Jak vytrhnout velrybě stoličku

Výborný, vtipný, v dobrom jednoduchý (také často fungujú najlepšie) rodinný film s dialógmi a hláškami, ktoré je radosť počúvať. K štvrtej hviezde to dokopáva perfektné herecké trio Preissová-Němec-Hollý. Akonáhle sa dostaneme preč z hôr, stráca snímka tempo, ale i tak sa jedná o podarený kúsok. Dvojku mám každopádne kvôli letnej atmosfére a vidieckej výprave, ktorá mi pripomína detstvo, o čosi radšej. (04.12.2005)

Obidva diely som ako dieťa rád pozeral na VHSke a miloval som najmä druhý - letný počin. No prvý raz po zhliadnutí dospeláckymi očami musím ohodnotiť na plnú šupu práve jednotku. Film veľmi autentický a dobre vymyslený. Akosi sa tu dá pochopiť pozícia všetkých troch - matky, otca aj malého syna. Režisérka inšpirovaná vlastnou životnou situáciou osamelej matky, ktorej syn nahovára ženíchov. Na tú dobu veľmi progresívny, ba až feministický počin. Uprostred tuhej normalizácie nie sú hlavnými postavami dojička či traktorista, ale baletná tanečnica a horolezec zdolavajuci osemtisícovky, čo je ďalšie plus. Preissová a Němec výborní a to samoúčelná živelnosť Tomáša Holého je v tomto prípade režisérsky ukočírovaná ku prospechu veci. Tento štyridsaťpäť ročný film sa nemusí hanbiť ani dnes, v konkurencii moderných artových filmov zo Škandinávie. (05.01.2023)

V případě volného cyklu polokomediálních, polocharakterních televizních inscenací Marie Poledňákové se podařilo a daří pojednat podstatné téma: odvrácenou tvář feminismu a nesnáze ženy, která našla odvahu sloučit své profesní představy i mateřské závazky do jednoho uceleného, vždy napjatě žitého života ženy socialistické práce bez odlehčující možnosti přídatných služeb. Zní to skoro frázovitě a hrozně ekonomicky a jakoby mimo komediální rámec díla; je to ovšem zavádějící pocit. Napětí, které se z těchto vzájemně se podpírajících i rušících klíčových poloh vytváří, se stává nosnou základnou pro celý gejzír polovážných, polokomických scén, jež dávají dítěti netušené možnosti. V Tomáši Holém a jeho výbojném chlapeckém mužství byl tento výchozí rámec dokonán. Zběsilost, s níž toto zdánlivě bezbranné děcko usiluje o emancipaci nejen vlastní, ale v rodícím se patriarchální dikci svého nitra i své milované mámy, odzbrojuje; okamžiky hlubokých bezděčných mouder se střídají s uličnickými příhodami nezvladatelného syna a je těžko odlišit, kdo koho trestá či odměňuje víc: zda rodič potomka, nebo naopak. Němcův part, úloha nevinného muže, jemuž bylo bez zlé vůle odepřeno otcovství, je v této uvozující inscenaci potlačena. Cesta k dotvoření vlastně existující úplné rodiny, řešícímu problémy všech jejích členů, je cíl, který poetice celého bezděčně vznikajícího volného cyklu dává směr, hloubku i výhled. Komediální je ve VELRYBĚ současně společensky kritické (připomíná o něco starší nájemnickou trilogii, která do Tháliiny náruče přivedla Ivu Andrlovou). Dobové strázně osamělé matky a neposedného nápaditého syna poprávu získaly - a dále získávají - svou nadčasovost v nových a nových generacích svých vděčných, rozradostnělých diváků. Myslím, že právem. (02.12.2007)

Vašek, máma a táta -Tři-dva-jedna-Bum !! Etapa života Poledňákové, kdy chytila epochální scénáristickou slinu. Úžasný, s lehkostí podaný nadčasový příběh, jehož komediální stránka se vtiskla do pamětí diváků, ale i ta vážná má obrovskou hloubku a dokonce vlastně ve filmu převažuje. Jistá kamera i famózní střih, životní forma Němce, Holého a působivý výkon čarokrásné Preissové, která se statečně zmítá mezi dvojjedinností nabídek a nástrah. Příběh, kterému předcházel výstup na vrchol s geologickým programem. (02.05.2013)

Skutečně typicky dětský film. Po zhlédnutí po těch moha a mnoha letech mohu pouze konstatovat, že se mi nyní z toho nejvíce vybavuje Preissová, a to jen jakožto čistě sexuální objekt. A ta Poledňáková jest dalším důkazem, že to přesto přese všechno šlo za minulého režimu v jistých ohledech lépe. Ale jinak pochopitelně vivat kapitalismus. (04.07.2021)