Il mulino delle donne di pietra

Pěkný starodávný gotický kousek z těch dávných idylických dob, kdy povolání šíleného vědce bylo libůstkou soukromníka, a ne systematizovaným postem v nějaké té státní či korporátní struktuře. Dnes sice ten film již ničím nepřekvapí, ale pro nostalgika je to pěkná horrorová podívaná. A závěrečné ohnivé defilé profesorova děsivého orloje je stále působivé - hotový Todtentanz. (09.12.2012)

Kombinace Frankensteina a Voskového muzea má sice pomalejší rozjezd, ale příznivcům klasických hammerovských horrorů udělá jistě radost. Hrozivě vypadající mlýn s vlastním hřbitůvkem stojící osamoceně u vodního kanálu s temnou vodou skrývá nebezpečné tajemství. Mladý Hans von Arnim (P.Brice) přijíždí do mlýna pro podklady k umělecké monografii, která má být vydána v Rotterdamu. Mlýn obývá prof. Wahl, který vytváří panoptikum figurin zobrazujících osudové ženy a také pořádá výtvarné kurzy. K ruce má pomocníka dr.Bohlema, jenž má za úkol pečovat o jeho těžce nemocnou dceru. Brzy se však ukáže, že vše je jinak a odhalení pravdy může být smrtící. Ponurou atmosféru výborně dokresluje hudba (Carlo Innocenzi) i barvotisková výprava. Nesmí chybět návštěva hrobky, ani zuřivá bouře. Chybí snad jen mlha, nakonec i pavučin se dostane... Samotnou kapitolou jsou halucinační a snové scény. Příjemný horror na bouřný večer. (22.03.2013)

Zase Italové a zase v hlavní roli postel. Ne, nechci moc křivdit, o to jde úplně okrajově, ale přece jen: zase to Italové berou tímhle směrem víc než ostatní. A dokonce se dočkáme i jedné bradavky (Dany Carrelové). děj mixuje příběh muzeum voskových figurín (což je patrné po prvním vkročení do mlýna) a dalších filmů s šílenými vědci na Frankensteinově motivu. Jedním z plusů, které musím zmínit, jsou v první řadě nádherné herečky (a to snad všechny mladé krásky, co se na plátně objeví), vynikající, až hammerovsky laděná výtvarná stylizace včetně zářivě rudé krve a neobyčejně působivý závěr (který sice vykrádá jak Frankensteina, tak Wax Museum, ale spuštěná pouťová atrakce v plamenech mě bude ještě dlouho budit ze sna. Na druhou stranu: všechny mužské postavy jsou hrubě nevýrazné - včetně jak padouchů, tak kladných hrdinů, Vinnetou má celý film smutný výraz a tím jeho výrazová práce končí -, v první půli se film šíleně vleče a halucinační scény jsou tolik odfláknuty, až mě to zaráží. a od začátku pečlivě budovaná atmosféra se rozmělňuje v nudu. Kolem 40. minuty jsem měl fakt co dělat, abych neusnul. Naštěstí poslední půlhodinka dovede zachránit ledacos, pročež za sebe říkám, že dobrý film ano, ale jakkoli výjimečný už ne. (08.03.2015)

Dostal jsem chuť na nějakej starší gotickej horor. A pod ruky se mi dostal právě tenhle snímek. Hned začátek mě celkem navnadil. Všudypřítomná mlha, tajemný mlýn a jeho interiér. No prostě ta pravá atmosféra jakou jsem si představoval. Jenže moje prvotní okouzlení začalo hodně rychle vyprchávat a ke konci už jsem se vyloženě nudil. Zápletka je průhledná a tudíž nepřekvapující. Za mě hodně velký zklamání. (16.07.2020)

Pierre Brice nie je známy z iných filmov ako o Winnetouovi, a keďže ho tá postava profesionálne úplne pohltila, dobre padne pozrieť si nejaký jeho film z obdobia, než sa začal preháňať po prériach. Ferroniho horror je príjemnou ukážkou gotiky v parádnom technicolore, máme tu starý mlyn v hmlistom opare, naivne krásnu zápletku a slušné tempo. (10.06.2014)