poster

Angelika

  • Francie

    Angélique

  • Belgie

    Angélique

  • Rakousko

    Angélique - Eine große Liebe in Gefahr

  • Slovensko

    Angelika

Dobrodružný / Romantický

Francie / Belgie / Česko / Rakousko, 2013, 113 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Wysch
    **

    K uzoufání dlouhé a nudné, za což primárně podle mě může scénárista a režisér v jednom. Zaprvé za dialogy by si měl nafackovat, za druhé za dávkování tempa by si měl nafackovat a zatřetí za zoufale nudné vyprávění ne zas tak zajímavýho příběhu. Jsem hrdým neznalcem předlohy a ani "původní" filmovou Angeliku si moc nevybavuju (viděl jsem snad jeden film a myslím, že to rovnou byl ten poslední, když mně bylo nějakejch osm devět deset let). Měl jsem v plánu vypsat, co všechno se mi na filmu nelíbilo, až jsem nakonec po přečtení svýho komentáře došel k názoru, že bude lepší, když to obrátím, a řeknu, co se mi líbilo. Hlavní představitelka. Tečka. Peyrac je starej, starší než můj otec, kterej mě měl před čtyřicítkou, vzájemná chemie mezi ním a Angelikou je asi tak silná, jako vzájemná přitažlivost mezi mrkví a piraní. Dialogy zasloužily kompletně smazat a napsat znovu někým, kdo ví, co dialog je. Hudba je otravná, kamera nezábavná a jednotvárná, kostýmy jsou průměrné (pouze jeden dekolt je fajn, ale ten souvisí spíš s obsazením), choreografie šermířskýho souboje nudná, film by klidně mohl být bez střihu... a tak dál. Nuda, nuda, zoufalá nuda, a tak jedinou světlou stránkou podle mě je, že se povedlo najít pěknou babu, která si zasluhuje hvězdičku sama pro sebe. [DVD] je ztráta peněz. Bonusy = nula přidané hodnoty. Zajímalo by mě, kdo byl tak odvážnej, a do kina na to šel.(10.7.2014)

  • Enšpígl
    ***

    Nikdy jsem nepochopil proč zrovna z Angeliky je pomalu celá pánská část Francie tak vyplesklá. Jistě, rajda to je přijatelná, jenže jestli se Francie něčím vyznačuje, tak je to zvýšeným počtem žab na talíři a zvýšeným počtem kurtizán na jednoho obyvatele, takže sedat si na prdel zrovna s Angeliky je fakt těžkej úlet. Navíc už vidím jak Joffrey, přinese domu kachnu a řekne Angelice, ženo má milá, udělej mě nedělní oběd. Nicméně ortodoxní odmítačka domacích prací, která se postupně z lásky k Joffreyeovi prošukává celou Francií je takovej fenomén, že se dočkal remaku. Samozřejmě při vyslovení "nová Angilka" jde tak trošku husí kůže, protože ať tak nebo onak, původní Angelika sbírala u diváků body napříč generacema a nejedna žena si z té velké lásky zaslzela. Nová Angelika pro mě překvapivě neupadá na příběhu, ale na postavě Joffreye. Nic proti, Gérard Lanvin je výbornej herec, ale takovou personu jakou je Robert Hossein prostě nepřehraje. I když je Robert především divadelní herec, tak svoje filmový postavy hraje takovým způsobem, že je vlastně vytváří a to je pak naprosto nemožný ho ve stejný postavě překonat. Jiná situace nastala u Angeliky i když Nora Arnezeder u mě zpočátku nebodovala, nakonec jsem jí tu lásku a odhlodání věřil víc než Michele ! Pokud jde o další herce, tak nemám žádných větších výhrad, nejvíc mě dostal Tomer Sisley. Příběh má své mušky, ale i masařky, je sice hezký a docela originální, že se Angelika několikrát zhoupne a má dvě děti, ale stárnutí by mělo platit snad i na markýzu andělů ne ? Joffrey má něštěstí ksicht v hajzlu pořád, takže se tam nějaká vráska navíc snad už ani nevejde. Ovšem nejvíc mě vadily dialogy. Člověka co je psal, může zametat nádráží v Mukačevu, ale ne se srát do filmů. První polovina byla dějově ucamraná, ale v druhý části to přece jen začne žít, hlavně když Angelice zabásnou toho jejího pajdu a začne jí hořet koudel u prdele. Chlapi se totiž můžou přerazit, aby jí buď zabili a nebo zachránili. Co bych tvůrcům vyčet je menší péče při výběru exteriérů, protože to spolu s hudbou byla největší síla původní Angeliky. Sice nevím proč se rozhodla distribuční společnost film uvádět s dabingem, ale když už, tak v rámci možností ho považuju za vydařený, vyjma Vaška Vydry, to fakt sorry.(19.2.2014)

