Reklama

Reklama

Il mulino delle donne di pietra

  • Francie Le Moulin des supplices (více)
Trailer

Obsahy(1)

Hans (Pierre Brice) přijíždí do města nedaleko Amsterdamu napsat příběh o samotářském sochaři profesoru Wahlovi (Herbert Boehme), který žije na ostrově ve starém mlýně U Kamenné ženy. Hans se zamiluje do profesorovy svůdné dcery Elfie (Scilla Gabel), i když už má přítelkyni Liselottu (Dany Carrel). Později se však dovídá o Wahlových nezákonných experimentech a mizení místních žen. (Epistemolog)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (16)

Bloody13 

všechny recenze uživatele

Málo známý, ale příjemný horor s gotickým nádechem. Sychravé prostředí, starý mlýn, precizně vyrobené figuríny a jedno děsivé tajemství. Jak už napsal Karlos80, film svým pestrým technicolorem, umělými interiéry a celkovým zpracováním připomíná podobné kousky od Cormana nebo legendárního Hammeru. Samozřejmě nesmí chybět romantická zápletka, ve které uvízne mladý Vinnetou - Pierre Brice. ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

Dostal jsem chuť na nějakej starší gotickej horor. A pod ruky se mi dostal právě tenhle snímek. Hned začátek mě celkem navnadil. Všudypřítomná mlha, tajemný mlýn a jeho interiér. No prostě ta pravá atmosféra jakou jsem si představoval. Jenže moje prvotní okouzlení začalo hodně rychle vyprchávat a ke konci už jsem se vyloženě nudil. Zápletka je průhledná a tudíž nepřekvapující. Za mě hodně velký zklamání. ()

Reklama

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Kostými sú prvotriedne,aj krajinné prostredie s mlynom,je oku lahodiace.Keď som sa zoznámil s hlavnými postavami,tak som čakal kedy to začne mat grády,ale nijak sa tento film nechytil.P.Brice poznám ako hrdinu z Máyoviek ale v tomto filme moc nevynikol.Ale čo ma uchvátilo sympatické ženske herecke duo Gabel-Orfei v tých dobových kostýmoch im to pristalo.Pointa bola silno našliapnutá,ale potenciál nebol využitý.Koniec bol dramaticky ale celkový dojem to nezachránilo.Je to dost slabučke,velmi pomale tempo,ale hlavne velká nuda. ()

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Zase Italové a zase v hlavní roli postel. Ne, nechci moc křivdit, o to jde úplně okrajově, ale přece jen: zase to Italové berou tímhle směrem víc než ostatní. A dokonce se dočkáme i jedné bradavky (Dany Carrelové). děj mixuje příběh muzeum voskových figurín (což je patrné po prvním vkročení do mlýna) a dalších filmů s šílenými vědci na Frankensteinově motivu. Jedním z plusů, které musím zmínit, jsou v první řadě nádherné herečky (a to snad všechny mladé krásky, co se na plátně objeví), vynikající, až hammerovsky laděná výtvarná stylizace včetně zářivě rudé krve a neobyčejně působivý závěr (který sice vykrádá jak Frankensteina, tak Wax Museum, ale spuštěná pouťová atrakce v plamenech mě bude ještě dlouho budit ze sna. Na druhou stranu: všechny mužské postavy jsou hrubě nevýrazné - včetně jak padouchů, tak kladných hrdinů, Vinnetou má celý film smutný výraz a tím jeho výrazová práce končí -, v první půli se film šíleně vleče a halucinační scény jsou tolik odfláknuty, až mě to zaráží. a od začátku pečlivě budovaná atmosféra se rozmělňuje v nudu. Kolem 40. minuty jsem měl fakt co dělat, abych neusnul. Naštěstí poslední půlhodinka dovede zachránit ledacos, pročež za sebe říkám, že dobrý film ano, ale jakkoli výjimečný už ne. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Pěkný starodávný gotický kousek z těch dávných idylických dob, kdy povolání šíleného vědce bylo libůstkou soukromníka, a ne systematizovaným postem v nějaké té státní či korporátní struktuře. Dnes sice ten film již ničím nepřekvapí, ale pro nostalgika je to pěkná horrorová podívaná. A závěrečné ohnivé defilé profesorova děsivého orloje je stále působivé - hotový Todtentanz. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (1)

  • Jedna z postav ve filmu poukazuje na to, že jedna z figurín (soch) má představovat „travičku z Poitiers“, což byla Kateřina Medicejská. O ní je známo, že otrávila desítky lidí a je zodpovědná za neblaze proslulé Bartolomějské noci. Ke krveprolití došlo roku 1572 po sňatku Kateřininy dcery Markéty z Valois s vůdcem hugenotů Jindřichem Navarrským. O Kateřině Medicejské vznikla i kniha s názvem „Královna Margot“, jejíž autorem je Alexandre Dumas. (pornogrind)

Reklama

Reklama