Na pytlácké stezce

Kdo rád chodí do lesa, toho zřejmě okouzlí velmi příjemné prostředí, kde se děj odehrává. Kdo rád volí rudé barvy, toho zřejmě okouzlí nepříjemná komunistická agitka v pozadí s těžce odmítavým až nenávistným postojem vůči pravicovým hodnotám. A kdo má rád filmy s dějem, ten bude zřejmě nasraný. Zaplať pánbůh za tu zápletku s pytlákem. Jinak si nedovedu představit tu nudu, která by nás čekala. Prostředí je nádherné, ale za 30 minut se okouká, pokud v sobě nemáte zakořeněné nějaké nostalgické kotvy. Dnešní diváky tohle zřejmě už nemá čím okouzlit. Trošku si na filmu pochutnal pověstný zub času. [50 %] (06.10.2020)

- "Kampak? No tak, ze jste to Vy, tak rovnou za nosem. Kam vas ten nos zavede? Na ten prosluly kemp na Kvilde. Prosluly .... na Kvilde ..... Rybarsky listek mate? Co? Ne, my a listek, kdepak. Nac Vam je ten prut? Je, sakra ... No, to je ... to je prut na ryby. Listek nemate, prut mate - je v tom Logika? Jiste. My na listek nic nechytime, kdezto na prut, na prut se jiz chyti. Jenomze my nic nechytame, v tom je ta logika". Druha cast normalizacnej trilogie zo Sumavy sa vola Na Pytlacke Stezce. Pribeh tu dost absentuje, ale to nevadi, lebo Sumava hra samostatnu rolu vo filme. Zaujme najma Tomas Obleceny a Gustav Valach, ktori su na stope pytliaka. Ceskoslovenska normalizacna kvalita v plnej krase, slo to aj v kinach, lebo film normalizacnym sudruhom nijako nevadil, lebo nic podstatne neukazal. Pre mna este lepsie nez jednicka : 78 % (07.03.2015)

Výchovný film pro děti vychoval generaci ekologických fandů ( pokrytecký Bursík, Jaq nebo jak se ta blbka co nevěděla co je biopalivo jmenovala). Byť se Véna choval k spolužákům nekamarádsky viz neosobní volání příjmením “Kalista” na spolužáka ze školy. Maminka chlapce, přitom osloví malého Straku křestním jménem pěkně “Vašku”. Toliko výchovný vliv na generaci husákových dětí kteří se po té zásadně ve třídách vzájemně oslovovali příjmením a nikoliv jménem. Film má nádhernou hudby pana Sluky, vcelku snaživou kamerou a dobrým scénářem, postava nerudného dědka hajného byla napsána zcela nevhodně, Straka starej morous z mentalitou “šedého moru” kterej prudí i trampy a čmuchá jim ve stanu ve stylu Sherifa z westernu. Kdo ovšem zahrál na výbornou, tak Kemr “svého psychopatického” Zmijáka, toho jsem se vždy bál a Karel Augusta pijana-pytláka. Škoda neúčasti charismatického pana Vinkláře a nahrazen Václavem Sloupem, mi připadalo vždy jako slabší náhražka (30.05.2021)

Jedna z mých nejoblíbenějších trilogií z dětství. Teď už mi vadí některé neduhy, které jsem jako malý neviděl, stejně jako nevidí žádné dítko. Přesto u těchto skvělých filmů (ano, jsou skvělé, nejen pro malé diváky, kteří mají krapet méně náročné požadavky na kvalitu produkce) , pokud jednou za čas otevřu program a zrovna vysílají, rád strávím sychravé sobotní/nedělní odpoledne. Krásné záběry šumavské přírody jsou stále dechberoucí jako byly v době, kdy jsem zažíval euforii z každého z Vénových příběhů. V dětství mi přinesly hodně, probudily touhu toulat se po lesích a užívat si všechnu tu krásu, kterou nám příroda nabízí... (06.01.2009)

Nebohý Tomáš Holý je mnohými dodnes považovaný za žiarivú českú detskú hviezdu. Sympatický klučina s obrovským hereckým talentom. Možno čosi na tom bude. Mal svojráznu charizmu. Mne však nikdy nijak zvlášť neučaroval. Objavoval sa vo filmoch, ktoré ma nevedeli zaujať. Ani príbeh malého pražáka, ktorý sa ocitne u svojho starého otca hájnika na Šumave ma moc nepobavil. Takže preto filmu "Na pytliackom chodníčku" dávam len dve hviezdičky. ** (17.04.2018)