Aristokočky

Tohle je, myslím, jedna z prvních Disneyovek, na kterých už sám Walt Disney neměl vůbec žádný podíl, tedy, že se už nestačil ani poradit o námětu, no a je to bohužel trochu poznat. Třeba jenom tím, že Disney například velice úzkostlivě dbal, aby se v jeho filmech neopakovaly nejen náměty a situace, ale ani jednotlivé gagy, no a tohle je vyloženě téměř variace na slavný film Lady a tramp, nehledě na to, že většinu lidských postav jsme už v předchozích disneyovkách tak či onak pozměněné viděli. Disneyovi tvůrci totiž po Disneyově smrti upadli do jakési "machy" a zdálo se jim, že na udržení kvality jim bohatě postačí už jen zlomek dřívějšího úsilí. Jeden z režisérů se dokonce později přiznal, že když veškerou animátorskou práci na Aristokočkách zvládli v pohodě za dopoledne, tak pak pravidelně po celé odpolední směny už jen hráli karty. Přesto přese všechno se dá i tohle celkem bez potíží absolvovat (pokud nebudete mít přehnané nároky). U nás se tento film zcela přirozeně vůbec neuchytil, především proto, že hlavní záporák je sluha (tedy vlastně proletář), no a to se rozhodně právě vládnoucím normalizátorům líbit nemohlo. Ovšem s přihlédnutím k výše uvedenému je toto jejich škůdcovství ještě relativně malé. (15.06.2019)

Je to takové pohodové, milé, s pár jemnými humornými scénami (a pár infantilními, no, bohužel) a pro děti je to naprosto vhodné. I ty písničky se dokonce dají v klidu poslouchat, a to tyhle muzikálové animáky zrovna dvakrát nemusím. Jenže i tak jsou Aristokočky vyloženě pro děti, takže jsem z nich nic moc kromě příjemného pocitu neměl. Navíc znovu už to vidět nemusím. Ale jak už jsem psal, je to fajn a za zhlédnutí to stojí určitě. 3* (14.04.2021)

Můj "první" film ze sedmdesátek (z těch jsem toho viděl už docela dost, takže uvozovky) a to animáč, kterých v té době moc nevznikalo a těch klasických ještě méně. Aristokočky žádnou legendární disneyovkou vskutku nejsou, jen zvířátkový film s komickým záporákem, ovšem špatný to nebylo. Čtyři číče (máma a 3 děti) žijí na zámku s madam, která je miluje natolik, že jim odkáže majetek, což se nelíbí zákeřnému sluhovi, který je odveze pryč. A začíná cesta domů. Kočičky jsou k sežrání, kresba celkem pěkná, hlavně luxusní čtvrtě Paříže mě připomenuly starou adventuru Broken Sword. Na cestě čekají různá zvířata - husy ala anglické tetky, pouliční kočky jako swingující banda, nechybí ani statečná myš a dva psi specializující se na hon motorek a aut :) Žádné napětí či dojetí se nekonalo, ale zasmál jsem se a nohou si podupoval při Everybody Wants To Be a Cat a ke 4* spokojenosti mi to stačí. Animovaný film roku 1970. (25.11.2022)

Zhlédnuto v letadle Emirates na cestě z Kalkaty do Dubaje. V té době jsem si nebyl příliš jistý svou angličtinou, proto jsem chtěl zvolit něco nenáročného na děj, kde se nebude moc mluvit. A přesně - dostal jsem nenáročnou Disneyovku, ve které se hodně zpívá a já zvládám ději rozumět. Film tzv. "do počtu", který si dopřejete jako zasloužený oddych, ale když vyjdete z letadla, už ani nevíte o čem to bylo. Na rozdíl od mé druhé volby - nemluvného The Artist - bych si nebýt scrollování ve starém deníčku ani nevzpomněl, že jsem něco takového viděl. Buďme k sobě upřímní - Lady a Tramp je úplně někde jinde. A navíc, mám raději psy než kočky... (05.11.2020)

Film o kterém nejde toho moc říct, pozitivního ani negativního. Problém je tu taky že scénář je asi nejméně zajímavý, ze všech Disneyho filmů. Také je tu několik zbytečně dlouhých scén. Záporák není špatný, ale Scarovi se nemůže rovnat. Protagonisté byli méně otravní, než jsem čekal. Nejzajímavější část byla s psími postavami a hlavním záoprákem, která byla zajímavější, než zbytek filmu o kočkách. Není co dodat, už víc o tomto fimu nedokážu říct. (17.03.2021)