Dva životy

Príbeh ženy, ktorý vás vôbec nezaujme. Vojnová dráma, ktorá mohla kľudne ostať niekde v šuflíku, ako by sa nikdy nenatočila. Cieľom tvorcov bolo zničiť ľuďom náladu, unudiť ich a takým, čo sú krehkí ako vázy, možno aj slzičku vytlačiť. Podľa hodnotenia to na niektorých naozaj zapôsobilo. Na mňa nie. (23.02.2018)

Natočit to v Americe, má to šest nominací na Oskara, a tak dva by i získal. Protože to netočili, nemá to nic. Nicméně je to zase krásně civilní, takové hodně syrové, s výborným hereckým výkonem hlavní hrdinky. Možná to nemělo být bombastické, ale prostě civilně ukázat na něco, o čem se moc neví a jen to ukazuje na to, jaké svině byli ti co za války stříleli do vzduchu. Kolik podobných věci dělali a nevíme o nich? (16.12.2021)

Tomu říkám kandidát na Oscara! - Film je za Německo kandidátem na Oscara za nejlepší cizojazyčný film roku 2013. Vynikající, napínavé a působivé drama o vyrovnání se s minulostí, o programu Lebensborn i o mocné východoněmecké Stasi, jejíž chapadla byla opravdu dlouhá... A radost vidět po dlouhé době ve filmu Liv Ullmann. (09.10.2013)

Otevírání starých případů bezpráví, snaha o vyrovnání se s minulostí a odškodnění nevinných obětí může vést také ke znovuotevření dávných ran a novým bolestivým dopadům na všechny zúčastněné. Nejinak tomu je i v tomto skvělém německo-norském dramatu. Od začátku až do konce jsem skoro nedýchala napětím a zvědavostí nad postupně odkrývanou minulostí hlavní hrdinky. K tomu úchvatné pohledy na malebnou norskou krajinu a nádherná hudba. Navíc mě potěšila norská maminka v podání Liv Ullmann, se kterou jsem se už dlouho na filmovém plátně nesetkala. (10.02.2014)

Ešte pred sledovaním tohto filmu je potrebné sa trocha pohrať v histórii nemecko – nórskych vojnových vzťahov. Úplne sa stotožňujem s názorom kolegu „Aky“. Prvýkrát som sa s touto témou fínsko – nemeckých deti stretol vo filme Vojna v severnej Európe, 2007 a aj tu som túto oblasť už okrajovo spomenul v komentári. Ale tento film je trocha iný. Nemci bojovali o Nórsko (o prístup k švédskej železnej rude) od 9.4. do 10.6.1940, keď Nóri podpísali kapituláciu a moc v štáte prevzal Vidkun Quisling, nasadený Hitlerom. Nórsko sa stalo súčasťou Tretej ríše. V Nórskych rodinách žili nemeckí vojaci a samozrejme dochádzalo ku vzťahom s nórskymi ženami. Z týchto vzťahov sa narodilo 11 až 12 tisíc deti. V tej dobe bol rozbehnutý v Nemecku program Lebensborn (Prameň života). Otvorené dvere v tomto projekte mali matky deti nemeckých vojakov, či už z mimomanželských vzťahov alebo slobodné mamičky. Do konca vojny porodili matky po celej Európe Nemcom približne 7500 a keď pripočítame Nórsko tak takmer 20 tisíc malých árijcov. Tieto deti boli roztrúsené po celom Nemecku a tak sa objavili po oslobodení aj vo východnom bloku. Tu sa s ich osudmi už hrala tajná služba NDR STASI. (03.07.2015)