Armáda stínů

Pocta hrdinům francouzského odboje v Melvillově pojetí působí velmi realisticky (no, možná s výjimkou útěku z popraviště). Lino Ventura tu na to není sám, protože podobně perfektní jsou i Jean-Pierre Cassel, Simone Signoret a Paul Meurisse. Režisér spolu s kameramanem celý film barevně ladil, takže z barevného filmu udělali spíš odbarvený film. Ale i to umocňuje atmosféru. Výborné dílo, které si většinou stačí s pár postavami v jedné lokalitě, ale umí z toho občas vykřesat i napětí, které by se skoro dalo krájet (90%). (24.07.2015)

Armáda stínů se mnou hodně pohnula už před dvěma roky, kdy jsem jí viděl poprvé a záhy si jí pustil opakovaně. Přesně stejný zážitek (včetně okamžité další reprízy) mne postihl i právě teď a už tři dny marně hledám slova, kterými svůj obdiv k tomuto FILMU s velkým F a jeho tvůrcům vyjádřit. Jsem stále plný emocí, které nedokážu plně popsat, smutek z tragických osudů postav se ve mne míchá s dojetím z vybraných scén a celkovým nadchnutím. Poetické vlající moře před blížící se popravou, spadlý klobouk na silnicí po osudovém zatčení.. Melville měl snad každý záběr do detailů předem promyšlený a Lino Ventura v stelesnění pana Gerbiera naplno prožívá každé gesto, stejně jako jedinečná Simone Signoretová, Meurisse, Crauchet a další. Pro mne nejen velice osobité a neotřelé zpracování hrdinství obyčejných lidí ve válečném odboji (bez pátosu, bez holduvzdání, zato s propracovanými charaktery jednotlivých postav), ale i dokonalá souhra brilantního vizuálu, zvuku, strhujícího dění na plátně a špičkového herectví. Pořád doufám, že se mi časem podaří napsat ucelenější komentář, jaký si tento film zaslouží... 100% (27.07.2020)

Zdrcující filmová výpověď, v níž není prostor pro velká slova ani patos hrdinů. Melville neheroizuje odboj proti nacistům počtem zachráněných obětí ani zářezy na pažbě v podobě zlikvidovaných nepřátel. Ani se nesnaží diváka všemi prostředky přesvědčit o zrůdnosti nacistického systému. Jen nenápadně a neustále přikládá pod kotel.. Příběh odbojáře Gerbiera a jeho souputníků se totiž neúprosně a s chladnou odměřeností vydává do slepých uliček, odkud není návratu. Beznaděj však nemá žádný dovysvětlující dovětek, jen je vám sdělena. Už to asi nechci vidět. (26.03.2020)

Neuvěřitelně tísnivá atmosféra nedovolí člověku během dvou a čtvrt hodiny ani vydechnout. Během celého filmu se pořád někde za rohem schovává nebezpečí, všude němci, kolaboranti a zrádci. Výborní Lino Ventura (jako vždy) a Simone Signoret v hlavních rolích. Scéna s popravou je jedna z nejsilnějších,jaké jsem viděl. (28.07.2010)

Další vynikající francouský opus na téma vo čem že ta válka je a co to dělá lidma.Mrazivý nejen pro čas v kterém se děj odehrává(říjen 42-únor 43). Pro tu stěžejní ponurou dějovou linku klidně filmu odpustím nějaké to kašírování(i když odbočka bratr-bratr je sice trochu zbytečně samoúčelná ale jako dramatická vsuvka s překvapením dobrý) , a řekněme,nepřesnosti (ale tomu Heydrichovi mohli na obraze na gestapu dát alespoň černou pásku,když už byl nějakou dobu tuhej,nebo to tak Himmler chtěl, aby vedle něj visel už mrtvej zástupce?).Všechno na konec do sebe zapadne (i když zrovna takovýhle život by byl zřejmě mnohem roztříštěnější,takže povinná úlitba filmu) a závěrečný stručný epilogy zůčastněných jen podtrhují už takhle děsivou tragédii. Nebudu hnidopich,-z toho co jsem na tohle téma viděl je tohle na 100%.( v poslední době jsem si dost oblíbil horrory,ale takhle napnutej a takovou depku jsem si od TV neodnes už dlouho) (19.06.2010)