  • Jeanne
    ****

    Na hranici mezi portrétem člověka a portrétem doby osciluje film, jehož spojující linií je vývoj mladé ženy 17. století, která se bouří proti svému osudu bezmocné dívky. Stejně výrazná jsou témata touhy po uplatňování moci, náboženského fanatismu a lidské hlouposti. Nová verze Angeliky usiluje o opravdovější znázornění příběhu, než předchozí zfilmování první knihy o Angelice, které hýřilo barvami a módou šedesátých let 20. století. V tomto filmu se skutečně najdou místa srovnatelná se zdařilými příbuznými z roku 2000, která autenticky obživovala historické události – konktrétně Král tančí (obdobné scény okolo umírajícího Mazarina a královy pochybnosti v souvislosti s frondou) nebo Vatel (Angelika v rudých šatech scházející ze schodů připomíná trápící se Mme de Montausier apod.). Na druhou stranu byste marně hledali alespoň jednu bolestí či touhou naplněnou scénu, jaké skýtá třeba Králova alej (1996) o Králi Slunce a markýze de Maintenon nebo upřímný pohled na skutečné postavy z masa a kostí (nikoli z pohádek a školních učebnic) jako byla scéna Ludvíka XIV. souložícího na živou Lullyho hudbu v Král tančí (2000). Za účelem výstižného ztvárnění příběhu trojice autorů (režírující Ariel Zeitoun, zkušený scenárista Philippe Blasband a dcera autorky Angeliky Nadia Golon) připravila scénář, který pro diváka události zjednodušuje tak, aby se neztratil v politicky mocenských zápletkách množství postav, jinak vystupujících ve třech prvních knihách nového vydání. Napsané dialogy postav bohužel neodrážejí ani ladění knih, ani předchozí výtvory Philippa Blasbanda, jako byla Nathalie (2003) nebo Pornografický vztah (1999). Osudový vztah lásky hraběte de Peyrac a Angeliky při veškeré snaze není uvěřitelný, je založen jakoby na rozumu a spojenectví dvou rebelů, kteří se odlišují od průměrných lidí své doby. Na druhou stranu, jejich podobnost, která v knižní sérii nejvíce vyplyne až v kanadské části, je z filmu dobře zřejmá. Příjemná ponurost interiérů společně s některými vhodně ztvárněnými vedlejšími postavami dělají příběh přesně tím, čím má být – okouzlujícím a přece reálným pohledem do druhé poloviny 17. století (např. atmosféra rozhovoru Plessis-Bellièra na terase u grand canalu, Angeličin pokoj s využitím zlatého rámování zrcadel nebo scény v dole). Ve filmu však taky probleskne pár momentů, které tuto atmosféru zásadně naruší (např. hned první scéna s Nicolasem u zalesněné zříceniny, která nedodává věrohodnost zeleni francouzského Poitou apod.). Zatímco se autoři dobře vyrovnali s využitím kombinace českých a rakouských interiérů a několika velmi krátkých leteckých záběrů na autentické lokace, troskotají na zhmotnění bohatství toulouského panství. Scénář sice několikrát připomíná, že hrabě de Peyrac, v tuto chvíli inspirovaný Fouquetovým osudem, se pokusil být bohatší, než král, avšak obraz ukazuje především chudou venkovskou šlechtu. Není naplněno očekávání osvícených a romanticky založených pánů a dam, kteří se zabývají trubadúrskou poezií. Celý pohled na film a mnohem více.(6.3.2014)

  • rockwoman
    ***

    Neopouštěj staré známé pro nové. Tak v tomto případě neopouštím a můj palec nahoru stále patří nezkrotnýmu hlasitýmu smíchu Michèle Mercier. Né že by snad nová představitelka Angeliky nebyla sexy, ale mě u ní pořád chybělo TO NĚCO. A kdeže byl podle obsahu ten 29letý Joffrey de Peyrac? Pokud to byl ten pán v důchodovém věku ( promiň Gérarde, jinak jsi pořád frajer ), pak já jsem modrooká blondýna.(30.6.2014)

  • GeusX
    ***

    Z remaků nebývám nadšen neboť v převážné většině zprzní atmosféru filmu, kterou si pamatuje divák z původní verze. Sérii příběhů o Angelice ze šedesátých let jsem viděl v tv repríze několikrát. Obě hlavní postavy, Angelika a Peyrac me hned v úvodu zklamaly. Neměly to očekávané charisma. Každopádně jsem si na ně postupně zvykl. Film má dobrou výpravu a děj-když se konečně rozjede, tak solidně ubíhá bez větších nudných pasáží až do dramatického finále, kdy jsem musel uznat, že je to vlastně lepší než jsem čekal. 60%(8.8.2015)

  • - Na českém dabingu se podílel i Vladimír Brabec, který daboval i ve filmech o Angelice o 50 let dříve. (M.B)

  • - Scénář snímku vznikal ve spolupráci Nadiou Goloubinoff, dcerou autorky románu Anne Goolon. (M.B)

  • - Na premiéru filmu v České republice se dostavila i Libuše Švormová, která nadabovala Angeliku (Michele Mercier) v původních filmech. (fiLLthe3DD)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace