plná dobrého humoru ostrého jako křen:)) Ukázka (klikni): http://www.youtube.com/watch?v=iNuYfA5puM0 (21.07.2009)

Stará dobrá klasika. Byl to vůbec dobrý ročník - 1974, kromě mě přišlo na svět i pár dobrých filmů a tohle je jeden z nich. Francouzský Luděk Sobota v nejlepší formě a ve své nejosvědčenější poloze, nechybí zranitelná kráska, veskrze hyenistická média a navenek slušňácké okolí, které však neseriozní zprávy baští i s chlupama. Takže se za čtyřicet roků akorát zmodernizovaly kulisy a jinak se nic nezměnilo. (21.04.2013)

Pierre Richard jako roztomile roztržitý profesor matematiky báječný, líbil se mi dnes večer víc, než když jsem byla malá holka.. Záměna desek - článek do novin, písemky na opravu, projev pro otce - rozjede bezvadný kolotoč nečekaných zvratů a v podstatě zábavných katastrof (míněno pro diváka).. Rýpnutí do bulváru a politiky/politiků vnímám veskrze kladně, herecký ansámbl sympatický (zejména herečka, otec, režisér, ředitel školy), takže u mě filmová spokojenost a krásné čtyři hvězdy.. (04.09.2023)