Sandokan se vrací

Film do jisté míry velice přeplácaný a v žádném případě technicky nějak moc vydařený. Všichni ti, kteří však hodnotí tento italský dobrodružný film dnes již s odstupem několika desítek let, musí pochopit, že se změnila samotná kritéria hodnocení kinematografie vůbec. Zde nejde vůbec o nějaké efekty o nějakou technickou preciznost, nýbrž jde zas a jen pouze o atmosféru. Tato atmosféra je zde docílena folklorem domorodců, prostředím, skvělími herci hrajícími velmi uvolněně a i samotnou legendou Sandokana. Film je zkrátka založen a vůbec se celý nese na atmosféře romantiky sedmdesátých let tehdejší kinematografie. Vše navíc podtrhuje naprosto kouzelná hudba. Tedy film má své kouzlo a určitou poetiku schovanou uvnitř. Pokud osobně mám vkus a nadšení pro tento typ kinematografie, pak ji také musím hodnotit podle takových kritérií. (16.11.2011)

Sice je to snímek "po deseti letech" od dobytí Mompracenu Brookem, ale ve skutečnosti herci o moc nezestárli. S ohledem na původní předlohu Emila Salgariho se tu opět setkáváme s jednou z hlavních postav - Tremal Naikem - ale i s Kamamurim. Autoři se snažili do filmu nacpat co nejvíce, ale spíš by námětu slušel vícedílný seriál, který by rozvinul jednotlivá témata do větší šíře. Každopádně - opět mě to pohltilo, i po těch všech letech jsem byl opět uchvácen příběhem Sandokana. (93%) (03.02.2024)

Film bych opravdu doporučil pouze skalním příznivcům hlavního hrdiny. Stejně jako na seriálu (který ději předchází) se velmi projevil zub času (zde možná ještě znatelněji). Kdo si v osmdesátkách neprožil "sandokanománii", ten stěží vydrží dokoukat snímek až do konce. Rušila mne dost nesympatická představitelka Jamilah (při jejím vyznání lásky Sandokanovi, jsem ho jen hořce politoval ...), občas se opakující záběry (např. útok domorodců na člun) a neskutečně stupidní dialogy - možná je to i způsobeno odfláknutým překladem (např. perlička - "Jamilo, ty jsi zraněná?" "Jsem, protože nemohu utíkat ..."). Protože jsem si kdysi jako dítě neskutečně užíval profláknutý seriál, dávám za 3 hvězdy (jinak bych to viděl tak na 1-2). (16.02.2009)

Ze Sandokanovy bojové taktiky jsem poněkud na rozpacích. Ano, na jednu stranu je bezesporu účinná. Když člověk stojí nehnutě proti puškám, roztáhne ruce, aby skýtal co největší terč a zařve "kupředu", a rozeběhne se, nedivím se, že jsou z toho vojáci na větvi a místo aby Sandokana v pohodě zastřelili, nechají se v klidu přesekávat mačetama a obzvlášť slabé kusy pak dokonce zapíchávat nožíkama. Na druhou stranu, pokud se do něj výjimečně někdo trefí, přináší tato taktika zbytečné oběti, jako např. dcera Sandokanova nejlepšího přítele. Navíc ztrácí drahocenný čas, který musí věnovat léčení zranění. Jinak výběr té hlavní hrdinky mě fakt nenadchl, mladá sice je, ale k fešákovi Sandokanova formátu se vůbec nehodí, vzhledově se vyrovnala tomu nesympatickému sultánovi. Naopak musím pochválit závěr, i slzička m ukápla. Navíc na rozdíl třeba od takového Avatara nenechal nikoho na pochybách, že to s Montpračemem bude dobré i nadále, protože Brůks jasně prohlásil, že už takovou díru nechá na pokoji a dál bude lovit pouze Sandokana. (17.02.2013)

Nečakal som od 'návratu' veľa, ale nemusel som tak robiť. Film umne naväzuje na seriál. Ťahačom je charizmatický Bedi a s mečom mu to ide, resp. aspoň jeho scény boli dobre nastrihané. Film ma slušnú atmosféru s množstvom bitiek a súbojov, nechýbajú scény na pláži, na vode i v džungli. Niekoľkokrát postrelený či inak zranený hl. hrdina pôsobí síce smiešne, ale kedže je vraj nehynúca legenda, dá sa mu to odpustiť. Talianska produkcia sa prejaví hlavne u domorodcov a domorodých vojakov, ktorí pôsobia ako homelesáci a práve ich vytiahli niekde od smietiakov. No a nesmiem zabudnút aj pôsobivú ústrednú melódiu, ktorá sa sem tam strieda s pôvodnou a dotvára tak tento kult. Žeby som si oprášil aj seriál? (07.02.2018)