poster

Zahrada Finzi-Continiů

  • italský

    Il giardino dei Finzi Contini

  • anglický

    The Garden of the Finzi-Continis

Drama / Historický / Válečný

Itálie / Západní Německo, 1970, 94 min

  • kaylin
    ***

    Trochu jsem se obával, co zase tohle bude zač, bál jsem se toho, že to bude příliš evropské, ale nakonec jsem byl příjemně překvapen, jak je možné natočit film o židovské rodině před válkou v Itálii. Je to historické, je to uvěřitelné a není to zbytečné citové vydírání. I tak si ale myslím, že na film rychle zapomenu.(31.7.2015)

  • HVM
    ***

    Stejně jako zahrada Finzi-Continiů, i film sám byl pro mě lemován vysokou zdí. Netečnost, odtažitost postav, jejich nezájem o okolní svět a v důsledku ani o vlastní budoucnost, všechny tyto stavy a pocity se v průběhu sledování přenesly i na mne, já se tak stal utlumeným pozorovatelem a ani jedna rovina příběhu ve mně nevyvolala hlubší zájem či odezvu. Bohužel. // Shodou okolností jsem včera viděl Bertolucciho Konformistu, film stejného tématu, roku vzniku, dokonce v obou hraje Dominique Sanda. A ač se Zahrada zabývá obětmi a Konformista pachateli, z obou mám stejné dojmy, asi duch doby nebo co. (Konformista má ovšem až neslušně lepší kameru.)(4.7.2011)

  • Bubble74
    ****

    Pasivita lidí vůči okolnímu dění může mít fatální následky a to se nezmění dokud bude existovat naše nepoučitelná rasa. Usadit se v pevnosti za vysokou zdí a dělat nevidim neslyšim, když za humny zuří válka, není pro vlastní ochranu zrovna nejideálnější, protože bohatství ani vlivné postavení neposkytnou dostatečnou záruku bezpečí a svobody. A i když se nestravujeme výlučně košer ani se v sousedním státě nedere k moci podivný týpek se směšným knírem, měli bychom mít na paměti, že pštrosí jednání v nepravý čas může vést k záhubě. Vittorio de Sica toto poselství proložil romantickým příběhem v nenásilném a rozjímavém pojetí, viditelné zlo se odehraje jen v mysli diváků, kteří narozdíl od hlavních postav vědí už od idylického začátku kam osudy filmových hrdinů směřují. Nenápadný, ale důležitý snímek s razantním dopadem, platný v každé době.(29.5.2012)

  • Pohrobek
    ****

    Vittorio De Sica se částečně vrací k neorealismu a naplno ke svým závažným tématům. Jeho portrét Ferrary let 1938-1942, zaměřený na situaci židovské aristokracie - především rodiny Finzi-Continiů - je jednou z nejsilnějších a nejpovedenějších Sicových fresek. V centru dění stojí patrně krásná Micòl, která se zmítá mezi třemi muži - svým bratrem, přítelem z dětství Giorgiem a Brunem, k němuž se cítí tělesně přitahována nejvíce. Především její vztah k Giorgiovi je vylíčen velmi intenzivně, plně a zajímavě, a to i z jeho perspektivy. Díky tomu, že se snímek může pochlubit silným a s přehledem zpracovaným tématem, galerií osobitých postav a výtečnou Sicovou režií, lze ho směle řadit k starším neorealistickým perlám Vittoriovy tvorby.(2.9.2006)

  • Anderton
    ***

    Romantické zobrazenie bohatej a zdanlivo bezstarostnej talianskej spoločnosti v prvej polovici akoby ukazoval Taliansko ako krajinu plnú záhrad a zelene, kde si ľudia vystačia iba so svojimi osobnými problémami na úrovni "chce ma, nechce ma", aby neskôr Sica plne prenikol spolu s nimi do celej spoločnosti, na ktorou sa nevyhnutne vďaka jej vodcom zmráka. Táto mierna štylizácia je podľa mňa odklonom od neorealizmu a príklonom k akademizmu, ktorý je najviac využívaný pri osobných tragédiách ľudí počas druhej svetovej vojny. Keďže sme odvtedy videli už mnoho filmov s touto tématikou, tak dnešného diváka už Sicovo dielo nemá čím prekvapiť, nebude mať pocit, že vidí niečo inovatívne. Pokiaľ inováciou nie sú melanchólia filmu a impresionistické ladenie. Viac ma oslovil z talianskej kinematografie Bertolluciho Konformista.(20.6.2014)

  • - Natáčanie filmu prebiehalo v meste Ferrara. (dyfur)