Druhá míza

75-80% ... Po dlhom čase ma Al Pacino presvedčil, že ešte nepatrí do starého železa a ukázal všetko čo je v ňom. Prerod starého, zhýralého a neusadeného hudobníka, ktorý sa na staré kolená rozhodne zmeniť po tom čo sa dostane k dopisu od Johna Lennona, ktorý mu bol adresovaný ešte pred 40 rokmi. Ako to dopadne už uvidíte sami ak sa to rozhodne pozerať. Bolo to príjemne vtipné a odľahčené no miestami aj trpké. A celý cast bol v pohode, špeciálne tá staršia generácia. (06.10.2015)

"this movie is kind of based on true story" ... Já jsem nadšená. Nevím, co z toho byla pravda a co z toho byla "kind of" pravda, ale moc se mi to líbilo. Dokonce ukápla slza, ale opravdu jen jedna :D Bylo mi líto, že film skončil... a to je vždycky dobré znamení. Moc pěkné. Takové nenáročně drama, které nehraje příliš na city. Typických klišé se tam vyskytuje díky bohu jen málo. 5* (05.06.2015)

Možná nejlepší Alův film tohoto desetiletí. Na roli vyhaslé rockové hvězdy se vyloženě hodí. A když mu změní život po několika desetiletích objevený dopis, adresovaný mu od samotného Johna Lennona, film nabere na obrátkách. Al chce skončit s koncertováním, zabydlí se v zapadlém hotelu v New Jersey, kde se seznamuje s místní manažerkou, začíná znova psát písně a střetává se s dospělým synem, kterého nikdy předtím neviděl. Prolínání vážných dramatických momentů s těmi komediálními se daří dokonale, Pacino vypadá v 75 naprosto fantasticky a charisma z něj tryská na všechny strany. Jsem moc rád, že můj nejoblíbenější herec i na stará kolena dostává takto skvělé role. Jednoznačný palec nahoru. (20.09.2018)

Za všechno může přece John Lennon a už se v tom Danny vezeš. To mně bylo jasné hned, jak jsi dostal od něj dopis. To byla nádherná ALPacinova jízda a já před ním stále smekám. Například jeho vystoupení v baru bylo senzační, přitom dojemné a zabrnkalo na mojí emotivní strunu. Ano, bylo tam pár hrstiček patosu a klišé, ale můj pohled na tenhle příběh, který se mně silně dotknul i z jiných důvodů, to nijak neovlivnilo. "V mojí mysli je jaro, ale opadávají podzimní listy. Jak okolo kráčím, všechny je posbírám........slepě kráčím po cestě a hledám jasný cíl. Nedívej se zpět a nedívej se dolů..." (24.08.2015)

Představte si, že jste přestárlý, avšak stále ještě poměrně funkční muzikant, který si už více než čtyřicet let hraje to svoje, a najednou zjistíte, že přímo vám osobně před třiceti lety John Lennon napsal vlastní rukou dopis. Víte, že kdyby se k vám ten dopis tenkrát dostal, všechno by bylo jinak... Takže co uděláte? No jasně, zrušíte turné, dáte požehnání přítelkyni a jejímu milenci, aby si užívali ve vašem domě, a vyrazíte do Jersey. Tam se vecpete do domu svému dospělému synovi, kterého jste nikdy předtím neviděli, a šíříte kolem sebe lásku a smích... někdy. Občas. Jak se to vezme... A práve v tomhle je tento film jedinečný. Chvíli se smát, pak zase slzet, zlobit se na Dannyho, zlobit se na všechny ostatní a nakonec ani nevědět, na koho se zlobit, protože těch emocí je prostě moc... Pacinovi to hraje stále skvěle a půvabná Jennifer Garner se svými ďolíčky na plátně jen září... Co chtít víc? Srážím hvězdičku za to, že ten film nebyl delší a já se tak nedozvím, jak to bylo dál... přestože objektivně vzato uznávám, že konec byl umístěn a vymyšlen naprosto skvěle. Možná si to rozmyslím a přidám, ale zatím to je 80%. (08.09.2015)