Ten to či no tatakai / Nagai jume / Ano oka no ki ni mukatte (S04E30)

Tady budu v minoritě, ale prostě to tak vidim. Poslední díl rozhodně ukázal že tvůrce se dost zamotal a udělal věci který jsou neodpustitelný. Postava Erena na konci ukáže jak patetická a trapná ve skutečnosti je. Kulminace všeho má super hudbu, akci a animaci ale pokulhává dost v ději. Přítelkyně nevěděla do čeho jde, já už četl mangu a když se objevila scéna kde Eren dostane pěstí, rozbrečí se jak malá holka a pateticky řekne že chce aby na něj Mikasa aspoň deset let myslela a nenašla si nikoho jinýho tak moje přítelkyně řekla "to je sračka" a do té doby byla velká fanynka. Eren si hraje v přechozích dílech na drsnýho edgy protagonistu aby na konci všechno tohle spláchnul do záchodu a řekl "jsem prostě idiot" načež mu Armin řekne "děkujeme že si vyhladil 80% populace". Konečně to skončilo a konec stál za hovno. Spousta plot holes je vysvětlená slavným "only Ymir knows" a jediný důvod proč to nakonec Ymir vzdala bylo to že Mikasa vyznala svojí lásku, aha. (14.11.2023)

U mě se rozhodně nadšení nekoná. Jak bylo finále výborně budováno v předchozím díle, zde nakráčel dost standardní a očekávaný konec. Smršť hodiny a půl neustálých soubojů a snových sekvencí, které dělaly bordel v už tak nesouvisle prezentovaných scénách, či nějaká ta snaha o filozofii a otázky smyslu života. Místy dost prvoplánové, mi přišlo. Jediné, co se mi opravdu líbilo, tak finální epilog, který ukázal, že lidstvo se periodicky vždycky zničí samo, ať má předtím úmysly sebelepší. Jsem spíš rád, že už je konec a natahovaná, desetiletá cesta s tímto počinem, je aspoň trochu uspokojivě uzavřena. (06.11.2023)

Nádherné, téměř bezchybné zakončení, kde Isayama (i s pomocí obrovského talentu animačního studia) opravil několik chyb, které nadělal v závěru mangy (včetně úpravy několika dialogů). S výjimkou nějakých 20 minut čisté akce hlavně v první části, kdy se mi zdálo, že je střih scén trochu kostrbatý (ale animace byla samozřejmě po celou dobu perfektní, o hudbě asi ani nemusím mluvit) jsem po zbytek finále cítil titánskou tíhu emocí - nadšení, děs, dojetí a smutek. Nejen z krutosti a krásy dění (scéna s zoufalým davem na útesu jako strašně silné vizuální znázornění zde probíraných motivů) a myšlenkově a emočně podnětného rozjímání postav na obrazovce (a že tam bylo aspoň tak 5 momentů, kdy jsem musel odhánět onion ninja padouchy, přičemž závěr byl v tomto už přímo smrtící), ale taky z toho, že jsem věděl, že tentokrát to je opravdu, opravdu THE END. Konec jednoho z nejlepších příběhů, jaký jsem ve svém životě mohl prožít. See You Later, Scout Regiment Heroes. See You Later, Eren, Mikasa and Armin. (05.11.2023)

Práve je 3 hodiny ráno, akurát som dopozeral posledný diel anime, ktoré som pozeral od mojích 14 rokov. Nehovorím nič, aj slza mi ukápla... Dámy a páni, takto vypadá právoplatné zakončenie anime. Animácia a CGI boli až na takej vysokej nóte, že sa to ani nedá opísať, jediné čo môžem povedať, že wau a samotný záver s titulkovou obrazovkou "The End" dodal len viac emócií. Hajime Isayama ĎAKUJEM ZA TENTO MASTERPIECE! Eren Yeager... Rest in Peace... (05.11.2023)

Osobně se neřadím ani k jedné straně "fanoušků" tohoto anime. 1 strana, především manga enjoyers, silně kritizuje konec anime, 2. strana pak jede spíše v duchu nostalgie a hodnotí konec až přehnaně kladně. Konec byl vskutku decentní a AoT celkově patří k jedněm z nejlepších anime vůbec, především u mě si to vysloužilo oblibu díky své suspense části a logice. Ovšem poslední 2 díly nejsou tak černobílé, jak se někteří snaží poukázat. 1. část speciálu byla téměř dokonalá a určitě přihrála hodně možností pro tento závěrečný díl. Ovšem Isayama sám ve svém příběhu udělal několik děr, které se počas tohoto stejného dílu snažil zalepit. Obecně oceňuji příštup MAPPA k celému přetvoření mangy do anime, který se nad míru vyvedl. Nelze ale ignorovat některé detaily ze závěrečného dílu, které nedávají smysl. Isayama se totiž v celém AoT snažil o tzv. bootstrap paradox, který se mu více než jen vyvedl. Celou věc dotáhl opravdu do dokonalosti a zlomový bod v 3. sérii je hodně znát. Neznám člověka, který by si tuto část neužil. Ovšem Isayamův bootstrap paradox přestává fungovat v posledním díle, kdy se některé věci dají vysvětlit možná jen tím, že si Eren sám sobě mazal vzpomínky jako dítěti. U něčeho to nelze vysvětlit ani tímhle. Jeho motivace k armádě, jeho postupování dál příběhem... Konkrétně plot twist ohledně jeho matky v posledním díle nedává absolutně žádný smysl, jakožto to nabourává celou logiku, kterou Isayama budoval. A i když to neničí pointu anime ani jeho závěr, že lidstvo je v cyklu a vždy tu budou války a vždy se celý cyklus agrese, míru, přátelství a boji o vlastním přežití bude opakovat znovu a znovu, tyto detaily jsou důvodem, proč poslední část neskončila u mě jako 10/10 epizoda. Rozhodně to ale není špatný konec, je velmi důstojný k tomu, co Isayama vybudoval a dost anime kousků by si mohlo o takovém konci nechat jen zdát. Ve finále jsem možná radši, že ten díl obsahuje pár chybek, protože nemusím těžce nést, že AoT skončilo a zároveň to nebylo ani špatné, aby se mi to znechutilo. Možná přeci jen v tomto případě něco špatného bylo pro něco dobré. A upravené dialogy z mangy, které byly trochu více krkolomné a ne úplně osvětlovaly vše, jsem si v anime užil mnohem více. See you later, Eren. (09.11.2023)