Angelika

“Bože. Co to sakra je?!  No to snad ne. Ne to nedám. Končím. Už nikdy víc!” Toť krátká verze mé recenze k tomuto, no ani to radši nechci nazvat filmem nebo snad dílem. Původní sága o Angelice s Michèle Mercier patří odjakživa k mým oblíbeným, možná už větší části kvůli nostalgii,  ale přesto na ni nedám dopustit, proto mi tohle zpracování přijde jako zločin. Angeliku zde hraje kuře, co cílevědomou a vyspělou ženu, kterou Angelika dle mého názoru má být,  ani v nejmenším nepřipomíná. Nora je sice kus, ale jen vzhled v tomto případě nestačí. Mužské obsazení by asi bylo nejlepší vůbec nekomentovat. To co v původní verzi de Peyracovi vzhledově chybělo dohnal alespoň charismatem, tady v tom případě ani sebevětší charisma Gérardovi nepomůže. Představitel de Peyraca je pán již zcela znatelně v letech a nad hrobem, a obávala jsem se že setkání s Angelikou se snad už nedožije. Klidně by jí mohl dělat dědečka. (Sorry not sorry) A Nicolas kterého známe jako hezounka? Tady v tomto případě se vážně radši zdržím komentáře.  Scénář, obsazení, výprava prostě nic se nedá s původním filmem ani srovnávat. Přestože se obvykle snažím hodnocení odpad! vyhnout v tomto případě nemohu a ani nechci hodnotit jinak. (31.07.2023)