Kdysi byli bojovníky

Nikdy som nevidel film, ktorý obsahuje toľko násilia a krutosti, a zároveň je tak neuveriteľne emočne nasiaknutý. Smiech, pohoda, hnev, rozhorčenie, smútok a nespočetné množstvo rozdielnych emočných pochodov speje k záveru, po ktorom je možné, že to všetko dostanete zo seba von len pomocou sĺz. Tamahori dostal do rúk časované bombu, v podobe scenára i hercov, ktoré vybuchovali každou jednou scénou. Film dokonale vykresľuje, ako môže alkohol zničiť rodinu. V kontakte s nadradenosťou, ktorú v sebe nesie hrdý a neústupný otec, sa stáva totiž násilnou a beštiálnou hrozbou aj pre tých najbližších. Je smutné pozerať sa na udalosti, ktoré sa v tomto príbehu odohrávajú, a i keď to nenapíšem ako prvý, po filme sa mi môj život naozaj zdal ako rozprávka. Herci hrali s vášňou a vo výsledku je to cítiť. Temuera Morrison je vo svojej úlohe absolútne stopercentný, a asi ešte nikto tak presvedčivo nedokázal znechutiť svoj charakter postavy ako to dokázal práve on. V niektorých vyhrotených scénach som mal chuť roztrieskať monitor. Keby sa ma niekto pýtal na rebríček najhrôzostrašnejších filmových postáv, tak by som popri postavách ako Freddy Krueger, či Darth Vader určite spomenul aj meno Jake Heke. 95%. (25.11.2009)

Ty asociace na cikány se přímo nabízí, ale přeci jenom zatímco Maorové byli relativně donedávna vytlačováni na okraj společnosti, naše cikány se kdekdo snažil všelijak integrovat a podporovat. Oba přístupy skončily stejným nezdarem, jen s Maory se na jihu polokoule nikdo tolik nepárá. Tamahori tak podal nám ne neznamý obraz života etnické menšiny na městské periferii, kde v početných rodinách vládne násilí a alkohol, tedy obraz brutální a zalézající hluboko pod kůži. Pohřební haka mi zježila zátylek. Škoda teatrálního konce, ale v celkovém kontextu je to jen chybějící tečka na celkově vbezchybném diktátu. 95% (17.03.2013)

Určitě nejlepší sociální drama jaké znám, navíc ze zajímavého prostředí "sociálně vyloučených" novozélandských Maorů. Tenhle film jsem viděl několikrát v devadesátých letech ve filmových klubech a pokaždé jsem byl z jeho syrovosti úplně odvařený, hodně na mě vždycky zapůsobil. No byl jsem tehdy taková naivní trubka. Když jsem si ho dal po spoustě let znovu, už jsem na něm viděl nějaké ty mouchy, třeba že ta jeho syrovost a brutalita je hodně afektovaná a dost možná i zveličená. No ale hodnotím podle svých dávných prvních dojmů - silný zážitek a silné vzpomínky. Ať už je tenhle kousek přehnaně vyumělkovaný nebo ne, dokáže vyvolat silné emoce. A napsal ho Maor a ne běloch, což se taky počítá. Temuera Morrison, Rena Owen i Cliff Curtis v nezapomenutelných a možná i ve svých životních rolích. A jejich nejstaršího syna Juliana Arahangu jistě poznají všichni fanoušci prvního Matrixu. (10.03.2014)

Smutné, veľmi smutné a žiaľ aj veľmi pravdivé. Veľká škoda, že matka tú svoju rodovú hrdosť využila tým správnym smerom, až keď sa stala tragédia, pretože tých 18 rokov pracovala presne opačným smerom. Ono to potom v tom závere pôsobilo dosť zvláštne. Chcelo to asi lepšie prekopať vykreslenie jej postavy. Ja som si to síce domyslela, ale celkovému efektu to trochu ubralo. Napriek tomu veľmi reálny film, žiaľ... Videné v rámci Challange tour - 30 dní so svetovou kinematografiou. (26.10.2015)

Když jsem do tohoto filmu šel, věděl jsem, že to nebude divácky příjemný zážitek a čekal jsem něco drsného, ale tohle jsem opravdu nečekal. Once Were Warriors je opravdu hodně, hodně, hodně silné drama z prostředí Nového Zélandu. Drama, které se zaměřuje na lidi a jejich slabosti (alkohol), naděje ("snad se můj manžel změní a přestane mě bít") a jejich původ (zde se dozvíme, proč se film jmenuje tak, jak se jmenuje a že nejsou bojovníci jako bojovníci). Lee Tamahori vytvořil silný film, který se mu doteď nepovedlo překonat a nedivím se mu, dokonce mu to ani nebudu vyčítat, protože takovýhle film se nepovede každým rokem… Na syrovosti tomuto filmu hodně přidávají herci (většina z nich do té doby prakticky nestála před kamerou) kteří jsou neskuteční. Speciálně Temuera Morrison (mnohým známý jako Jango Fett z Star Wars II. - Klony útočí) podal neskutečný výkon. Na začátku vypadal jako sympaťák, pár minut na to jsem ho opravdu nenáviděl a před koncem filmu jsem ho (svým způsobem) pochopil. Opravdu neskutečný výkon v opravdu neskutečném a nevšedním filmu. 100 % dávám bez váhání, ale opravdu nevím, jestli si kdy budu chtít tuhle depresi dát znovu… (28.07.2011)