Keoma

Pokud si představím věci, které dělají špageťáckej western špageťáckym westernem, tak zde jsou snad všechny a to jak v dobrém, tak v tom nepříliš povedeném (poněkud dřevěnější herectví menších i větších rolí). A ano, je to povedené, zarostlý a vyvlasený Franco Nero hází zadumané pohledy a moc nemluví, přičemž čelí démonům své minulosti (což mi připomíná, měl bych zavolat bráchovi, hm). Děj je sice prostinký, ale funguje, více méně, bohužel ale nedokáže naplnit stopáž a má tak dva vrcholy, z nichž ten druhý je nastavovaná kaše (zdravíme Tarantinovského Djanga, mimochodem). Zkrátka a dobře, je to slušná žánrovka, co má ucházející přestřelky a zádumčivého pistolníka, co dělá pif paf a s brokovnicí zas pchžžrrž. Howgh. (07.12.2015)

Ne, že by ten film byl bezchybný, Nerovy rádoby filozofické řeči a uječená zpěvačka (i když tady se ještě dá vydržet, na soundtracku je to mnohem horší) mi trochu vadily, ale jinak si myslím, že Castellariho muselo něco osvítit. Vizuálně fascinující film, obsahující plno v žánru nevídaných nápadů (postava - symbol, prolínání minulosti a přítomnosti - jasně, některé věci jsou obšlehnuté od Bergmana a spol., ale ve westernu se to fakt nevidí každej den). Na to, že film byl přepisován v průběhu natáčení, je to hodně povedený. Několik měsíců po druhém zhlédnutí ve mně zůstává výrazně pozitivní dojem a možná i chuť pustit si to znova. (29.01.2014)

Rezisera Castellariho som dlho poznal len ako tvorcu podpriemernych az priemernych Extralargov, a vidno, ze bol aj reziserom Polizzioteschi filmov, a aj tohoto westernu. V 70. rokoch sa westerny uz prestali tocit, a tento patri aspon do lahkeho nadpriemeru. Takych sa v 70. rokoch natocilo len par, daju sa spocitat na prstoch jednej ruky, ale najdu sa a sui raritne. Film nema otrepane klise kradez koni, ale pojednava o Keomovi, indianskom miesancovi, ktory po prichode domov musi bojovat nielen so surodencami ale aj s bandou zlocincov. Film taha hlavne Franco Nero, ale vsimol som si aj Ricarda Pizzutiho, najmlatenejsieho herca kinematografie,a namakaneho Giovanni Cianfrigliu /Dva Vytecnici, Suda a Licha, Jestli se rozzlobime, budeme zli/. 70 % (30.09.2017)

Právě jsem přehodnotil svůj osobní žebříček nejlepších Westernů:-)) Geniální dílo ve všech směrech! V druhé půlce 70tých let Western značně opadnul ale to nezabránilo režisérovy Castellarimu natočit jedno z nejlepších Spaghetti. A ta hudba bratří Angelisů ! Nepopsatelné! Jsem naprosto konsternován a Franco je opět u toho.... (28.12.2008)

Už dlouho mě spaghetti western nenadchl tak jako Keoma. A je to o to zajímavější, že (pokud vím) nemá vůbec nic společného se Sergiem Leonem ani s Enniem Morriconem. Oslňuje ale úplně vším. Na první pohled jednoduchým, nicméně skvěle podaným a ve výsledku i hutným osudovým příběhem plným výborných postav, úchvatnou režií, která se Leonemu vyrovná, chytlavou hudbou, herci... Jak říkám, úplně vším. (04.12.2013)