Motýl na rameni

Tohle je spíš film, který líp rozlouskne mj syn Honzík, který dokázal najít paralely i v Lynchových filmech a logicky je dát dohromady. Podle mne je film o tom, jestli se máme při setkání s nějakou záhadou zajímat, oč jde nebo šlo, nebo dát na rady a raději se do věcí, kterým nerozumíme, nemontovat? Jsou místa, lidi, věci, které potkáváme, jen náhodní lidé, nebo se k nim nějak může vztahovat náš osud? Film drží v napětí od prvních okamžiků, a i když se polopatického vysvětlení nedočkáme, náznaky během celého děje zde jsou. A určité nejasnosti. Každopádně výborný surrealistický film s prvky detektivky a hlavně výbornou filmařinou, který má i super atmosféru. Hodně děje probíhá totiž na rušných místech města a z Barcelony uvidíme snad jen jednu turistickou památku, jinak všechny ty obyčejné budovy. A do toho hraje saxík... (03.05.2005)

Určitě nečekejte, že se zde budete brodit krví. Ale je tu opět Lino Ventura, který každou roli perfektně zvládnul. Popravdě řečeno, že bych napětím nedýchal, tak to se nedá říct, protože dle mého soudu má deprimující děj trochu rozvláčnější tempo. Na druhou stranu je třeba říci a připomeňme fakt, že ani tento film nezůstává nic dlužen skvělé tradici francouzského kriminálního žánru z období šedesátých až osmdesátých let. (02.06.2013)

Složení tvůrců - režisérem počínaje, scénáristou pokračuje a obsazením konče - je splněným snem každého milovníka staré francouzské kriminální školy. A zápletka je neskutečná – a neskutečně zapletená. Tápala jsem jako slepý po strunách houslí, bála jsem se jako myš v labyrintu, podezřívala každého ze všeho a nemohla se dočkat rozuzlení. Bohužel, víc vám říct nemohu, můj motýl si myslí, že byste se na to měli radši podívat sami. (21.11.2011)

Esencia filmu zmaru. Tak typického pre taliansko francúzske produkcie 70. a 80. rokov 20. storočia. Čím sa táto séria filmov o hrdinoch, ktorí sa zaplietli do kriminálno - špionážno - pašeráckych hier mafií a tajných služieb, riadených zhora, vlastne prihovárala divákovi? Nehas čo Ťa nepáli. Pretože: aj tak nič nepochopíš a akonáhle sa začneš zaujímať čímsi viac ako vlastnými záležitosťami, pohoríš. Takže drž líniu a ústa na zámok. Ak nepočúvnaeš čaká Ťa: paranoia, psychiatria, ignorácia políciou, márna snaha o zmysluplné poskladanie nezložiteľnej skladačky a umlčanie. Nechaj len hrať hráčov podsvetia a moci svoje hry a nestaraj sa, lebo dostaneš po papuli. Tak silno, že sa už nevstaneš. 70 %. (21.01.2014)

Deray rozohráva s divákom veľmi príťažlivú hru, v ktorej sľubuje ťažko odhadnuteľný a prekvapivý záver. Ten sa bohužiaľ nedostaví v tej miere, ako som očakával a tak mi v hlave zostane časom iba spomienka na fotogenickú Barcelonu, sucho skonštatovanú myšlienku filmu a vyjaveného Venturu v pre neho netypickej úlohe. Ja by som napríklad doporučil takému Shyamalanovi natočiť kvôli nakopnutiu svojej kariéry mysteriózny remake, kde by v závere pripravil nadprirodzené prekvapenie a pre finančný efekt sem hodil znova Brucea a napríklad takého Eda Harrisa do úlohy toho, ktorému sedí motýľ na ramene. Prispôsobil by to dnešnému publiku a v druhej polovici by sa to už neťahalo tak, ako solídny originál. (27.01.2014)