Režie:
Ben WheatleyKamera:
Laurie RoseHudba:
Jim WilliamsHrají:
Reece Shearsmith, Michael Smiley, Peter Ferdinando, Richard Glover, Ryan Pope, Julian Barratt, Sara DeeObsahy(1)
V polovině 17. století zmítá Anglií občanská válka. Malá skupinka dezertérů prchá z bitvy a jejich cesta vede přes přerostlé pole. Zde jsou zajati alchymistou, který se snaží skupinu donutit, aby mu pomohla najít zlato, o kterém je přesvědčen, že je zakopané v poli. Sestup do šílenství a chaosu začíná.
Nejzajímavější a nejpracovitější britský režisér současnosti se představuje se svým daším odvážným filmem, tentokrát natočeným černobíle, a ani tentokrát se nesnaží zavděčit všem. Field In England je navíc prvním britským filmem s revoluční distribuční strategií. Bude uveden zároveň v kinech, v televizi, jako "video on demand" a na nosičích DVD.
(Rob Roy)
Videa (3)
Recenze (115)
Když Och před filmem tvrdil, že něco takového jsme ještě neviděli, tak jsem se ušklíbl - a ono to tentokrát nebylo mluvení do větru. Sice si nemyslím, že jde o nějaké masterpiece, jde pouze o zdařilý kanadský žertík na účet nic netušících festivalových diváků, co se vypravili na historické drama. Škoda, že se asi nedozvím, co si o filmu myslela Agnieszka Holland. Škodolibé tři hvězdičky. ()
Podľa tých extrémne rozporuplných prijatí som čakal, že Field in England sa dá buď milovať alebo nenávidieť, ale ja sa nemám problém zaradiť do toho stredu. Režijne sa tomu nedá moc čo vytknúť, čiernobiely vizuál mi tu vyhovoval, atmosféra tiež nie je zlá, či už po stránke dobovosti, ale aj trochu tej tajomnosti a určite musím pochváliť viaceré vizuálne nápadité sekvencie, tie stroboskopické scény sa mi dosť páčili. Ale dejovo to išlo dosť mimo mňa, mám rád tieto umelecké filmy, pri ktorých treba aj zapojiť rozum, ale tentoraz som tomu nielen, že ani moc nerozumel, ale film vo mne ani nedokázal vyvolať potrebu začať premýšľať. Už niekedy po tretine filme som vedel, že toto nebude nič z oblastí, ktoré ma aspoň trochu zaujímajú a tak som vlastne len vypol a zameral sa skôr na formálnu stránku filmu. A problémom sú aj postavy, je ich tu len pár, ale vôbec nikto si ma nezískal a dokonca sa mi aj mýlili, ale uznávam, že toto je už môj problém. Ale aspoň mi to celé ubehlo až prekvapivo rýchlo, síce tu vlastne len celý film pár mužov niečo riešilo na poli, ale nemal som pocit, že by sa to zbytočne predlžovalo, stále sa niečo dialo a tak som sa nestihol začať nudiť. Takže určite sa nevyhnem pocitu sklamania, od originálnych umeleckých filmov vždy čakám, že ma budú baviť, čo sa tentoraz tak moc nevydarilo, ale na ten priemer mi to bez problémov stačí. 56% ()
Černobílá nuda, která se neustále metamorfuje a děje se v ní co chvíli něco úplně jiného než doposud. Bez nějaké promyšlené návaznosti, prostě se to stane. Občas se tam objevil nějaký drobný vtípek, občas se lehce zafilozofuje, ale víc kladů v tom nevidím, snad ještě kromě kamery, nějakých mraků a toho faktu, že se to vlastně celé odehrává na poli. Jinak to je ale strašná nuda s nesympatickými postavami (a je celkem vtipné, že ta nejsympatičtější je nakonec ta, která umře hned v prvních 10 minutách (btw, hrál ji Julian Barrett a naprosto perfektně) a nezajímavým dějem, ve kterém se může nezávisle na sobě stát úplně cokoli. Nelíbilo, nebavilo. 2* ()
Entheogenní pole v Anglii aneb podrobnosti o životě lidských brouků.. Pozadí Anglické občanské války, konce monopolu anglikánské církve a blížícího se nástupu konstituční monarchie. Období, kdy se lidé bojí pekla, zatímco v něm žijí, serou na polích a mají Iry za ďábly. Tam lze racionálno mírně posunout rukou za sebe a pak, pod proudem vzduchu z obřího ventilátoru, buď zažít souznění mykologie, alchymie, gastronomie a filmových věd, či dojít k poznání, že po houbách jde smyslové vnímání zkrátka do prdele.. Trip tam a zase zpět do světa za živým plotem a zachycení úsvitu doby, kdy se nevědomost měnila v osvícení. The coward is here! A místy je to po čertech vtipné, skoro jako zapomenutý díl ze série Black Adder.. ()
Eh. Co se nám to ti Angláni safra snažili sdělit, respektive co nám to uvařili za houbovku? Pointu jsem nepobral, ale film bych rozhodně doporučil nějaké klinice zabývající se epilepsií. Každému u koho je na tuto tuto nemoc podezření bych jej pustil a po hodině dívání bude stopro jisté zda ji má či nikoliv. :-). Jedno ale jisté bylo, hlavní hrdina pod tíhou čehosi prochází vnitřním přerodem a ten můžeme vidět jeho očima... Avšak i přes značnou zmatenost děje, kdy se vážně divák neorientuje v tom - na co právě hledí a proč, musím filmu uznat krásu obrazů i krásnou kameru. Až z toho silně na mně dýchl Vláčil. Bylo to prostě něco jiného. A také musím uznat, že jsem mu tu historičnost věřil mnohem více než leckterému skutečnému historickému filmu z poslední doby. Kluci byli parádně oblečení a typově mi přesně seděli do té polovičky sedmnáctého století. A nebyl by to pravý anglický film, kdyby se v něm neodrážel anglický humor, kterého tam také trochu bylo. V závěru musím též uznat, že se mi sakra líbila hudba Jima Williamse ! Šel jsem hned do soundtracku a fakt stojí za to! Takže já osobně dávám za 4 houby za ten zvláštní zážitek a do filmu musím minimálně ještě jednou jít. * * * * ()
Reklama