Keoma

Rezisera Castellariho som dlho poznal len ako tvorcu podpriemernych az priemernych Extralargov, a vidno, ze bol aj reziserom Polizzioteschi filmov, a aj tohoto westernu. V 70. rokoch sa westerny uz prestali tocit, a tento patri aspon do lahkeho nadpriemeru. Takych sa v 70. rokoch natocilo len par, daju sa spocitat na prstoch jednej ruky, ale najdu sa a sui raritne. Film nema otrepane klise kradez koni, ale pojednava o Keomovi, indianskom miesancovi, ktory po prichode domov musi bojovat nielen so surodencami ale aj s bandou zlocincov. Film taha hlavne Franco Nero, ale vsimol som si aj Ricarda Pizzutiho, najmlatenejsieho herca kinematografie,a namakaneho Giovanni Cianfrigliu /Dva Vytecnici, Suda a Licha, Jestli se rozzlobime, budeme zli/. 70 % (30.09.2017)

Ucházející variace na o deset let staršího Djanga, aneb Franco Nero zachraňuje další krásku a městečko před padouchy, opět za tónů tklivé písně o sobě samém. Tentokrát nenosí černou, ale je hipísáckého vzhledu, a městečko se netopí v blátě, ale jeho ulice jsou sympaticky zabordelené, přičemž kamera často zabírá postavy přes tento bordel. Zásadnější změnou je, že titulní rychloostrostřelec tentokrát není tajemnou, nýbrž zcela transparentní postavou (dozvídáme se o jeho dětství, řeší se rodinné vazby) rozčarovanou jednak z občanské války, z níž se vrací, a druhak z neutěšené situace v jeho domovském městečku, do níž se vrací. Rozčarovaný přitom není sám, v silné deziluzi nachází i své mužské vzory, adoptivního otce a černošského pomocníka. Akce je soustředěna do závěru, kdy dojde na očekávanou masivní přestřelku se záporákovou bandou, sražení hrdiny na kolena (respektive ukřižování, při kterém Nero vypadá ježíšověji než Ježíš) a finální duel, přičemž si užijeme řady zpomalovaček s baletícími zastřelenými kovboji. Plus nějaké to stopové množství mystiky v podobě tajemné staré indiánky s fatálními průpovídkami. (08.06.2008)

Klasická špagetovka. Jednoduchý scénář, který se psal za pochodu v průběhu natáčení. Hlavní roli hrají vše říkající pohledy mezi postavami a neméně důležitou hudba. Všudypřítomná pravá western atmosféra. Po zásahu kulkou padouši dělají pomalu gymnastiku. Originálního Djanga jsem neviděl, ale tady to hrál Franco Nero výborně. (15.06.2015)

„The world keeps going around and around so you always end up in the same place.“ Keoma reprezentuje Svobodu, babizna s vozejkem Smrt a nenarozené dítě Život. Symbolismus, mystika, Shakespeare, Peckinpah. Nyní už máte potřebné indicie k tomu, abyste se zorientovali v lehce děravém příběhu průběžně dopisovaného scénáře a pochopili, proč se Nero po návratu z Woodstocku ihned zapojil do produkce zpomaleně umírajících nesvobodných padouchů a pouštěl si k tomu tam pořízené hudební nahrávky. Špagety došly, kruh se uzavřel. Franco může Björnu Borgovi vrátit paruku.. „He can't die. And you know why? Because he's free. And man who's free never dies..“ (20.02.2024)

Já vím, že to tak nevypadá, ale já miluji westerny a to jak ty klasický, kdy si pistolník narve do pusy celý stoh sena a to pak žvýká po zbytek filmu. A pak ty méně klasický westerny, takový ty který nejsou úplně známý a tenhle kousek, tenhle diamant je tedy fakt něco. Depresivní je to jak řemen, akční řežba ke konci je dechberoucí a ta krutost, ta z toho filmu doslova teče. A to sem ještě nezmínil tu práci s kamerou, hudbu a tu symboliku v podobě staré ženy, která pronásleduje Keomu všude. Franco Nero možná prorazil díky roli Djanga, ale tenhle film je srdcovka. (27.01.2022)